Při obchodování s kontrakty futures na elektřinu požaduje Lipská burza (EEX), aby prodávající i kupující složili zálohu (margin).
Vzestup cen elektřiny v roce 2022 vedl k tomu, že někteří prodejci elektřiny nebyli schopni splnit zvýšené požadavky na složení či doplnění marginů a přestali postupně elektřinu dodávat, což vedlo k dalšímu nárůstu cen elektřiny. Nabídka elektřiny totiž významně poklesla při nezměněné poptávce a cena elektřiny se krátkodobě dostala až těsně pod hranici 1000 EUR za 1 MWh. Burza EEX přestala v tomto období plnit svou kurzotvornou roli.
Evropská energetická burza (EEX) se sídlem v Lipsku je součástí Deutsche Börse Group, přičemž se jedná o globální komoditní burzu působící v 17 lokacích na světě. Na této burze se obchoduje nejen s elektřinou a zemním plynem, ale také s environmentálními produkty, lodní přepravní kapacitou, kovy a zemědělskými komoditami. Celosvětově zaujímá EEX již pátým rokem po sobě první místo v objemu zobchodovaných kontraktů na elektrickou energii. Přitom se jedná jak o spotové, tak i o termínové (až šestileté) kontrakty. Tyto termínové kontrakty jsou derivátové kontrakty, jejichž podkladovým aktivem je právě elektřina. Prodejci elektřiny si vstupem do kontraktů futures zajišťují konkrétní cenu, za kterou v budoucnu, až příslušný kontrakt vyprší, elektřinu prodají. Jedná se tedy o zajišťovací kontrakty, které by neměly být nijak významně rizikové. Bohužel tomu tak není v případě, kdy cena elektřiny začne výrazně kolísat.
Pokud totiž dojde k velkému nárůstu, resp. poklesu ceny elektřiny, může to vést k potenciálnímu neplnění závazků prodávajícího, resp. kupujícího. Například při růstu ceny elektřiny by bylo pro prodávajícího v okamžiku vypršení kontraktu výhodnější prodat elektřinu za spotovou cenu místo plnění z uzavřeného kontraktu. Burza proto používá systém záloh (marginů), které představují jakési ručení za budoucí plnění z kontraktu. Nejprve tedy musí jak prodávající, tak i kupující složit počáteční margin, který je odvozen od výše kontraktu a může být též ze strany burzy zvýšen při vzrůstu kolísavosti cen elektřiny. Dále probíhá na denní bázi zúčtování záloh, kdy například v případě růstu ceny elektřiny se zálohy snižují prodejcům, zatímco v opačném případě dochází k jejich snižování kupujícím. Pokud dojde ke snížení zálohy pod předem stanovenou hodnotu, následuje margin call, kdy burza vyzve účastníka obchodu, u něhož k takovému poklesu došlo, k doplnění zálohy na původní úroveň. Pokud se toto nestane, burza obchod ukončí za aktuální cenu a účastník obchodu realizuje ztrátu přibližně ve výši, o niž se mu snížil margin.
Cena elektřiny v ročních kontraktech futures na EEX byla až do začátku roku 2021 poměrně stabilní na úrovni cca 50 EUR za 1MWh a trh velmi dobře fungoval. První problémy s marginy nastaly, když se v létě téhož roku cena elektřiny přibližně zdvojnásobila na cca 100 EUR za 1 MWh. Již toto zvýšení znamenalo pro prodejce elektřiny problém, protože se požadavky na marginy skokově zvýšily. Postupně se snižovala nabídka elektřiny na burze vzhledem k tomu, že část prodejců si již nemohla finančně dovolit vstup do kontraktů futures. Přitom poptávka po elektřině zůstávala přibližně stejná, takže cena elektřina začala strmě růst. V srpnu 2022 překročila cena elektřiny úroveň 500 EUR za 1 MWh. Tato cena způsobila problémy i velkým prodejcům. Představme si roční kontrakt futures uzavřený v září 2021 s cenou 100 EUR za 1 MWh. V srpnu 2022 při ceně 500 EUR za 1 MWh měly obrovské problémy s dorovnáním rozdílu mezi oběma cenami i kapitálově velmi silní prodejci elektřiny. Po dalším propadu nabídky se cena elektřiny dostala až těsně k hranici 1000 EUR za 1 MWh a požadavky na doplnění záloh byly nad finanční možnosti celé řady dalších prodejců elektřiny.
Firma ČEZ řešila vzniklou situaci půjčkou od státu ve výši 3 mld. EUR, tedy v tehdejším kurzu přibližně 74 mld. Kč. Bez této půjčky by ČEZ nemohl vstupovat do nových kontraktů futures vzhledem k více než desetinásobným požadavkům na marginy ve srovnání s lednem 2021. Hlavním problémem by ovšem byly požadavky na dodatečné marginy u již uzavřených obchodů, kde bez půjčky státu by ČEZ nebyl schopen těmto požadavkům vyhovět. To by vedlo ze strany EEX k nucenému ukončení kontraktů ČEZ a realizovaným ztrátám této společnosti v desítkách miliard korun. Přitom cena 100 EUR (kontrakt ze září 2021) je pro ČEZ z hlediska porovnání s náklady na výrobu elektřiny vysoce zisková, nicméně k plnění z tohoto kontraktu by z důvodu jeho ukončení nedošlo. Z výše uvedeného vidíme, jak nebezpečné jsou derivátové kontrakty v případě velkých pohybů cen podkladových aktiv. V takovém případě mohou i renomované burzy dočasně přestat plnit svoji kurzotvornou roli, když dojde k výrazným deformacím na straně nabídky nebo poptávky. Přitom burzy mají nástroje, jak takové situace řešit, je však třeba vždy zasáhnout včas.
PETR BUDINSKÝ, prorektor pro strategii a mezinárodní vztahy, VŠFS
Foto: Pixabay
Zdroj: Petr Budinský