Aktuálně:

Kanceláře v roce 2030: Třicet procent jich bude řešeno jako flexibilní pracoviště

09.08.2020, Autor: Laura Šuleková

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Kanceláře v roce 2030: Třicet procent jich bude řešeno jako flexibilní pracoviště

Konec pandemie COVID-19 oživí podle JLL poptávku po flexibilních kancelářských prostorách. Pandemie urychlila zavádění flexibilních řešení včetně programů podporujících mobilitu na pracovišti a strategií pro agilní využití prostor.
Po několikaměsíčním nuceném pobytu doma se zaměstnanci ochuzení o sociální kontakt na pracovišti mohou konečně vrátit mezi své kolegy a kolegyně. Z nedávné globální studie provedené společností JLL mezi třemi tisícovkami zaměstnanců však vyplývá, že i ti, kteří mají své pracoviště skutečně rádi, by uvítali možnost pracovat jeden až dva dny v týdnu z domova. Mobilita na pracovišti zde byla již dříve, nicméně pandemie onemocnění COVID-19 tento trend nepochybně urychlila. V důsledku toho se předpokládá, že po odeznění pandemie vzroste podíl mobility při výkonu práce, což povede k oživení poptávky po flexibilních prostorách.
Na tento trend a jeho možný vývoj do budoucna upozorňuje JLL ve své nejnovější zprávě Dopad pandemie COVID-19 na flexibilní prostory, podle které budou mít flexibilní prostory jinou podobu než v minulosti a jejich obliba nadále poroste s tím, jak jsou korporace a investoři nuceni reagovat na rostoucí nároky na flexibilitu. Z průzkumu JLL dále vyplývá, že v roce 2030 bude třicet procent veškerých kancelářských prostor řešeno jako flexibilní pracoviště.
Možnost pracovat odkudkoliv alespoň pár dní v týdnu je pro zaměstnance významným bonusem, práce v kancelářích ale zůstává základním prvkem firemní kultury. I z toho důvodu firmy stále častěji přistupují k diverzifikaci pracovního prostředí odrážejícím touhu po flexibilitě.
„Kancelářské prostory se budou v důsledku pandemie dále vyvíjet a zřejmě budou ještě výrazněji než doposud ovlivňovat spokojenost a produktivitu zaměstnanců,“ poznamenává Ben Munn, Global Flexible Space Lead v JLL. „Díky zkušenosti s pandemií COVID-19 se firmy snaží nastavit novou strategii práce, která bude chránit jejich zaměstnance a zajistí jím maximální flexibilitu a mobilitu. Řešením je tzv. hub&club koncept, kombinace klasického sídla firmy v kancelářské budově s několika menšími huby ve flexibilních kancelářích či coworkingu. To umožní zaměstnancům snadnější dojíždění za prací a současně firmám flexibilnější řešení nečekaných situací nebo navyšování/snižování pracovních míst.“
Ačkoli je pravděpodobné, že zahuštění prostor, které bylo běžné před pandemií COVID-19, se minimálně dočasně sníží, faktory, které vedly k poptávce po flexibilních pracovištích a k jejich boomu, nebyly pandemií ovlivněny. Poptávku navíc umocní neochota firem zavazovat se k dlouhodobým pronájmům a upřednostnění předem vybavených kancelářských prostor nabízejících flexibilní nájemní řešení.
„Očekáváme, že způsob využívání kancelářských prostor se zásadně změní,“ podotýká Alex Colpaert, Head of Office Research JLL pro region EMEA. „Provozovatelé coworkingových center mají za sebou cyklus dramatického růstu a propadu, přičemž pandemie onemocnění COVID-19 staví tento sektor před nové výzvy. Prostory budou rychlé, flexibilní a zábavné. Vybavené kanceláře, agilní design, integrace technologií, flexibilní nájemní podmínky a nabídka služeb z oblasti pohostinství, to vše se stane normou a bude komerční nemovitosti transformovat z komodity na spotřebitelský produkt,“ vysvětluje Colpaert.
S tím, jak se práce z domova stává běžnou součástí profesního života, stojí za to připomenout, že ne každý dokáže v tomto pracovním režimu dlouhodobě udržet svou produktivitu a že spojení domácnosti a pracoviště nemusí vždy být optimálním řešením. Firmy dnes kancelářské prostory již nevnímají jen jako výdaj, ale jako strategický faktor přispívající k pracovnímu výkonu zaměstnanců a sounáležitosti se společností.
Změny provedení a účelu kancelářských prostor se pravděpodobně projeví také větším důrazem na spolupráci. Mezi hlavní priority po návratu nájemníků do kanceláří bude patřit zajištění kontinuity a odolnosti provozu. A protože flexibilní prostory lze získat snadno a rychle, společnosti pravděpodobně budou preferovat flexibilní řešení, která jim v dnešní době ekonomické nejistoty umožní redukovat portfolia i šetřit náklady.
Situace na českém trhu
Aktuální nabídka flexibilních kancelářských ploch v Praze činí ke konci druhého čtvrtletí 2020 přibližně 76 600 m2. „Do konce roku 2020 očekáváme otevření dalších 13 200 metrů čtverečních, čímž se celková nabídka flexibilních ploch v Praze navýší na bezmála devadesát tisíc metrů čtverečních v rámci sedmdesát dva center. I přes celosvětovou pandemii spojenou s onemocněním COVID-19 evidujeme čtyři nově podepsané lokality za první pololetí tohoto roku, což dále svědčí o růstu významu tohoto segmentu. Na druhou stranu evidujeme centra, která byla nucena svůj provoz ukončit a dále se tak potvrzuje, že lokalita je zásadním předpokladem pro úspěch,” uvedl Martin Stričko, senior analytik v české pobočce JLL.
Podle Silvie Dudychové, konzultantky zaměřující se na flexibilní pracovní prostory v oddělení zastupování nájemců JLL, koronavirus jen krátkodobě zpomalil vývoj flexibilních kanceláří. Již na konci druhého čtvrtletí se na českém trhu poptávka po servisovaných kanceláří výrazně zvýšila. „Jsou flexibilnějším řešením hlavně v délce nájmu a velikosti, čímž umožní rychleji a velmi pružně reagovat na ekonomické dopady pandemie ve firmách a na případný měnící se počet zaměstnanců. Provozovatelé těchto flexibilních center nabízejí řešení nejen malým firmám, ale i velkým korporacím,” vysvětluje.
Foto: pixabay.com
Graf: JLL Česká republika, srpen 2020
Zdroj: JLL Česká republika


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Zapomenutý král energie: Voda drží Evropu nad vodou

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Evropa slaví rekordní instalace solárních panelů a větrných turbín, jeden obnovitelný zdroj zůstává poněkud v pozadí veřejné pozornosti. Přitom právě vodní energie představuje nejstabilnější pilíř zelené transformace kontinentu. A v době energetické nejistoty nabývá na významu víc než kdy dřív.

Klub 4 000: Bohatí bohatnou rychleji, než stíháte počítat

24.04.2026, Autor: red

Zatímco většina lidí řeší, jak vyjít s penězi do konce měsíce, elitní klub nejbohatších se chystá přivítat další stovky nových členů. Do roku 2031 by na planetě mohlo žít téměř 4 000 miliardářů – o čtvrtinu více než dnes. Tempo, jakým se superbohatí množí, naznačuje systémovou změnu v tom, jak funguje globální ekonomika.

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.