Na počátku září se Salvador stal první zemí na světě, ve které byla zavedena kryptoměna, konkrétně Bitcoin, jako zákonné platidlo – tím druhým je americký dolar, Salvador vlastní měnu nemá. O pár dní později se Salvador stal také první zemí na světě, kde došlo k protestům proti Bitcoinu, včetně ničení bankomatů pracujících s touto kryptoměnou. Podle průzkumů veřejného mínění jsou cca dvě třetiny obyvatel proti Bitcoinu.
Je nutné říct, že rozhodnutí o zavedení Bitcoinu jako oficiální měny bylo spouštěčem, nikoliv hlavní příčinou protestů. Prezidentem Salvadoru je Nayiba Bukele, který zemi vládne dosti autoritativním způsobem. Nedávno například parlament ovládány jeho stranou odvolal soudce nejvyššího soudu a jmenoval nové. Nový soudci pak vydali rozhodnutí, podle kterého bude moci prezident kandidovat i v dalších volbách (v Salvadoru, stejně jako ve většině jiných zemích Latinské a Jižní Ameriky až donedávna nebylo možné mandát prezidenta opakovat).
Zavedení Bitcoinu se tak stalo konkrétním rozhodnutím, které mobilizovalo opozici vůči Bukelemu. Pro další země, které uvažují o kryptoměnách jako alternativách k běžným měnám pak případ Salvadoru přináší několik lekcí. Předně, změny takovéhoto rázu je nutné dělat postupně (V Salvadoru došlo k zavedení několik měsíců poté, co prezident s tímto návrhem přišel). Je také nutná informační kampaň, která veřejnost seznámí s výhodami, ale také nevýhodami kryptoměn. Vzhledem k velké volatilitě kryptoměn by také asi bylo dobré učinit určitá opatření, například zákaz půjček v nich denominovaných alespoň na přechodné období.
V tomto ohledu jsou varující zkušenosti ze střední Evropy z půjčkami denominovanými například ve švýcarských francích – po krizi v roce 2008 vsadily miliony domácností v různých zemích Evropy na tzv. švýcarskou hypotéku, úvěr denominovaný ve švýcarských francích s nižší úrokovou sazbou a vidinou posilování národních měn vůči franku. Jen v Polsku to bylo několik set tisíc lidí. Problém, který se objevil po několika letech, představuje pro tyto domácnosti kouli u nohy – zatímco úrokové sazby ve zlotém šly rapidně dolů, hypotéky s fixovanou sazbou ve francích dramaticky podražily vlivem oslabení zlotého vůči franku zhruba o polovinu. Zjednodušeně řečeno, na splátku hypotéky potřebují polské rodiny proměnit na franky jeden a půl násobek zlotých, než předpokládaly. Podobné problémy řeší ale i ve Skandinávii, Slovensku, Maďarsku nebo dalších zemích. V Polsku se nyní klienti bank dokonce opírají o rozhodnutí Evropského soudního dvora z roku 2019 na právo Poláků konvertovat hypotéky zpět do národní měny bez zbytečných poplatků, což samozřejmě výrazně destabilizuje bankovní sektor, počítající ztráty v desítkách miliard eur.
S ohledem na volatilitu Bitcoinu, jehož kurz oslabuje a posiluje o desítky procent během krátké doby, by dlouhodobé úvěry v této měně představovaly v podstatě ruskou ruletu. To se ale do bombastických titulků o Salvadoru jakožto zemi Bitcoinu zaslíbené rozhodně nevejde…
MICHAL HEJL, analytik CETA
Foto: Pixabay
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
