Aktuálně:

Fassmann: Několik čísel o minimální mzdě

11.01.2023, Autor: Martin Fassmann

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Fassmann: Několik čísel o minimální mzdě

Od 1.1.2023 byla po poměrně dlouhé a vyhraněné diskusi stanovena nová výše minimální mzdy na úrovni 17 300 Kč (tj. 43 % průměrné mzdy dosažené ve třetím čtvrtletí minulého roku). Není proto od věci si ve stručnosti připomenut pár podstatných skutečností týkající se dosavadního vývoje minimální mzdy.

Předchozí valorizace minimální mzdy v ČR byla provedena Nařízením vlády 405/2021 z 5. listopadu 2021 s účinností od 1.1.2022. Minimální mzda se v měsíčním vyjádření zvýšila o 1000 Kč na 16 200 Kč tj. o 6,6 %. Toto zvýšení bylo ovlivněno očekávaný růstem nominálních mezd v roce 2021 a vývojem inflace do září (průměrná inflace 3,0 %, vlastní září 4,9 %).  Vzhledem k termínu rozhodnutí o zvýšení minimální mzdy tedy neměla tehdejší vláda k dispozici hodnoty rozvíjející inflace za říjen, listopad prosinec roku 2021. Růst minimální mzdy pro rok 2022 o 6,6 % tedy fakticky zohledňoval (při dopočítání vlivu inflace za zbylé tři měsíce) zhruba pouze dorovnání inflačního vývoje v roce 2021. V žádném případě ne kompenzaci inflace za rok roce 2022.

Rok 2022 byl rokem diskontinuity, rokem velmi vysokého růstu inflace. Minimální mzda v roce 2022 však po celý rok zůstala na stejné úrovni. Jinak řečeno, velmi vysoká inflace v minulém roce nebyla v růstu minimální mzdy vůbec kompenzována. 

Podle čerstvých dat ČSÚ dosáhla loni průměrná míra inflace hodnoty 15,1% to znamená, že minimální mzda meziročně reálně poklesla o -13,1%. 

Aktuální zvýšení minimální mzdy pro letošní rok 17300 Kč tj. o 6,8 % bude znamenat při aktuálních odhadech inflace (MF 9,5%, ČNB 9,1 %) další meziroční pokles reálné minimální mzdy o -2,5% resp. -2,1 %. To znamená za roky 2022 – 2023 poklesne minimální mzda, mzda nejhůře placených zaměstnanců v České republice reálně o zhruba 15,3 až 14,9 %. 

Martin Fassmann
Vystudoval národohospodářskou fakultu VŠE v Praze. Po absolvování studia do roku 1992 pracoval na Federálním ministerstvu hospodářství. V polovině roku 1992 odešel na odborovou ústřednu kde působí dosud ve funkci hlavního ekonoma. V průběhu let 1998 –2021 zastával funkci ekonomického poradce pro hospodářskou politiku a veřejné finance pěti předsedů vlád a celé řady dalších vládních činitelů (místopředsedů vlády pro hospodářskou politiku, ministrů práce a sociálních věcí, ministrů financí a zdravotnictví). V letech 2014- 2017 poradce předsedy Rozpočtového výboru Parlamentu ČR. V letech 2005 a 2012 – auditor, člen skupiny expertů při ČSÚ pro audit indexu spotřebitelských cen.
Člen dozorčí rady Komerční banky as. (1999-2001), místopředseda výboru pro finance a audit DR Českého Telecomu a.s. (2004-2005), předseda skupiny pro finance a Výboru pro audit Správní rady VZP (2006-2015), člen dozorčí rady Pojišťovny VZP zodpovědný za audit pojišťovny, člen rozkladové komise pro oblast veřejných zakázek ÚOHS
Je autorem a spoluautorem více než pěti set odborných článků a studií z oblasti makroekonomických a sociálních analýz z nichž řada byla publikována i v zahraničí (Itálie, Rakousko, SRN, Belgie, Švýcarsko, Velká Británie a USA). Má za sebou desítky rozhovorů v tištěných i elektronických médiích. Zúčastnil se též řady analytických prací organizovaných mezinárodními institucemi – Dětským fondem OSN (UNICEF), Mezinárodní organizací práce (ILO) či Evropskou komisí.

Foto: Pixabay

Zdroj: Martin Fassmann


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Česko odkleplo dotace pro Agrofert. Má na to vůbec právo?

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Státní platební agentura SZIF oznámila verdikt: holding Agrofert splňuje podmínky pro čerpání evropských dotací. Rozhodnutí přišlo poté, co premiér Andrej Babiš vložil společnost do nového svěřenského fondu. Opozice i kontrolní organizace ale bijí na poplach – o střetu zájmů přece může rozhodnout jen Evropská komise. A ta zatím mlčí.

Ruský pavilon v Benátkách: Kde končí umění a začíná politika?

23.04.2026, Autor: red

Až se 9. května otevřou brány 61. ročníku Benátského bienále, bude tam stát i ruský pavilon. Poprvé od února 2022, kdy ruské tanky vjely na Ukrajinu. Evropská komise pohrozila zastavením dotace ve výši dvou milionů eur, ministři z 22 zemí včetně Polska podepsali protest, Lotyšsko avizovalo bojkot. Italské ministerstvo kultury žádá dokumentaci, aby prověřilo, zda pavilon neporušuje sankce. Organizátoři benátské přehlídky zatím zůstávají neústupní: umění má být otevřené všem.

Trump tápe, Írán těží. Kdo vlastně vyhrává válku?

21.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident jeden den hrozí zničením celého Íránu a o dva dny později slaví „zářivý den pro svět", něco evidentně nehraje. Donald Trump se v konfliktu s Teheránem chová jako hráč pokeru, který neustále mění strategii – jenže protihráč u stolu si toho všiml. A začíná toho využívat.

Bulharsko našlo po osmi volbách konečně vítěze. Radev slibuje stabilitu, ale co Evropa?

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Osmé volby za pět let. Bulharsko už roky trápí politický chaos – vlády padají rychleji, než si stihnete zapamatovat jména premiérů. Tentokrát se ale něco zlomilo. Rumen Radev, bývalý prezident a stíhací pilot, vyhrál s novou stranou Progresivní Bulharsko přesvědčivě – 44 % hlasů a 135 parlamentních křesel z 240. V bulharských poměrech je to téměř zemětřesení.

Schmarcz: Bojkotovat obchodní misi předsedy Senátu na Taiwan je od vlády ideologicky zaslepené a hloupé

20.04.2026, Autor: Martin Schmarcz

Vláda nechce dát předsedovi Senátu letadlo k cestě na Taiwan. Pokračuje tak ve své nesmyslné válce proti ústavním institucím, které neovládá, tedy Hradu a horní komoře parlamentu. V tomto případě jde navíc o nanejvýš hloupý krok, protože ostrovní stát je důležitý pro český byznys. A Miloš Vystrčil také s sebou bere delegaci podnikatelů.

Orbán odchází. Kdo převezme žezlo hlavního rebelanta EU?

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Viktor Orbán prohrál volby a s ním mizí i postava, která léta definovala, co znamená být trnem v oku Bruselu. Maďarský premiér, jenž si z vetování klíčových rozhodnutí udělal téměř politickou značku, ustupuje ze scény. Jeho nástupce Péter Magyar slibuje konstruktivní přístup k EU. Jenže otázka zní: kdo teď převezme roli hlavního narušitele evropské jednoty? Jedno je jisté – prázdné místo po Orbánovi dlouho nezůstane.