Ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022 výrazně narušila světové zemědělské trhy. Rusko a Ukrajina byly přitom do začátku války významnými vývozci obilovin, kukuřice, olejnin (zejména slunečnice) a zemědělských hnojiv. Ceny zemědělských produktů také tlačí nahoru pokračující energetická krize, které mimo jiné souvisí s dlouhotrvajícím vojenským konfliktem.
V porovnání s druhým čtvrtletím roku 2021 a druhým čtvrtletím roku 2022 vyskočila průměrná cena zboží a služeb aktuálně spotřebovávaných v zemědělství (tj. vstupů nesouvisejících s investicemi) u stejného „koše“ vstupů o 36 %. V rámci tohoto koše došlo k výraznému nárůstu cen hnojiv a půdních přídavků (+116 %) a energií a maziv (+61 %).
Ve stejném období prudce vzrostla i průměrná cena zemědělských produktů jako celku (+25 %) u stejného „koše“ produktů. Zvláště prudce vzrostly ceny obilovin (+68 %), olejnatých semen a olejnatých plodů (+59 %) a vajec (+45 %).
Baltské státy na nelichotivých příčkách
V každém členském státě se také meziročně v porovnání 2. čtvrtletí 2021 a 2. čtvrtletí 2022 zvýšila průměrná cena jak vstupů nesouvisejících s investicemi, tak zemědělské produkce. Nejprudší tempo růstu průměrné ceny zemědělské produkce v tomto období bylo zaznamenáno v Litvě (+65 %), Estonsku (+53 %) a Maďarsku (+43 %). Naopak relativně nejmenší míry růstu byly zaznamenány v Dánsku (+7 %), na Maltě a v Portugalsku (obě země +12 %). Nejvýraznější tempo růstu průměrné ceny vstupů nesouvisejících s investicemi bylo pak zaznamenáno opět v Litvě (+91 %) a dále Lotyšsku (+62 %) či Chorvatsku (+50 %).
Právě trojice baltských států patří mezi státy s jednou z nejvyšších měr inflace v celé EU. Mezi klasické monetární tlaky, které panují v eurozóně se pak navíc kvůli válce na Ukrajině přidal i nabídkový tlak, který ještě více ztíží obnovu místních ekonomik.
FILIP BLAHA, analytik CETA
Foto: Pixabay
Zdroj: CETA