Liberální institut: Přečetli jsme koaliční smlouvu, abyste vy nemuseli

Předně je třeba říct, že pro politickou a institucionální kulturu naší země je pozitivní, že premiérem republiky již nebude trestně stíhaná osoba. Toto je velký krok pozitivním směrem.
Co se skutečných podstatných legislativních změn týče, neočekávám žádnou revoluci. Exekutivy u nás vládnou spíše středově a nutnost hledat podporu nejenom v rámci jedné strany, ale hned několika (v tomto období dokonce pěti!), je nutí neprosazovat extrémní nápady (byť by byly sebelepší).
Koaliční smlouva má sice 43 stran, avšak detailnějšího programu se týkají strany 13–43, tedy zhruba třicet stran textu. Problém s komentováním těchto bodů je ten, že spousta z nich je formulována zcela neurčitě „prosadíme reformu“, „přehodnotíme“ nebo dokonce „zahájíme diskusi“, kde se špatně odhaduje, kterým směrem chce nová vládní koalice tu kterou oblast reformovat. Zkušenosti s předchozími dvěma vládami ODS nám navíc napovídají, že ne vždy jsou reformy liberálním směrem.
Na úvodních stranách 4–9 najdeme jakási ideová východiska, která jsou poté rozepsána dále. Hned první věta říká: „Česká republika má za sebou nejtěžší období polistopadové historie.“ (s. 4) Těžší než přerod z komunistické vlády na demokratickou, centrálně řízené ekonomiky na tržní a přeorientování na zcela nové trhy? Nevím, ale ukazuje to, že vláda se bude chtít bít v prsa, že zemi vyvedla z bezprecedentní krize. U dalších bodů namátkou (stabilizace veřejných financí, digitalizace nebo penzijní reforma) jsem si udělal pochvalné plusy a bodu životní prostředí otazník, neboť životní prostředí lze chránit efektivním a pozitivním způsobem, nebo neefektivním a spíše kontraproduktivním. Uvidíme dál.
Pochvalu zaslouží kapitola o digitalizaci. Namátkou cituji: „Co nejrychleji zrušíme povinnosti nosit u sebe průkazy a dokumenty, pokud si je stát může ověřit jinak (tvorba tzv. eDokladovky).“ (s. 14) „Co nejrychleji zajistíme zprovoznění systému, který bude občany včas informovat o končící platnosti všech průkazů, osvědčení, rozhodnutí a jiných dokumentů.“ (s. 14) „Rozšíříme funkce Czech POINTu“ (s. 14), „Prosadíme jednotné uživatelské a programové (API) rozhraní pro komunikaci se státem. Všechny online služby budou vytvářeny uživatelsky přívětivě a budou mít obdobné a intuitivní ovládání (UX).“ (s. 14) Aspirace dobré, uvidíme, jak na tom bude praxe.
Naopak kritiku si zaslouží body: „Poskytneme součinnost s EU při řešení algoritmicky řízených platforem a sociálních sítí.“ (s. 14) Proč? Co je na Facebooku nebo YouTube k „řešení“?
„Oblasti s nedostatečnou tržní nabídkou pokryjeme pomocí cílené podpory poskytovatelů, resp. zákazníků.“ (s. 15) Nesouhlasná vlnovka, neboť nevím o oblastech, kde není 4G signál. Viz např. zde.
„Zaměříme se na VENDOR LOCK-IN (proprietární uzamčení). Provedeme analýzu existujících případů, navrhneme cestu pro jejich ukončení a zabráníme vzniku VENDOR LOCK-IN do budoucna. Software vytvářený na zakázku bude otevřený (zdrojový kód bude použitelný i dalšími subjekty při zachování práv a ochrany duševního vlastnictví).“ (s. 15) Zde mi není jasné, zda se mluví o vládních zakázkách, nebo jakýchkoliv zakázkách. Mám za to, že vládě není nic do toho, zda si soukromá společnost svůj software uzamkne, nebo ne.
