Od zafixování kurzu slovenské koruny k euru to bylo 8. července přesně 10 let.
Jednou z podmínek přijetí eura je totiž stabilní kurz dané měny k euru. Slovensko, které bylo do eurozóny formálně přijato 1. ledna 2009, k zafixování s tímto předstihem přistoupilo, aby zamezilo kurzovým spekulacím. Do 16. ledna pak bylo možné používat v hotovostním platebním styku ještě i slovenské koruny. Obdobný postup by v případě přijímání eura čekal i Česko.
Dá se už nyní, po deseti letech, vyhodnotit, zda to byl pro Slovensko správný krok, a tedy jaké z něj vyplývají závěry pro Česko? Zastánci přijetí eura v Česku totiž často argumentují slovenskou zkušeností, kde se podle nich prokázalo, že přijetí eura nemá dlouhodobé negativní vlivy. Spíše naopak. Odpůrci přijetí eura ovšem také občas argumentují Slovenskem. Ve finále jde ale hlavně o to, jak se s projektem sžijí obyvatelé. Jak vstup do eurozóny hodnotí sami Slováci?
Ne zcela jednoznačně. Podle průzkumu veřejného mínění pro společnost ToForex, provedeného v závěru minulého roku, je zhruba 70 procent Slováků s eurem spokojeno, zároveň by se ale více než polovina respondentů ráda vrátila ke slovenské koruně. Zvláštní je také to, že nejvíce pro návrat ke koruně jsou mladí lidé (18-29 let) a naopak nejvíce proti je nejstarší věková skupina (nad 61 let). Za hlavní výhody měny euro považují Slováci jednoduché cestování bez nutnosti výměny valut a srozumitelnost cen, za největší nevýhodu pak makroekonomická a měnově politická rizika, především ta, že budou muset platit dluhy jiných států eurozóny.
Mezi vzdělanějšími respondenty průzkumu zaznívá i argument, že přijetí eura zvyšuje diplomatickou váhu státu uvnitř Evropské unie. Členské země eurozóny se totiž pravidelně setkávají na separátních schůzkách, přičemž v některých situacích pak rozhodnutí přijaté na této schůzce může být poté pouze oznámeno zbytku Evropské unie jako fakt. Na druhou stranu praxe ukazuje, že trendy v oblasti měnové politiky eurozóny nastavují hlavně „těžké váhy“ jako Německo a Francie, přičemž každý člen se vstupem do eurozóny prakticky vzdává (další) části své suverenity, konkrétně měnové politiky, což se státu v ekonomických potížích může vymstít kvůli nemožnosti depreciace měny – příklad Řecka je příkladem učebnicovým.
Hodnocení zavedení eura na Slovensku tedy nemá ani po desetiletech jednoznačnou odpověď. Firmy zpravidla společnou měnu vítají, odpadají jim náklady s konverzí a jsou také atraktivnější pro zahraniční investice. Také obyvatelé si na eura v peněženkách rychle zvykli a vnímají výhody měny, přesto nejsou schopni jednoznačně odpovědět na jednoduchou otázku „Lepší, nebo horší?“. Myšlenky na atraktivitu slovenské koruny ze společnosti zdaleka nevyprchaly ani v časech ekonomické prosperity, kterou momentálně zažíváme, lze se proto domnívat, že v časech ekonomické recese může být volání po slovenské koruně ostřejší.
Nejednoznačnost slovenské zkušenosti je reflektována i v debatě o euru v Česku. Ta se v poslední době příliš neposunula. Většina společnosti je podle průzkumů proti, a také vznikající vláda bude poměrně euroskeptická a nedá se příliš čekat, že by chtěla podniknout nějaké kroky směřující k přijetí eura.
Peter Bukov, hlavní analytik TopForex