Milá vnučko, jak již víš, oba jsme s babičkou Covid prodělali. Já měl chřipečku, babička oboustranný covidový zápal plic a legrace to nebyla. Oba jsme se z toho nakonec „vylízali“ a už celkem „fungujeme“.

Jsme jen více unavení, občas nám buší srdíčko, musíme často odpočívat a já si například nemůžu občas vzpomenout, co mi babička včera říkala, nebo mi déle trvá, než to „vyhrabu“ v paměti. Těmto a dalším příznakům se odborně říká postcovidový syndrom.

Do ambulance mi přicházejí nemocní, kteří po prodělaném Covidu mají dechové potíže, úporný kašel, slabost, potí se, mají bolesti hlavy, průjem, bolesti svalů, vypadávají jim vlasy a vůbec se necítí dobře.

My s babičkou jsme naše potíže po Covidu překonali cvičením – ať již dechovým nebo klasickým. Fajn je třeba jen chodit s pejsky.

Co se týče paměti tak babičce říkám, že v lepším případě za výpadky může Covid, v horším případě pan Alzheimer. Pacientům pak doporučuji paměť trénovat, třeba pexesem, luštěním sudoku nebo hraním karet. Jen se bojím, aby pak nešli do hospody na Mariáš se slovy “Jdu rehabilitovat!”

Obecně by měl nemocný s přetrvávajícími potížemi po prodělané infekci COVID-19 navštívit praktického lékaře, který zváží vyšetření u specialisty. V případě dýchacích potíží by měl být odeslán k plicnímu lékaři. Plicní lékař vyšetří plicní funkce, provede rentgenové vyšetření hrudníku a plic a eventuálně zváží další odborná vyšetření. Pro mě jako pneumologa je překvapivé, že mnoho pacientů s postcovidovým syndromem má normální plicní funkce a i nález na klasickém rentgenu hrudníku a CT včetně HRCT je normální. Příčina dušnosti v těchto případech bývá v slabosti dýchacích svalů, zvláště bránice. Těm pak radím dechová cvičení jógy, nafukování chirurgických rukavic či dětských „pouťových“ balónků.

Tvůj Děda

P.S.: jdu s Vaškem a Slávkem rehabilitovat, měla by ses taky naučit Mariáš, abys mi s tou rehabilitací taky pomohla…….

Autor František Krejbich je zakladatelem První plicní ambulance

Foto: Pixabay

Zdroj: František Krejbich