V kapitole o dopravě chválím tyto body: „Po odborném posouzení vlivu na bezpečnost provozu zvýšíme v úsecích, kde to bude možné, povolenou rychlost na dálnicích na 150 km/h.“ (s. 16) „Zastavíme práce na kanálu Dunaj–Odra–Labe a zrušíme jeho územní rezervy v dotčených obcích.“ (s. 16) „Železnici otevřeme konkurenci v co největším možném rozsahu. Objednávané dopravní služby budeme férově soutěžit podle předem zveřejněného harmonogramu.“ (s. 17) a „Otevřeme data o jízdních řádech. Jízdní řády zpřístupní Ministerstvo dopravy způsobem umožňujícím dálkový přístup veřejnosti – jako datové soubory v otevřeném a zároveň strojově čitelném formátu, a to bezprostředně poté, co je obdrží.“ (s. 17)
Naopak minusy jsem si poznamenal u bodů: „Zaměříme se na systematické zvýšení počtu cestujících ve veřejné dopravě.“ (s. 17) Proč? Jaký je správný počet cestujících ve veřejné dopravě? a „Zapojíme Českou republiku do evropského vesmírného programu. Praha jako sídlo Agentury Evropské unie pro kosmický program přináší příležitosti pro české firmy a start-upy. Zařadíme dopravní výzkum do seznamu výzkumných priorit.“ (s. 17) Nepřipadá mi, že jsou české veřejné finance v takové kondici, abychom mohli platit zbytné programy.
V kapitole finance jsem si sice udělal mnoho plusů ohledně fiskální odpovědnosti, daňových prázdnin, vyšších daňových odečtů a slev, zrušení EET, daňových výjimek atp. (s. 18 a 19), ale také poměrně dost minusů: „Budeme řešit problém odlivu dividend do zahraničí.“ (s. 18) Žádný problém to není. Pokud ale platí, že ho vláda chce řešit zkrácením odpisových dob, jak říká v témže odstavci, a ne nějakými restrikcemi, pak je to dobře.
„Podpoříme minimální daň z příjmů právnických osob na půdě EU a OECD, která zajistí, aby se zisky mezinárodních korporací danily tam, kde vznikají.“ (s. 18) Jedna z mála věcí, co drží vlády dlouhodobě jakž takž na uzdě, je daňová konkurence. Daňový kartel bude pro obyvatele velmi bolestivý.
Naopak v kapitole kultura jsem si psal spíše minusy a otazníky, neboť mám na rozdíl od koalice za to, že kultura je věc ryze soukromá a stát se do ní vůbec nemá co plést. Není mi jasné, jak chce vláda „hledat cesty ke zvýšení čtenářské gramotnosti“ (s. 20), nesouhlasím, že „udržitelnost financování veřejnoprávních médií […] je nejzákladnější podmínka nezávislosti“ (s. 20) (nezávislosti čeho na čem?), avšak chválím, že vláda chce „do systému volby Rady ČT, ČRo a ČTK zapoj[it]také Senát“ (s. 20).
V kapitole o místním rozvoji se dočteme, že „je třeba zastavit odchod lidí z venkova“ (s. 21), čímž vláda hodlá bojovat s všeobecným historickým a globálním trendem urbanizace. Good luck. Chvalitebná je deklarovaná snaha vlády o zjednodušení a zkrácení stavebního řízení. (s. 21)
Vláda chce „sníž[it]DPH u výstavby či rekonstrukce domů“ (+), ale také „sestav[ovat]cenovou mapu pro výpočet obvyklého nájemného“ (−), „přesun[out]víc peněz do Státního fondu podpory a investic“ (−). Také chce zkrátit odpisovou dobu (+) a odmítá NIMBYismus (+), ale chce „zajiš[ťovat] zvýhodněné hypotéky“ (−) a „oživ[it]aktivity, jako je Nová agenda pro města (OSN) nebo Městská agenda EU“ (−). (všechno s. 22)
Obrana není téma, ve kterém bych se vyznal, proto jsem si poznačil pouze první bod, kde se mluví o legislativním zakotvení 2 % HDP na obranu (s. 23), s čímž spíše nesouhlasím. Jako obvykle se však vůbec nemluví o druhém finančním kritériu členství v NATO, totiž že 20 % výdajů na obranu má jít na „major equipment spending“.
Ale kapitolu obrany přenechávám těm, co se v tématice orientují lépe.
Z kapitoly práce a sociální věci bych vypíchl velmi pozitivní: „Představíme širokou paletu možností zkrácených pracovních úvazků (včetně výhodného zdanění) a celkově zvýšíme flexibilitu zákoníku práce v zájmu zaměstnavatelů i zaměstnanců.“ (s. 24) nebo „Zvýšíme limity pro dohody o provedení práce a pracovní činnosti.“ (s. 24).
Naopak za negativní bych vypíchl: „Zavedeme automatickou valorizaci minimální mzdy.“ (s. 24) Na tom je snad jediné pozitivní, že bude minimální mzda zvyšována zákonem, a ne vrtochem vlády jako doposud.
