V Evropské Unii (EU) došlo letos v březnu meziměsíčně k mírnému nárůstu sezónně očištěné produkce ve stavebním sektoru. V eurozóně pak zůstaly meziměsíční statistiky na stejných hodnotách. V obou případech můžeme nicméně pozorovat výraznější nárůst oproti stejnému období v roce 2021.
Z února na březen vzrostla produkce ve stavebnictví v členských státech EU průměrně o 0.2 %, v zemích eurozóny pak zůstaly hodnoty na stejné úrovni. Při pohledu na data z předchozího období, kdy z ledna na únor došlo v EU k průměrnému nárůstu o 0.8 % a eurozóně dokonce k nárůstu o 1.1 %, lze nyní pozorovat mírné zpomalení tempa růstu.
Největší meziměsíční nárůst byl zaznamenán v Polsku, a to konkrétně o 5.1 %. K významnému zvýšení produkce pak také došlo ve Švédsku (2.4 %) a Německu (1.1 %). Největší propad lze naopak sledovat v případech Slovinska, kdy stavebnictví kleslo o 7.8 %, nebo Maďarska a České republiky, jež zaznamenaly pokles o 5.7 % respektive o 3.6 %.
Ve srovnání se statistikami z března 2021 pak Evropská Unie zaznamenala více než čtyř procentní nárůst, v případě eurozóny pak můžeme sledovat nárůst přesahující tři procenta. Na těchto datech lze zároveň pozorovat pozvolné oživení stavebního sektoru, ke kterému dochází po dvou letech utlumené aktivity způsobené pandemií COVID-19.
Graf: Produkce ve stavebním sektoru, 2015–2022
Zdroj: Eurostat
Nejistý výhled do budoucna
Do tempa růstu produkce ve stavebním sektoru mohou v budoucnu nepochybně promluvit také ekonomické dopady války na Ukrajině. V důsledku válečného konfliktu došlo v některých zemích EU k velkému odlivu pracovní síly, jenž tlačí nahoru ceny stavebních prací. Stoupá i cena stavebních materiálů, jako například oceli, jejíž import z Ukrajiny je pro země EU klíčový. Tyto faktory pak mohou mít za následek další zpomalení tempa růstu, nebo dokonce pokles produkce.
Foto: Pixabay
Zdroj: Filip Blaha
FILIP BLAHA, analytik CETA
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
