Meziroční růst spotřebitelských cen v české ekonomice v červenci zrychlil z 2,8 procent na 3,4 procenta, což představuje výraznější cenový růst, než se čekalo a meziroční inflace je na své nejvyšší úrovni od loňského července.
Nárůst celkové meziroční inflace byl tažen především cenami potravin, náklady na bydlení a zrychlení meziročního cenového růstu hlásí také například obuv a odívání, stravování a ubytování a bytové vybavení. Ke zmírnění meziročního růstu cen došlo například u pohonných hmot, a to navzdory tomu, že jejich ceny v červenci meziročně vzrostly o 18,5 procent, neboť v červnu činil růst těchto cen 20,2 procenta. Meziroční inflace na úrovni 3,4 procenta vyšla nad očekáváním finančního trhu a ČNB a podporuje scénář dalšího růstu úrokových sazeb české centrální banky.
Meziroční inflace v červenci vzrostla z 2,8 procent na 3,4 procenta, což pro tento ukazatel meziročního cenového vývoje představuje dvanáctiměsíční maximum, respektive takto byla vyrovnáno tempo meziročního cenového růstu, jež bylo vykázáno loni v červenci. Finanční trh očekával meziroční inflaci na úrovni 2,9 procenta, odhad ČNB činil 3,0 procenta. Inflace se drží nad inflačním cílem ČNB, jenž je stanoven na úrovni dvou procent a hned v prvním měsíci třetího čtvrtletí vzrostla nad aktualizovanou prognózu české centrální banky.
Nárůst celkové meziroční inflace byl v červenci tažen především cenami potravin, náklady na bydlení a některými položkami spadajícími do tzv., jádrové inflace, konkrétně cenami obuvi a odívání, stravování a ubytování a bytového vybavení. Ke zpomalení meziročního cenového růstu došlo naopak u alkoholických nápojů a tabáku, zpomalil také růst cen pohonných hmot, neboť červencový velmi silný meziroční růst o 18,5 procent přece jen znamenal zpomalení růstu těchto cen z červnových 20,2 procent. Zpomalení meziročního cenového růstu vykázala také rekreace a kultura, což je položka spadající do jádrové inflace
Jádrová meziroční inflace jako celek za červenec zřejmě vykáže mírný nárůst z červnové úrovně, jež činila 3,5 procenta. Jádrová inflace je ukazatel, jenž nejlépe mapuje domácí cenové tlaky a od loňského května se zatím nepřetržitě drží nad tříprocentní úrovní. Čerstvá, počátkem srpna zveřejněná prognóza ČNB, očekávala, že jádrová inflace v letošním třetím čtvrtletí bude činit 3,5 procenta poté, co ve druhém čtvrtletí dosáhla úroveň 3,3 procent. Zdá se, že jádrová inflace může zamířit nad aktuální odhad centrální banky. Cenové tlaky související s otevíráním ekonomiky po pandemických omezeních a též tlaky související s problémy na straně dodávek v průmyslu budou držet jádrovou inflaci na poměrně vysokých úrovních i v dalších měsících, obecně po celý zbytek letošního roku.
Celková meziroční inflace v české ekonomice by se mohla ve třetím čtvrtletí pohybovat v průměru v oblasti blízko 3,5 procent anebo mírně pod touto úrovní, v závěru letošního roku ale zřejmě dále vzroste, byť nejspíš pouze přechodně. Ke konci letošního roku může meziroční inflace vystoupat na úroveň mírně pod čtyřmi procenty. Růst spotřebitelských cen po celý letošní rok bude výrazně nad dvouprocentním inflačním cílem ČNB a vývoj přinejmenším v nejbližších měsících dle všeho překoná nedávno zveřejněnou prognózu z dílny centrální banky. Nad prognózou ČNB se pravděpodobně bude držet také jádrová inflace. Vývoj a výhled inflace by měly ČNB utvrdit v názoru, že je třeba dále zvyšovat úrokové sazby, v zásadě na každém měnově-politickém zasedání bankovní rady ve zbytku letošního roku. Repo sazba ČNB tak může být zvýšena jak v září, tak na zasedání v listopadu a prosinci. Očekáváme, že ČNB bude zvyšovat repo sazbu vždy o čtvrt procentního bodu v jednom kroku, repo sazba by tak z aktuální úrovně 0,75 procenta měla ke konci letošního roku vzrůst na úroveň 1,50 procenta s výhledem na další zvyšování v roce 2022.
Za celý rok 2021 může celoroční průměrná inflace dosáhnout úrovně 3 % anebo mírně více poté, co v roce 2020 činila průměrná inflace 3,2 procenta. V roce 2022 by pak celoroční průměr měl klesnout do oblasti mírně nad 2,5 %, relativně na dohled dvěma procentům se inflace přiblíží zřejmě až ve druhé polovině roku 2022. Takový celoroční vývoj by v zásadě odpovídal prognóze ČNB, tato prognóza zároveň počítá s dalším zvyšováním úrokových sazeb a souběžně s posílením kurzu koruny, což je též faktor, jenž by měl výhledově přispět ke zpomalení růstu cenových tlaků v české ekonomice.
RADOMÍR JÁČ, hlavní ekonom Generali Investments CEE
Foto: Pixabay
Zdroj: PR.Konektor
Komentář Radomíra Jáče k zveřejněným datům o inflaci
11.08.2021, Autor: Z blogosféry