A spíše wtfózní: „Název MPSV doplníme o tématiku rodiny.“ (s. 24)
Negativně hodnotím taktéž: „Zavedeme možnost platit 1 % svého důchodového pojištění rodičům nebo prarodičům.“ (s. 26) Stát nemá co vytvářet zbytečný mezigenerační resentiment, kterého je v rodinách už tak dost, typu: „Pepíčku, proč mi nepošleš procentíčko?“ Důchodové pojištění se má o 1 % snížit všem, pokud stát toto 1 % nepotřebuje.
V kapitole podnikání a energetika jsem si poznamenal za pozitiva: „Zavedeme administrativně jednoduchý systém zaměstnávání pracovníků ze zemí mimo EU“ a také jasné přihlášení k jaderné energii. (oboje s. 27)
Za negativní jsem si poznačil „rehabilitaci fotovoltaiky“, závazky „Nová fotovoltaická zařízení na minimálně sto tisících střech do roku 2025“, „pokračovat v programu Zelená úsporám“ a především neomerkantilistický bod „Podpoříme zavedení uhlíkového cla jako nástroje na evropské úrovni, který ochrání české firmy proti konkurenci mimo EU“. (vše s. 28) Jak to jde dohromady s volnotržními deklaracemi z prvních stran, mi není jasné.
Také jsem si poznamenal, že vláda špatně používá slovo statut tam, kde má použít slovo status (s. 27).
V kapitole školství jsem si nevypíchl nic, opět to není téma, ve kterém bych se cítil orientovaný. Mrzí mě, že v podkapitole sport vláda chce Národní sportovní agenturu pouze přeměnit ve funkční organizaci, namísto toho, aby tento úřad na zrušení prostě zrušila. (s. 30)
Nepřekvapivě vláda mluví o tom, jak bude do sportu výdaje směřovat lépe, místo aby prohlásila, že stejně jako kultura je sport čistě soukromá záležitost, a nebude se jím tedy zabývat.
V kapitole spravedlnost jsem pozitivně hodnotil body „Každý zákon nebo vyhláška budou po pěti letech automaticky přehodnoceny z hlediska praxe a případně změněny nebo zrušeny.“ (s. 32) Šel bych ještě dál a zavedl automatickou povinnost nového schválení po pěti letech.
„Zefektivníme opatření proti nečinnosti. Stát a veřejná správa budou plnit zákonné lhůty. Tam, kde je to možné a nemá to vážná rizika, zvážíme „fikci souhlasu“, která znamená, že s uplynutím zákonné lhůty se žádost automaticky schválí.“ (s. 32)
„Zasadíme se o elektronický spis na soudech, jehož obsah bude sdílený příslušnými soudy, dalšími justičními orgány a oprávněnými osobami.“ (s. 32)
„Zaměříme se na problém nadužívaní trestní represe u jednání s malou společenskou škodlivostí.“ (s. 32)
Naopak negativně hodnotím následující: „Zavedeme korespondenční volbu pro Čechy v zahraničí.“ (s. 32) Přidané výhody jsou marginální a budou volby v očích voličů nové opozice delegimitizovat, protože v zahraničí má nová koalice jednoznačnou převahu. V posledních volbách získala koalice v zahraničí 85 % hlasů.
Negativně taktéž hodnotím ústavní mičurinství, kterým mý být „dobrovolný klouzavý mandát“, pozitivně ale „posílení role Senátu“. (oboje s. 32)
Negativně taktéž hodnotím bod „Podpoříme úpravu právních podmínek pro registrované partnery (např. v Občanském zákoníku).“ (s. 33) Tato vláda má ukončit ostudu s diskriminací homosexuálních párů tím, že je zcela zrovnoprávní s heterosexuálními.
Z kapitoly vnitro vybírám pozitivní: „Na základě inventury všech agend státu do roka představíme konkrétní plány na snížení počtu úřednických míst. Zbytečné úřední úkony zrušíme a potřebné služby zefektivníme.“ (s. 34)
„Prosadíme transparentní systém pobytových karet, který umožní pružně reagovat na potřeby trhu (digitální pracovní a pobytová karta).“ (s. 35) Připadá mi jako liberalizační migrační opatření.
„Zbavíme cizinecké řízení zbytečné byrokracie s využitím moderních informačních technologií.“ (s. 35)
Naopak negativně vidím: „Zavedeme pravidla pro transparentnější fungování médií: uvedení vydavatele, majitelů, významných sponzorů a zveřejňování finančních výkazů.“ (s. 35) Nefunkční pokus o boj s anonymními dezinformačními weby, který se provozu těchto webů vůbec nijak nedotkne a bude otravovat život ostatním.
