Aktuálně:

Náklady na práci jsou v Česku nižší než na Slovensku

03.08.2017, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Náklady na práci jsou v Česku nižší než na Slovensku

Česku patří až jednadvacáté místo z hlediska výše nákladů na práci v soukromém sektoru mezi členskými zeměmi Evropské unie.

Slovensko se umístilo o jednu příčku před Českou republikou. Nejvyšších nákladů na práci, tedy nejdražší práce, dosahuje Dánsko, kde jsou ve srovnání s tuzemskem čtyřikrát vyšší. Dále v žebříčku nejvyšších nákladů práce figurují Belgie, Švédsko, Lucembursko a Francie. Naopak nejlevnější je práce v Bulharsku a Rumunsku.
Náklady na práci v soukromém sektoru se v minulém roce v České republice zvýšily o 3,3 procenta na 10,4 eura (v přepočtu asi 271 korun) na hodinu. Nadále však figurovaly hluboko pod průměrem zemí Evropské unie, který se zvýšil o 1,6 procenta na 26 eur na hodinu. Informace vycházejí ze studie, kterou na svých internetových stránkách uveřejnila německá nadace Hans-Böckler Stiftung. V domácí měně činil loňský růst nákladů na práci v tuzemsku 2,4 procenta.
Nejvyšších nákladů na práci v rámci zemí EU dosahuje Dánsko, kde byly loni čtyřikrát vyšší než v Česku, a to 43,8 eura na hodinu. Dále je práce nejdražší v Belgii (41,2 eura), ve Švédsku (41,1), Lucembursku (36,5) a ve Francii (36,3). Naopak nejlevnější práce je v Bulharsku, kde náklady činily pouze 4,4 eura na hodinu. Druhá nejlevnější práce je v Rumunsku, dále v Litvě, Lotyšsku a v Polsku. Slovensko se umístilo o jednu pozici výše než Česká republika, když náklady na práci v tamějším soukromém sektoru činily v loňském roce 10,7 eura na hodinu.
Nejvýraznějšího procentního růstu dosáhlo v minulém roce Rumunsko, kde se náklady na práci v eurech zvýšily o 9,5 procenta, a v domácí měně dokonce o 10,6 procenta. Náklady na práci v této zemi nicméně zůstaly druhé nejnižší v rámci EU. Na druhé straně nejvýraznější pokles nákladů na práci vyjádřených v eurech zaznamenala Velká Británie, a to o 10,1 procenta. Důvodem bylo výrazné oslabení libry po loňském referendu o vystoupení země z Evropské unie. V domácí měně se však náklady na práci v Británii o 1,5 procenta zvýšily.
Náklady na práci v jednotlivých zemích EU v roce 2016:

Pořadí Země Náklady v eurech na hodinu Meziroční procentní změna v eurech Meziroční procentní změna v domácí měně
1. Dánsko 43,8 +2,1 +1,9
2. Belgie 41,2 +0,1 +0,1
3. Švédsko 41,1 +2,5 +3,8
4. Lucembursko 36,5 +1,0 +1,0
5. Francie 36,3 +1,5 +1,5
6. Finsko 33,7 +0,7 +0,7
7. Německo 33,6 +2,5 +2,5
8. Nizozemsko 33,4 +1,1 +1,1
9. Rakousko 32,8 +0,6 +0,6
10. Irsko 29,2 +1,6 +1,6
11. Itálie 27,0 -0,8 -0,8
12. Británie 26,1 -10,1 +1,5
13. Španělsko 21,1 +0,1 +0,1
14. Slovinsko 16,0 +1,8 +1,8
15. Kypr 15,7 +0,8 +0,8
16. Řecko 13,9 -1,8 -1,8
17. Portugalsko 13,0 -0,2 -0,2
18. Malta 12,5 -2,5 -2,5
19. Estonsko 11,3 +5,4 +5,4
20. Slovensko 10,7 +3,0 +3,0
21. Česko 10,4 +3,3 +2,4
22. Chorvatsko 10,1 +5,2 +4,0
23. Maďarsko 8,5 +4,4 +4,9
24. Polsko 8,4 -0,6 +3,7
25. Lotyšsko 8,0 +7,4 +7,4
26. Litva 7,5 +8,4 +8,4
27. Rumunsko 5,4 +9,5 +10,6
28. Bulharsko 4,4 +7,9 +7,9
EU 26,0 +1,6 +1,6
Eurozóna 29,8 +1,3 +1,3

Zdroj: Hans-Böckler Stiftung


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Zapomenutý král energie: Voda drží Evropu nad vodou

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Evropa slaví rekordní instalace solárních panelů a větrných turbín, jeden obnovitelný zdroj zůstává poněkud v pozadí veřejné pozornosti. Přitom právě vodní energie představuje nejstabilnější pilíř zelené transformace kontinentu. A v době energetické nejistoty nabývá na významu víc než kdy dřív.

Klub 4 000: Bohatí bohatnou rychleji, než stíháte počítat

24.04.2026, Autor: red

Zatímco většina lidí řeší, jak vyjít s penězi do konce měsíce, elitní klub nejbohatších se chystá přivítat další stovky nových členů. Do roku 2031 by na planetě mohlo žít téměř 4 000 miliardářů – o čtvrtinu více než dnes. Tempo, jakým se superbohatí množí, naznačuje systémovou změnu v tom, jak funguje globální ekonomika.

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.