Ve čtvrtek 11. května v symbolických za 5 minut 12 představila česká středopravicová vláda a její ekonomičtí poradci úsporné reformy, jejichž cílem je vyrovnat krvácející státní rozpočet.
Balíček je výsledkem velkých kompromisů mezi návrhy ekonomických expertů a politickou vůlí vládnoucí pětikoalice. Za velký úspěch lze proto považovat, že ve výsledku činí skoro 100 miliard korun. Samotné dílčí položky jsou pak směsicí jak škrtů ve stávajících výdajích, tak vytváření nových příjmů. Přestože v současné situaci není politicky únosné škrtat všechny výdaje a státní rozpočet se bez nových příjmů nepochybně neobejde, jejich tvorba mohla být provedena koncepčněji a doplněna o krácení dalších výdajů.
Především je třeba na rovinu říci, že dvě třetiny výdajů státního rozpočtu tvoří starobní důchody a platy učitelů. V prvním případě jde o položku, na kterou by si v českém prostředí nikdo netroufl sáhnout a v druhém případě jde o položku, kterou by ani nebylo efektivní krátit. Zbývá tedy pouhá třetina možných výdajů, přičemž část z nich je pro chod státu nezbytná. Česká republika se tak bohužel dostala do situace, kdy státní rozpočet nelze zachránit pouhým snížením výdajů. I zde je však třeba provést alespoň nějaké reformy, na které vláda nerezignovala. Součástí balíčku jsou totiž škrty v národních dotacích v celkové výši 50 miliard korun, což lze považovat za nebývalý úspěch a návrat od dotační ekonomiky zpět k ekonomice tržní.
Jak již bylo zmíněno, balíček obsahuje zvýšení příjmů, bez kterého je v současné době nereálné rozpočet vyrovnat. I zvýšení příjmů však může být méně bolestivé a koncepčnější. Problém nastává zejména v těchto případech:
- Zvýšení spotřební daně z návykových látek, tj. tabáku, hazardních her a alkoholu (s výjimkou tichého vína) – právě výjimka na konci je klíčovým nedostatkem, který tomuto kroku chybí. Čeští vinaři se mohou pochlubit lobbistickou výjimkou ze spotřební daně, kdy jejich alkoholické výrobky nejsou spotřební daní zatíženy vůbec. Výnos by navíc mohl dosáhnout až 3 mld. Kč, přičemž sem lze zařadit i legalizaci marihuany a výnosy z tohoto nově vytvořeného trhu by pak mohly činit dalších 7 mld.
- Zvýšení daně z příjmu právnických osob o dva procentní body a snížení limitu pro zvýšenou sazbu daně z příjmu fyzických osob – v případě firem, tj. korporací, je argument předchozí podpory v době covidové krize ještě do jisté míry přijatelný. Firmy by tedy měly být alespoň trochu solidární a pomoci státnímu rozpočtu právě nyní. Méně pochopitelné je však snížení daňových pásem pro progresivní zdanění. V době, kdy nominální mzdy rostou, ale reálné mzdy kvůli inflaci klesají, je to jen další snížení příjmů střední třídy.
- Třetím bodem je sjednocení DPH do dvou sazeb – klasické 21 % a snížené 12 %. Jedná se o změnu oproti stávajícím dvěma sníženým sazbám ve výši 10 % a 15 %. S otazníkem zůstává, jestli ve výsledku nebude tato hra se sazbami znamenat pro státní rozpočet ztrátu. V takovém případě by možná bylo lepší za současné situace sazby vůbec neměnit nebo v případě sjednocení, a tedy snížení byrokratické zátěže, zajistit, aby toto opatření nemělo negativní dopad na rozpočtové příjmy.
Součástí úsporných opatření je také zrušení nejrůznějších výjimek u daní z příjmů, což je nepochybně vítaný krok, který narovnává daňová pásma a také zjednodušuje celý systém. Důležité také je, aby smysluplné reformy přežily tlak dotčených lobbistických skupin, protože v případě snižování dotací lze očekávat velmi silný nápor. Celkově lze balíček hodnotit pozitivně a lze jen doufat, že vynechané reformy a stávající nedostatky budou odstraněny v dalším úsporném balíčku, který bude předložen k rozpočtu na rok 2025.
FILIP BLAHA, analytik CETA
Foto: Pixabay
Zdroj: CETA