„Adaptujeme se na vývoj bezpečnostního prostředí a prosadíme odbornější přístup k obraně v informačním prostoru. Obrana proti dezinformacím musí být rychlá a škálovatelná. Po vzoru osvědčených úprav ze zahraničí připravíme změny, které umožní lépe se bránit proti škodlivým dezinformacím, aniž by byla narušena svoboda slova.“ (s. 35) Vláda by neměla vytvářet orwellovské ministerstvo pravdy a označovat, která informace je pravdivá a která ne. Není to věc, která jí přísluší. Dá se velmi snadno zneužít, dělají to i „hodné“ vlády po světě, např. JFK se snažil eliminovat pravicová rádia, Donald Trump zase vyhrožoval mainstreamovým médiím.
V kapitole zahraničních věcí hodnotím pozitivně explicitní přihlášení k Tchaj-wanu a závazek provést revizi vztahů s Čínou a Ruskem. (s. 36)
Pozitivně taktéž hodnotím deklaraci, že: „V našem zájmu je demokratická, nebyrokratická, obchodně otevřená EU s důrazem na dodržování občanských svobod. Budeme aktivně usilovat o evropskou integraci, která nerezignuje na volný pohyb lidí, služeb, zboží a kapitálu, účinnou ochranu vnějších hranic a pevnou transatlantickou vazbu.“ (s. 36) To všechno je sice pravda, ale EU taková není, nebude a naše vláda s tím nic neudělá.
Naprosto legrační je potom následující představa: „Budeme mít kvalitní analýzy očekávaných dopadů na ČR, aby naše argumenty brala EU vážně.“ (s. 36)
Pozitivně hodnotím také podporu „prohlubování jednotného vnitřního trhu včetně širších pracovních příležitostí, financování mobility pro studenty, volného cestování napříč Evropou“, avšak negativně protimigrační deklarace, že „EU musí efektivně bránit své vnější hranice“ nebo „Budeme prosazovat […] prevenci nelegální migrace v místě vzniku a ve státech“ (vše s. 36)
Kapitola zdravotnictví je pro mě opět spíše španělskou vesnicí, takže vypichuju jediný bod, a to pozitivní: „Podpoříme sdílení informací mezi poskytovateli a pacienty, tedy urychlený rozvoj digitalizace českého zdravotnictví.“ (s. 37)
V zemědělství, které je taktéž přeregulované a místy připomíná více centrálně řízenou ekonomiku než tržní, také těžko z pozice liberála nějak okomentovat úvodní vize reforem. Poznamenal jsem si negativně další neomerkantilistický přístup nové vlády:
„U komodit, u kterých to v našich podmínkách dává smysl, chceme zvyšovat potravinovou bezpečnost. Stejně tak podpoříme bioprodukci potravin a budeme neústupní v prosazování našich národních zájmů v oblasti dvojí kvality.“ (s. 40)
„Na úrovni EU nedovolíme dovoz potravin ze třetích zemí, které nesplňují naše přísné standardy.“ (s. 40) Problém je, že standardy jsou nesmyslně přísné a nahrazují cla ve stupidní ochranářské politice. Se zdravím to nemá nic společného. Kdysi jsem o tom psal zde.
A konečně v kapitole životní prostředí jsem si vypíchl dva negativní body:
„Snížení množství odpadu oběhovým hospodářstvím. Omezíme využívání jednorázových obalů a podpoříme systémy zálohování obalů (sklo a hliník).“ (s. 42) Skutečně existuje člověk, který si po zkušenostech s papírovými brčky a zcela evidentně mnohem horšími taškami v obchodech říká, že to byla správná volba? Kroutím hlavou. Více o igelitkách zde, zde a zde.
„Důraz na ekologii podpoříme celostátní kampaní: ve spolupráci s Českou společností ornitologickou a základními školami spustíme anketu, která vybere nový symbol Česka – českého národního ptáka.“ (s. 43) Jak by řekli dnešní američtí teenageři: I can’t even…
Jak tedy vidíme, celkově je program obsažený v koaliční smlouvě takový „mixed bag“ dobrého a špatného. Když už je tolik negativ i v takovém spíše deklaratorním, pozitivním a sluníčkovém textu, je na místě obávat se, že výsledná legislativa bude o poznání horší. Vzpomeňme na daňovou reformu Topolánkovy vlády, která původně zněla velmi liberalizačně, ale nakonec z toho nic nebylo.
Vláda však nabízí spoustu kapitol, kde ji určitě podpoříme. A od těch negativ se ji budeme snažit odradit.
Snad naši zemi čekají lepší čtyři roky. A teď do práce.
MARTIN PÁNEK je ekonom, působí jako ředitel Liberálního institutu
Foto: Redakce e-news
Zdroj: Martin Pánek