Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí vykázala mezikvartální růst HDP o 1,4 procenta, což je sice o něco slabší růst, než čekal trh, nicméně v rámci všech nejistot nejde o zklamání. Problémy spojené se zpožďováním dodávek potřebných surovin a komponent v průmyslu, zejména polovodičů v případě automobilek, vedou k výpadkům ve výrobě a v exportech a část trhu se dokonce obávala, že by tento faktor mohl v letošním třetím čtvrtletí vést ke stagnaci anebo dokonce k mírnému mezičtvrtletnímu poklesu HDP. Česká ekonomika ale profituje z růstu poptávky – zejména z růstu spotřeby domácností, kde se projevuje příznivá situace na trhu práce, a z růstu investičních výdajů firem, které navyšují své výrobní kapacity.
Předběžný údaj hlásí, že česká ekonomika v letošním třetím čtvrtletí vykázala mezičtvrtletní růst HDP o 1,4 procenta, což je mírně slabší výsledek, než čekal trh. Očekávání na finančním trhu se pohybovala na úrovni mezičtvrtletního růstu HDP v oblasti 1,8 %. ČNB ve své prognóze z počátku srpna odhadovala pro letošní třetí čtvrtletí růst HDP tempem 1,6 % mezičtvrtletně. V meziročním vyjádření růst HDP zpomalil na 2,8 % poté, co v letošním druhém prostředí ekonomika díky příznivým statistickým efektům vykázala rekordní meziroční růst na úrovni 8,1 procenta.
Dle vyjádření ČSÚ táhla českou ekonomiku ve třetím čtvrtletí v mezikvartálním vyjádření nahoru zejména spotřeba domácností a tvorba fixního kapitálu, tedy investiční výdaje. Výpadky v dodávkách v tuzemském průmyslu jakož i na úrovni globálních řetězců vedly ve třetím čtvrtletí k mezikvartálnímu poklesu české průmyslové výroby a také exportů, což vzhledem k povaze a hloubce těchto problému bohužel není příliš překvapivé zjištění. Detailní statistika HDP za letošní třetí čtvrtletí bude zveřejněna 30. listopadu, kdy ČSÚ může také zpřesnit dnes zveřejněné údaje o celkovém výkonu HDP za letošní třetí kvartál.
Nepříznivé faktory v podobě výpadků ve výrobě automobilů s negativním přesahem i do dalších průmyslových odvětví budou působit i v letošním závěrečném čtvrtletí, což může vést k viditelnějšímu zpomalení mezičtvrtletního růstu HDP. Za celý rok 2021 může růst HDP činit zhruba tři procenta, výpadky v průmyslu ale mohou způsobit, že celkový růst české ekonomiky bude možná mírně pod tříprocentní úrovní. Pro rok 2022 očekávám oživení celoročního růstu HDP do oblasti 4 %, za tímto scénářem se skrývá předpoklad, že se zlepší situace v dodavatelských vztazích v průmyslu.
Předběžný údaj o HDP za letošní třetí čtvrtletí nestojí v cestě dalšímu růstu úrokových sazeb ČNB s tím, jak se centrální banka snaží čelit rostoucím inflačním tlakům skrze zpřísňování měnových podmínek. Na blížícím se zasedání bankovní rady 4. listopadu lze čekat zvýšení repo sazby o více než čtvrt procentního bodu ze stávající úrovně 1,50 %: otázkou je, zda se bankovní rada spokojí se zvýšením repo sazby o půl procentního bodu z její stávající úrovně anebo zda bude zopakováno zářijové zvýšení v rozsahu tří čtvrtin procentního bodu. Osobně očekávám zvýšení repo sazby o půl procentního bodu v listopadu a poté o čtvrt procentního bodu na prosincovém zasedání bankovní rady a repo sazba by tak letošní rok mohla zakončit na úrovni 2,25 %.
RADOMÍR JÁČ, hlavní ekonom Generali Investments CEE
Foto: Pixabay
Zdroj: PR.Konektor
Komentář Radomíra Jáče k zveřejněnému předběžnému odhadu výkonu HDP České republiky za třetí čtvrtletí letošního roku
02.11.2021, Autor: Z blogosféry