Vláda projednala aktualizovanou studii dopadu účasti či neúčasti České republiky v bankovní unii a ztotožnila se s doporučením, aby ČR za současné situace o vstup do bankovní unie neusilovala a sledovala její další vývoj.
Na přípravě studie vypracované Ministerstvem financí se vedle Ministerstva zahraničních věcí a Úřadu vlády ČR podílela také Česká národní banka. Ta sdílí hlavní závěry studie, jež neshledala důvody ani aktuální potřebu pro vstup ČR do bankovní unie.
Bankovní sektor ČR zůstává ve srovnání s řadou jiných členských států EU a zemí bankovní unie odolnější a stabilnější a jeho kondice velmi dobrá či dokonce nadstandardní. Dle indikátorů tuzemského bankovního sektoru posuzovaných ve studii by tak vstup ČR do bankovní unie za současných podmínek nebyl přínosný.
Ke stejnému závěru studie dospěla i při hodnocení dopadů vstupu do bankovní unie na výkon dohledu nad tuzemskými bankami. V tomto ohledu ČNB vítá, že aktualizace na straně čtrnáct dochází v „závěrech k oblasti dohledu a regulace“ k tomu, že „pro země mimo eurozónu by zřejmě bylo výhodnější vstoupit do bankovní unie až ve vazbě na rozhodnutí o přijetí eura“.
Ani podle názoru ČNB nelze v současnosti účast ČR v bankovní unii doporučit, a to s ohledem na trvající nedokončenost architektury bankovní unie a na nedostatek zkušeností s jejím praktickým fungováním, zejména v případě zúčastněných zemí mimo eurozónu. Dalším důvodem je chybějící potřeba přístupu ke společným prostředkům bankovní unie pro řešení krize úvěrových institucí v ČR.
Aktualizace studie analyzuje rovněž dosavadní fungování rámce pro řešení krize bank v bankovní unii a vývoj debat o ustavení společného mechanismu pojištění vkladů (EDIS), na jehož zřízení a podobě dosud nepanuje v EU shoda. V případě účasti ČR v bankovní unii by se tuzemské banky podílely na financování řešení krize bank ve všech státech bankovní unie, s nimiž by sdílely kapacitu společného Jednotného fondu pro řešení krize (SRF). Při zachování stávající kondice tuzemského bankovního sektoru je dále spíše pravděpodobné, že by české úvěrové instituce byly čistými přispěvateli do SRF, tj. že by přispívaly na řešení problémů v ostatních zemích bankovní unie. I z pohledu problematiky řešení krizí tak za současných podmínek ze studie plyne doporučení o vstup do bankovní unie neusilovat.
MARKETA FIŠEROVÁ, ředitelka odboru komunikace a mluvčí ČNB
Foto: pixabay.com
Zdroj: ČNB