Fassmann: K „Exportní strategii ČR 2023 – 2033“ 

Ministerstvo průmyslu a obchodu představilo v těchto dnech novou Exportní strategii České republiky. Tento v podstatě velmi obecný dokument byl vcelku přijat velmi pozitivně všemi stranami s tím, že klíčová bude reálná implementace těchto obecných záměrů do konkrétních opatření reálné politiky. A v tom to vězí.

Strategie v podstatě nevybočuje z řady již dříve zpracovaných a oponovaných materiálů na téma podpory exportu České republiky. Proto i ona, stejně jako předchozí materiály, s sebou nese nejen pozitivní změny, ale trpí v zásadě stejnými problémy a to jak v oblasti analýzy tak i v navržených řešeních. 

ČR je ve strategii správně popsána jako závislá tržní ekonomika, ale není zde podrobnější analýza, či odkaz na ni z hlediska problémů českého exportu, které mají dlouhodobý charakter a odrážejí v sobě strukturu ekonomiky, tj. malá diverzifikace, nižší střední přidaná hodnota, větší vzdálenost od finálního zákazníka, koncentrace na komodity třídy 7 atd. Uvítat je třeba i ve Strategii obsaženou podporu národních šampionů i start-upů. Je ovšem otázkou, jak je tato podpora reflektována v praktické hospodářské politice, kterou je proexportní politika výsečí. 

Těžko kritizovat cíle diverzifikace exportu a posílení pozice v globálních hodnotových řetězcích. Chybí ale alespoň stručný náčrt, proč se nedaří zlepšení, i když se minimálně o diverzifikaci hovoří nejméně dvacet let. Kde jsou strukturální překážky? Není to náhodou v pozici zahraničních vlastníků v české ekonomice, kteří nemají zájem na tom, aby se ČR posouvala do pozice, kterou si drží sami? Co dělal a dělá stát pro povzbuzení lokální produkce? Jak se vypořádává s oligopolními tendencemi na českém trhu?

Strategie v podstatě opět opakuje fakticky známé pravdy a směry, s kterými obecně mohou souhlasit prakticky všichni.  Pokud bylo účelem strategie formálně aktualizovat Exportní strategii ČR tak dokument asi splnil svůj účel.  Bohužel – domnívám se, že o to v současné době, v době zhoršující se ekonomické situace ČR až tak nejde. Lépe řečeno nemělo by jít. O tom, že v předloženém dokumentu zásadně chybí jasná definice závazných, v maximální míře měřitelných cílů, které v této oblasti chceme dosáhnout a etapizace jejich vyhodnocování se snad ani nemá cenu zmiňovat. 

Hlavním problémem předloženého dokumentu je, že není ukotven v realitě současné hospodářské politiky České republiky, jejíž součástí exportní politika nesporně je, lépe řečeno měla by být.  Některé klíčové trendy prostě nemohou být uvedeny pouze v exportní politice, ale musejí se opět prolínat s hospodářskou politikou. Konkrétně se jedná o regionalizaci, posílení lokalizace, tvorbu geopolitických bloků apod. 

Nejde však jen o tyto oblasti. Strategie je více o tom co chceme, než o tom co opravdu je a bude možné, a hlavně za jakých podmínek realizovatelné. Například vůbec není jasné jak jsou a budou ambiciózní záměry této politiky propojeny s politikou rozpočtovou na jedné straně a s politikou měnovou – především kurzovou – na straně druhé. To samozřejmě není pouze otázkou Strategie, ale vysoce aktuální otázkou dneška. Otázkou ryze praktické aktuální hospodářské politiky ČR, která tragicky přehlíží zhoršující se situaci českého exportu!  

Možná než zpracovávat a aktualizovat obecné strategie a opakovat znovu a znovu obecné globální záměry ČR v podpoře exportu, by možná bylo účelnější vypracovat naprosto konkrétní „prováděcí plán“ pro nejbližší období, který tuto podporu a vůbec i samotný směr exportní strategie konkretizuje pro nejbližší léta. A že je co řešit. 

V první řadě je na stole vysoce aktuální otázka jak eliminovat pro český export ničivé dopady nominálního i reálného posilování české koruny plynoucí z velmi vysokých inflačních diferenciálů mezi ČR a klíčovými obchodními partnery. 

Druhá neméně vážná otázka pak je, jak nahradit výpadky zahraničního obchodu s Ruskem a jaká preventivní opatření přijmout a čím nahradit případné omezení obchodu s Čínou.  Jednoduše řečeno kdy, jak, kde, kdo, co, s jakou podporou a za kolik.  Bohužel, ničeho takového, si současná vláda nejen že vůbec nevšímá, ale otázky tohoto typu jsou podle ní zcela mimo realitu. Tak se koneckonců tento týden vyjádřil předseda vlády.  Na to, až změní názor, česká ekonomika nepočká. Bohužel. 

Foto: Pixabay

Autor: Martin Fassmann