Od 1.1.2023 byla po poměrně dlouhé a vyhraněné diskusi stanovena nová výše minimální mzdy na úrovni 17 300 Kč (tj. 43 % průměrné mzdy dosažené ve třetím čtvrtletí minulého roku). Není proto od věci si ve stručnosti připomenut pár podstatných skutečností týkající se dosavadního vývoje minimální mzdy.
Předchozí valorizace minimální mzdy v ČR byla provedena Nařízením vlády 405/2021 z 5. listopadu 2021 s účinností od 1.1.2022. Minimální mzda se v měsíčním vyjádření zvýšila o 1000 Kč na 16 200 Kč tj. o 6,6 %. Toto zvýšení bylo ovlivněno očekávaný růstem nominálních mezd v roce 2021 a vývojem inflace do září (průměrná inflace 3,0 %, vlastní září 4,9 %). Vzhledem k termínu rozhodnutí o zvýšení minimální mzdy tedy neměla tehdejší vláda k dispozici hodnoty rozvíjející inflace za říjen, listopad prosinec roku 2021. Růst minimální mzdy pro rok 2022 o 6,6 % tedy fakticky zohledňoval (při dopočítání vlivu inflace za zbylé tři měsíce) zhruba pouze dorovnání inflačního vývoje v roce 2021. V žádném případě ne kompenzaci inflace za rok roce 2022.
Rok 2022 byl rokem diskontinuity, rokem velmi vysokého růstu inflace. Minimální mzda v roce 2022 však po celý rok zůstala na stejné úrovni. Jinak řečeno, velmi vysoká inflace v minulém roce nebyla v růstu minimální mzdy vůbec kompenzována.
Podle čerstvých dat ČSÚ dosáhla loni průměrná míra inflace hodnoty 15,1% to znamená, že minimální mzda meziročně reálně poklesla o -13,1%.
Aktuální zvýšení minimální mzdy pro letošní rok 17300 Kč tj. o 6,8 % bude znamenat při aktuálních odhadech inflace (MF 9,5%, ČNB 9,1 %) další meziroční pokles reálné minimální mzdy o -2,5% resp. -2,1 %. To znamená za roky 2022 – 2023 poklesne minimální mzda, mzda nejhůře placených zaměstnanců v České republice reálně o zhruba 15,3 až 14,9 %.
Martin Fassmann Vystudoval národohospodářskou fakultu VŠE v Praze. Po absolvování studia do roku 1992 pracoval na Federálním ministerstvu hospodářství. V polovině roku 1992 odešel na odborovou ústřednu kde působí dosud ve funkci hlavního ekonoma. V průběhu let 1998 –2021 zastával funkci ekonomického poradce pro hospodářskou politiku a veřejné finance pěti předsedů vlád a celé řady dalších vládních činitelů (místopředsedů vlády pro hospodářskou politiku, ministrů práce a sociálních věcí, ministrů financí a zdravotnictví). V letech 2014- 2017 poradce předsedy Rozpočtového výboru Parlamentu ČR. V letech 2005 a 2012 – auditor, člen skupiny expertů při ČSÚ pro audit indexu spotřebitelských cen. Člen dozorčí rady Komerční banky as. (1999-2001), místopředseda výboru pro finance a audit DR Českého Telecomu a.s. (2004-2005), předseda skupiny pro finance a Výboru pro audit Správní rady VZP (2006-2015), člen dozorčí rady Pojišťovny VZP zodpovědný za audit pojišťovny, člen rozkladové komise pro oblast veřejných zakázek ÚOHS Je autorem a spoluautorem více než pěti set odborných článků a studií z oblasti makroekonomických a sociálních analýz z nichž řada byla publikována i v zahraničí (Itálie, Rakousko, SRN, Belgie, Švýcarsko, Velká Británie a USA). Má za sebou desítky rozhovorů v tištěných i elektronických médiích. Zúčastnil se též řady analytických prací organizovaných mezinárodními institucemi – Dětským fondem OSN (UNICEF), Mezinárodní organizací práce (ILO) či Evropskou komisí. |
Foto: Pixabay
Zdroj: Martin Fassmann