Kam se hrabe hazard, drogy, zbraně nebo dětská pornografie – vykrádání veřejných rozpočtů, to je kšeft.
Otočíte prstenem jako Arabela a ze soukromých peněz lidí se stanou peníze veřejné, které se dají beztrestně rozkrást přerozdělováním. Je ale několikanásobné zdanění (daně z příjmů, DPH, spotřební daně, majetkové daně, povinné odvody) něco jiného než zločinné spolčení a organizovaný zločin, který se jen – drze – povýšil na stát, jak píšu v úvodním slově k tomuto článku? Odpověď je jednoduchá, není.
Zastupitelská demokracie je pouhý obchodní model, kdy politika poskytuje krytí organizovanému zločinu přerozdělování veřejných rozpočtů bez kontroly občany. Když otevřeme oči a podíváme se kolem sebe, uvidíme to. Kdo platí dotace a granty soukromým firmám, kdo jim zadává státní zakázky, uděluje daňové prázdniny a investiční pobídky, jak se to vše eufemisticky nazývá? Stát? Čí jsou to peníze, když se něco zaplatí z „veřejného rozpočtu“? To jsou Vaše peníze, jen už nad nimi nemáte žádnou moc ani kontrolu – tu kontrolu získali tzv. „volení zástupci.“ Tak se na ně podívejte: věříte jim, že to s Vámi myslí dobře a hlavně: zastupují Váš hlas, nebo něčí (svojí i cizí) kapsu?
Zastupitelská demokracie má zastupovat vůli lidu, ale zastupuje zájmy na stát přilepených podnikatelů a jejich byznysů proti nám, lidem. Vychytralí zločinci, co prorostli do státu jako rakovina do vnitřních orgánů, ale zapomněli na jedno: každý člověk má právo nebýt okrádán státem a nemá na něm být pácháno jakékoli morální, ekonomické či jiné násilí v rámci státu, jinak má právo se bránit. Jak?
Pro začátek třeba začít společně vystupovat z předem připravených pastí daňových a pojistných systémů. A tvořit své vlastní, decentralizované, lokálně-ekonomické a průhledné systémy – nejen sociální, zdravotní, školské, ale zejména ekonomické. Ano – nahraďme anonymní a zkorumpované struktury státu přirozenými vazbami – přáteli, rodinou, lidmi se stejnými zájmy, se stejnými názory. Technologie to dnes umožňují. Pokud se totiž zřekneme „péče“ státu, třeba jen částečně (například tím, že se – jako já – zřeknete státem organizovaného důchodového zajištění), nebude mít právo od nás peníze vybírat. Bude-li to dál dělat, sám odhalí svou zločinnost a svůj jediný skutečný záměr a smysl – „znárodňovat“ naše peníze. A v takovém zřízení, pokud je usvědčeno ze zločinnosti, pak nemusíte žít; možná se bude bránit, protože tu jde o miliardy, ale… „nařizuje-li vrchnost co neprávem, či žije-li v hříchu… vzpomínáte“?
Stačí se nebát a nenechat se vystrašit ztrátou vylhaných „pseudojistot“, které Vám ten zločinný systém nabízí výměnou za loajalitu alias slepou víru v „iluzi státu“, která taky může skončit v dobytčácích směr Osvětim (po řadě ekonomických, finančních a dluhových krizí a válce, která se pokusí stávající systém odstranit a z věřitelů udělat dlužníky)… Michal Hájek, Česko 2050