Česká ekonomika svým výkonem v závěrečném čtvrtletí loňského roku překvapila jednoznačně pozitivně, když HDP vykázal mezičtvrtletní růst 0,3 procenta.
Vzhledem k uzavírkám ve službách a maloobchodu znamená mezičtvrtletní nárůst HDP bez nadsázky pozoruhodný výkon. Česká ekonomika se zařadila po bok Německa a Španělska, jež v minulých dnech též pro závěrečné čtvrtletí roku 2020 oznámily mezičtvrtletní nárůst HDP. Česká ekonomika vykázala v závěru roku mnohem vyšší odolnost vůči stávající vlně pandemie, než se čekalo.
Údaje o výkonu HDP představují příznivou zprávu pro korunu.
Předběžný údaj hlásí, že česká ekonomika v loňském závěrečném čtvrtletí vykázala mezičtvrtletní růst HDP 0,3 procenta, což je o dost lepší výsledek, než čekal trh, kde se očekávání pohybovala na úrovni poklesu okolo 2,5 procenta. V meziročním vyjádření HDP klesl o pět procent, což bylo stejné tempo meziročního poklesu jako v loňském třetím čtvrtletí. Pro srovnání: ČNB ve své prognóze z počátku listopadu čekala pro závěrečné čtvrtletí meziroční propad HDP o 8,8 procenta, zde je ale nutno podotknout, že lepší výsledek, než jaký ČNB v této prognóze čekala, byl i údaj o HDP za třetí čtvrtletí.
Dle vyjádření ČSÚ v závěrečném čtvrtletí výrazně rostla zahraniční poptávka. Je zřejmé, že české ekonomice velmi prospělo, že na rozdíl od jarních měsíců stávající vlna pandemie nepřinesla uzavírky v průmyslové výrobě a nedopadla na zahraniční obchod. Omezení samozřejmě i nadále negativně dopadají na maloobchod, dopravu, ubytování a pohostinství. Pohled na detailní statistiky HDP za loňské závěrečné čtvrtletí, zejména pak na mezikvartální výkon, bude nepochybně velmi zajímavý, nicméně na tyto detaily si musíme počkat až do 2. března, kdy je ČSÚ bude publikovat.
Za celý rok 2020 klesl HDP o 5,6 procenta, což znamená v historii samostatné České republiky rekordní pokles. Pro srovnání, v roce 2009, kdy svět čelil důsledkům finanční krize, klesla česká ekonomika o 4,5 procenta. Propad za celý loňský rok byl ovlivněn zejména situací v prvním polovině roku a především pak v jarních měsících, kdy s příchodem pandemie došlo k uzavírkám napříč ekonomikou. Celkově za celý rok 2020 vykázala pokles jak spotřeba domácností, tak investiční výdaje, v první polovině roku se propadly také exporty. Rostly naopak vládní výdaje, což souviselo se snahou změkčit dopady pandemie na ostatní sektory ekonomiky a na společnost jako celek.
Zůstává velkým otazníkem, jaký výsledek přinese HDP za letošní rok, klíčovým faktorem bude především postup na poli vakcinace a s tím související schopnost odstraňovat omezení související s pandemií. Lepší výkon ekonomiky v závěru loňského roku může vybízet k navýšení odhadů růstu HDP pro rok 2021. Náš aktuální odhad růstu HDP pro letošní rok činí tři procenta, nyní si lze představit i růst blízký čtyřem procentům, nejistoty související s pandemií ale hovoří pro určitou opatrnost, co se týče navyšování růstových prognóz.
Údaj o HDP za loňské závěrečné čtvrtletí je každopádně dobrou zprávou pro korunu, které může pomoci v dalším posílení. Z pohledu ČNB je lepší výsledek HDP argumentem ve prospěch úvah o zvýšení úrokových sazeb v letošním roce, nicméně právě silnější koruna zároveň hovoří proti spěchu se zpřísňováním měnových podmínek skrze růst úroků centrální banky.
Silnější koruna totiž zpřísňuje měnové podmínky sama o sobě a působí tak ve směru zmírnění inflace v české ekonomice.
RADOMÍR JÁČ, hlavní ekonom Generali Investments
Foto: pixabay.com
Zdroj: PR Konektor