Novela zákoníku práce jde v některých ohledech správným směrem, jenom ten krok mohl být razantnější. Zde mám v prvé řadě, na mysli úpravu doručování, kde došlo k jistému zjednodušení, například pokud jde o doručování do datové schránky zaměstnance.
Doručovat výpověď zaměstnanci e-mailem je však i nadále poněkud komplikované. Rovněž doručování poštou je stále spojeno s obtížemi, neboť zůstala například zachována povinnost zaměstnance jakožto adresáta poučit o následcích odmítnutí převzetí písemnosti.
Bohužel v některých bodech představuje novela zpřísnění právní úpravy, a tím i její vyšší administrativní náročnost pro zaměstnavatele. Zde mám na mysli především změny v oblasti dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Obávám se, že změny, které ohledně těchto dohod nastávají, povedou k významnému snížení atraktivity této formy pracovněprávního vztahu, oblíbeného právě pro svou flexibilitu.
Pozornost jistě budí nová pravidla pro práci na dálku. Na straně jedné je pozitivní, že byla vyjasněna otázka paušální náhrady nákladů, které zaměstnanci v souvislosti s prací na dálku vznikají, a že je možná dokonce sjednat, že zaměstnanci právo na náhradu těchto nákladů nenáleží. Na straně druhé je však
ohledně jakékoli práce na dálku zapotřebí sjednat písemnou dohodu, což představuje opět ono zmíněné zvýšení administrativní náročnosti.
Rozšiřuje se také informační povinnost zaměstnavatele vůči zaměstnancům. Obávám se, že tak v pracovněprávních vztazích zase, hovorově řečeno, přibude papírů. Za zásadní nedostatek považuji, že se ve chvíli schválení jedné novely už zase připravují novely další. O stabilitě právní úpravy v oblasti pracovního práva tak vůbec nelze hovořit.
Václav Vlk, advokátní kancelář Rödl & Partner
Foto: Pixabay
Zdroj: EPIC PR
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
