Směřování k uhlíkové neutralitě je bezesporu bohulibým cílem přesto, že souvislost povodní a tropických cyklonů s rostoucí teplotou planety není statisticky doložitelná. Cesta, kterou se v současnosti k tomuto cíli chceme dobrat, připomíná ale v mnoha ohledech příslovečné vylévání vaničky i s dítětem.
Hlavním prostředkem k dekarbonizaci v Evropské unii má být elektromobilita, tedy nahrazení spalovacích motorů elektrickým bateriovým pohonem. Elektromobilita je součástí programu EU Green deal s již konkrétními termíny realizace jednotlivých etap. Kritici poukazují na hlavní nevýhodu elektrického pohonu, kterým je na suroviny velmi náročná výroba baterií. Cena a dostupnost těchto surovin ekologický přínos přinejmenším relativizují. Do vývoje elektromobility ale již většina automobilek investovala horentní sumy, což je zřejmě hlavní důvod, proč stranou zájmu stojí intenzivnější výzkum jiných alternativ cesty k uhlíkové neutralitě, např. pohon na vodík.
Příprava realizačních kroků Green deal přichází v době, kterou možno po ekonomické stránce považovat za nejsložitější v naší polistopadové historii. V absurdních polohách se pohybující ceny energií. Deptají zejména nízkopříjmové skupiny obyvatel. Vznikl nový, pro situaci charakteristický termín – „sociální udržitelnost“. Energetická krize, katalyzovaná geopolitickým napětím se ovšem začala vytvářet už před válečným konfliktem. Svůj podíl na jejím vzniku má i zelený aktivismus vedoucí ke snižování kapacit „nečistých“ energetických zdrojů. Preferují se naopak zdroje sice více udržitelné, o to však méně stabilní.
Připojím ještě historickou reminiscenci: v Anglii v osmdesátých letech masivně stávkovali horníci. Vláda Margaret Thatcherové stávku potlačila a vykořisťovaní horníci pak k nám jezdili do Krkonoš na rekreaci. Současně premiérka dala vzniknout historicky první instituci pro výzkum škodlivých účinků uhlíku z fosilních paliv.
Problém, jak lze z tohoto příspěvku odvodit, má svou politicko-ekonomickou stránku. Je proto ne zcela pochopitelné, že pro zelenou politiku se celkem výrazně angažují jinak apolitické bankovní a pojišťovací domy. Teoretičtí ekonomové by se mohli v současných kontextech zamyslet nad zvláštností neskladovatelné elektrické energie. Zda nemá například charakter veřejného statku, který se vůbec nehodí jako burzovní nástroj.
Prof. Jaroslav Daňhel, Vysoká škola ekonomická
Foto: Pixabay
Zdroj: Jaroslav Daňhel
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
