Aktuálně:

Až třem pětinám kupujících nevadí stočený tachometr: Chtějí jen slevu

29.07.2020, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Až třem pětinám kupujících nevadí stočený tachometr: Chtějí jen slevu

Je stočený tachometr důvodem, proč se poohlédnout po jiném autě? Pro padesát devět procent kupujících není za předpokladu, že je nájezd kilometrů snížený do padesáti tisíc kilometrů.


Vyplynulo to z průzkumu, jež mezi třemi sty lidmi kupujícími ojeté auto realizovala společnost Cebia, která už téměř tři desítky let pomáhá motoristům bojovat proti nekalým praktikám při prodeji použitých vozů. Z průzkumu konkrétně vyšlo, že třicet pět procent kupujících by jednoznačně požadovalo slevu. Dalších dvacet dva procent by se na stočený tachometr zeptalo prodejce a v závislosti na jeho přístupu by si auto možná koupilo, respektive pokud by je dokázal přesvědčit, že o stočení nevěděl a byl ochotný k vyjednávání o ceně vozu. Dvě procenta zákazníků by stočený tachometr vůbec neřešila a auto si klidně koupila i za výchozích podmínek. „Je překvapivé, že stočený tachometr většinu lidí od koupi vozu jednoznačně neodradí. Na jednu stranu je pravdou, že pokud prodejce přizpůsobí cenu vozu skutečnému kilometrovému nájezdu, nemusí to být problém. Alarmující však je, že pouze dvacet dva procent kupujících by se zajímalo o to, zda prodávající o stočení věděl a zda jim nezatajuje i něco jiného,“ říká Martin Pajer, ředitel společnosti Cebia. Kromě stočeného tachometru se kupující mohou často setkat i se zatajenými haváriemi (99,4 procent aut je prodáváno jako nehavarované), omlazením vozidla neuvedením skutečného roku výroby, falšováním původu (i českého) či nelegálním předěláním vozidla. Stočený tachometr zdražuje vozidlo v průměru o dvacet procent. Záleží na konkrétním modelu, jeho stáří, a především počtu stočených kilometrů. „Kromě toho na kupujícího čekají dodatečné náklady spojené s údržbou vozu kvůli vyššímu kilometrovému nájezdu. Tyto náklady se vyšplhají opět v průměru na dvacet procent. S těmito náklady však lidé, kteří požadují slevu, zpravidla nepočítají,“ upozorňuje Martin Pajer. Lidé, kteří jsou ochotni stočený tachometr tolerovat, by měli vědět, že pokud plánují vozidlo v budoucnu prodat, mohou narazit na problém. „Tato auta se budou v nadcházejících letech obecně hůř prodávat, neboť lidé historii najetých kilometrů čím dál více prověřují a najít kupce bude těžké,“ dodává Pajer.
Při stočení o více než padesát tisíc kilometrů klesá ochota lidí koupit vůz na třetinu
Ochota tolerovat stočený tachometr však klesá se vzrůstajícím počtem stočených kilometrů. Stejní lidé totiž byli tázáni, jak by se zachovali v případě, že by zjistili, že auto má stočený tachometr o více než padesát tisíc kilometrů. Podíl těch, kteří by si byli i tak ochotni vozidlo koupit, klesnul z padesáti devíti procent na dvacet jedna procent, tedy prakticky na třetinu. Konkrétně dvanáct procent kupujících by jednoznačně požadovalo slevu, sedm procent by se vyptávalo prodejce a dvě procenta by stočení údajně neřešila. „Statisticky každý pátý člověk by si auto se stočeným tachometrem třeba o sto tisíc kilometrů vědomě koupil, a to je opravdu velké číslo. Zajímavá je emocionální rovina, která do rozhodování vstupuje. Před vybíráním vozu mívá každý kupující relativně konkrétní představu zejména o ceně, stáří, a právě kilometrovém nájezdu. A každý pátý je ochotný se této představy vzdát a pořídit si auto, které má i třeba dvakrát tolik najeto. A to jen proto, že auto vidí a líbí se mu. Průzkum ukázal, jak velkou roli hrají emoce při koupi vozidla,“ popisuje Martin Pajer. Průměrný počet stočených kilometrů se pohybuje okolo sto tisíc kilometrů. Manipulaci s počitadlem ujetých kilometrů vykazuje až třetina ojetin určených k prodeji. Očekává se přitom, že kvůli snížené poptávce a kupní síle v důsledku koronavirových opatření se může podíl aut se stočeným tachometrem v následujících měsících až o několik procentních bodů zvýšit. Stočený tachometr lze přitom nejlépe odhalit prověřením historie vozidla. Zadáním VIN kódu vozu do systému AUTOTRACER na www.zkontrolujsiauto.cz lze manipulaci s počitadlem ujetých kilometrů odhalit do několika minut z pohodlí domova.
Foto: pixabay.com
Zdroj: Cebia, spol. s r.o.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Zapomenutý král energie: Voda drží Evropu nad vodou

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Evropa slaví rekordní instalace solárních panelů a větrných turbín, jeden obnovitelný zdroj zůstává poněkud v pozadí veřejné pozornosti. Přitom právě vodní energie představuje nejstabilnější pilíř zelené transformace kontinentu. A v době energetické nejistoty nabývá na významu víc než kdy dřív.

Klub 4 000: Bohatí bohatnou rychleji, než stíháte počítat

24.04.2026, Autor: red

Zatímco většina lidí řeší, jak vyjít s penězi do konce měsíce, elitní klub nejbohatších se chystá přivítat další stovky nových členů. Do roku 2031 by na planetě mohlo žít téměř 4 000 miliardářů – o čtvrtinu více než dnes. Tempo, jakým se superbohatí množí, naznačuje systémovou změnu v tom, jak funguje globální ekonomika.

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.