Novým guvernérem ČNB je Aleš Michl, otočí kormidlem?

Prezident Zeman se v projevu explicitně vyjádřil k problematice tuzemské inflace. V otázce boje proti rostoucím cenám se podle svých slov kloní k té skupině ekonomů, která považuje za dominantní zdroj inflace stranu nabídky – primárně tedy globální ceny výrobních vstupů – proti jejichž zdražování podle něj zvyšování sazeb neúčinkuje.
Volba nového guvernéra může značit významný obrat v dosavadním směřování tuzemské měnové politiky. Zatímco stávající bankovní rada zavelela v minulém roce jako jedna z prvních v celém západním světě k utahování měnových podmínek za účelem boje proti zrychlující inflaci, právě Aleš Michl tvořil spolu s Oldřichem Dědkem v bankovní radě menšinu, která tomuto postupu oponovala.
Sám nastávající guvernér Michl se následně vyjádřil v tom smyslu, že po převzetí funkce bude chtít české sazby stabilizovat, vyhodnotit příchozí data, a teprve následně případně politiku centrální banky upravovat. Podobně jako prezident Zeman vidí i Michl hlavní zdroj inflace na straně nabídky, zatímco poptávka je podle něj již dostatečně utlumena dosavadním zpřísněním politiky.
Finanční trhy svůj názor na změnu ve vedení ČNB vyjádřily již v minulém týdnu po zveřejnění prvních náznaků tohoto kroku. V očekávání obratu směrem k uvolněnější politice oslabila česká koruna o přibližně 50 haléřů a dostala se k EUR/CZK 25,00. Po jeho dnešním potvrzení koruna pokračovala v propadu a dostala se již na EUR/CZK 25,30 a celkem tak odepsala zhruba 3,5 %.
Nominace Aleše Michla by skutečně mohla značit poměrně dramatickou změnu v přístupu ČNB k naplňování svého mandátu. V bankovní radě sice má i guvernér pouze jeden hlas a formálně se tak na síle Michlova názoru v tomto orgánu mnoho nemění, lze ovšem předpokládat, že se v podobném duchu nyní ponesou i jmenování dalších členů bankovní rady. Prezident Zeman bude v nejbližší době vybírat hned několik dalších členů rady, přičemž má možnost neprodloužit mandát dosavadním příznivcům růstu sazeb. To se v kontextu dnešního rozhodnutí jeví jako poměrně pravděpodobné. Již v létě by tak v bankovní radě mohla většinu tvořit skupina příznivců uvolněnější měnové politiky. Tato se přitom bude muset popasovat i se skutečností, že samotná očekávání obratu v měnové politice přinesla skokové oslabení české koruny, což dále zdraží dovozy – včetně hojně citovaných energetických a jiných komodit – a tím přiživí tuzemskou inflaci. Již zde tak poněkud naráží teze o tom, že tuzemské sazby na globální ceny komodit nemají vliv. Ten sice nemají, ovšem přes silnější korunu je z českého pohledu zlevňují. Oříšek bude změna ve vedení představovat i pro komunikační strategii centrální banky. Ta v uplynulém roce musela svou strategii zvyšování sazeb tvrdošíjně obhajovat pod palbou kritiky ze strany odborné i laické veřejnosti jako správnou a opodstatněnou. Bude nyní zajímavé sledovat, jak se ČNB od tohoto komunikačního tónu bude chtít odchýlit a přitom si zachovat kredibilitu. Právě ta je přitom klíčová pro formování inflačních očekávání obyvatel a tím i pro další vývoj inflace.
Foto: Pixabay
Zdroj: Cyrrus