Zrušení daně z nabytí nemovitosti. Pomoc nebo danajský dar?

hypotečních úvěr. Ignorujíc to, že taková izolovaná snaha MF ČR o „vypárování“ rozpočtových ztrát, cca 13-14 mld. působí zvláštně. 
V situaci, kdy v posledních dvou letech narostly výdaje o 240 mld. a kdy MF ČR ani tváří v tvář bezprecedentnímu propadu ekonomiky nechce třeba pozastavit růst platů ve veřejném sektoru, horší však je, že pro kupující nemusí být taková změna nyní ani výhodná.
Důvody jsou dva. Zaprvé, daňová incidence. Zatímco o tom, kdo je ultimátní beneficient daňově uznatelných hypotečních úroků, není nikdy pochybnost (vždy je to kupující), u dopadu daně z nabytí (tj., u její incidence) je to nejisté. V posledních letech byl nositelem daňové zátěže plátce této daně (kupující), v nejbližší době ale kvůli nejistotě, a tudíž slabé poptávce lze čekat, že daňové břemeno dopadne na prodávajícího. V této situaci je tedy návrh MF ČR pro kupující horší: daň z nabytí by tak jako tak neplatili (tu by prostřednictvím nižší ceny zaplatil prodávající), ale přijdou i o daňové úspory.
Zadruhé, úrokové sazby se mohou měnit a vzhledem k tomu, kde dnes jsou, lze čekat, že v příštích 20-25 letech (což je typická doba trvání hypotečního úvěru) budou spíše vyšší. Vyšší úrokové sazby by znamenaly automaticky vyšší daňovou úsporu a fungovaly by jako jakási částečná pojistka proti růstu sazeb. V konečném důsledku tak v případě, že hypoteční sazby budou v průměru za dobu trvání úvěru (tj., za několik fixačních období) třeba 4 až 5 procent, což by nebylo nic historicky neobvyklého, kupující na zrušení odpočtů úroků doplatí.
To, co se jeví jako dobrý nápad, může být ve skutečnosti pro kupující danajským darem. Pokud chce MF ČR pomoci realitnímu trhu, ať zruší tuto dle mnohých „amorální“ daň bez dalšího.
MARTIN LOBOTKA, hlavní analytik Conseq Investment Management a.s.
 
 
 
 
 
 
 
Foto 1: Pixabay
Foto 2: archiv autora