e-news.cz - kurzy
Reklama

Švehla: O obraně vlasti trochu jinak

08.02.2025, Autor: Martin Švehla

2 votes, average: 5,00 out of 52 votes, average: 5,00 out of 52 votes, average: 5,00 out of 52 votes, average: 5,00 out of 52 votes, average: 5,00 out of 5
Švehla: O obraně vlasti trochu jinak

Od poloviny roku 2023 se financování obrany naší země řídí speciálním zákonem č. 177/2023 Sb. Tento zákon ukládá vládě, aby do každého dalšího státního rozpočtu naplánovala nejméně 2 % nominálního HDP jako výdaje na obranu státu. Zároveň se zde říká, že za výdaj na obranu státu lze považovat toliko kapitolu Ministerstva obrany, které pak může uvolnit nějaké peníze i pro další kapitoly, pokud věcně zajišťují potřeby ozbrojených sil. Za zamyšlení stojí dva aspekty tohoto zákona.

Jednak ta částka „2 % nominálního HDP“ každý rok. Rozhodně to není tak, že když se ekonomice daří, budou výdaje vyšší a když se jí nedaří, budou nižší. Výdaje vždycky porostou – někdy rychleji a jindy pomaleji, ale porostou, protože poroste nominální HDP. Je to dáno inflací a očekávaným růstem ekonomiky. Kolik se tedy skutečně na obranu vydá nebudou určovat odborníci na zbraně a na vedení bojů, ale prognostici ministerstva financí. Nepřímo, ale s konečnou platností. Vojenští odborníci připraví strategické projekty a ty se profinancují, ať by se dělo cokoliv. Nezdá se ani, že bychom někdy mohli být vyzbrojeni dostatečně a že bychom tedy výdaje mohli ztlumit. Pořád bude něco chybět.

Dosud se stalo toto: ministerstvo obrany si v květnu 2023 naplánovalo nákup pásových bojových vozidel a objednalo je. Následně v červnu začal platit zmíněný zákon a z objednávky švédských bojových vozidel se stal strategický projekt. K němu se připojil další strategický projekt, totiž nákup stíhaček F-35. V lednu 2024 pak mohla vláda projednat už celý seznam strategických projektů, které navazují na dříve schválené plány armády a jejího vyzbrojování.

S tím souvisí druhé téma k úvaze: je obrana země výhradně záležitostí armády, ozbrojených složek a jejich vybavení? Neukazují současné konflikty, že na malý, středoevropský stát lze útočit i jinými prostředky a na jiných frontách? Velmoci v poslední době vytasily velmi účinné zbraně v podobě blokád, embarg, cel a podobně. 

ČNB teď nezvykle rychle nakupuje zlato. Cílem je zvýšit zlaté zásoby do června 2028 na 100 tun. To bude stát něco kolem 230 mld korun, tedy 3,2 % HDP a přiznejme, že v krizové situaci může být zlato klíčovým nástrojem pro obranu země. Potřebujeme dovážet energie, suroviny, potraviny, léky a další komodity. Může nastat situace, že se takové nákupy budou muset uhradit výhradně zlatem.  Zlato, nakoupené během 4 let za zhruba 3 % HDP pak může být důležitější než zbraně nakoupené během stejných 4 let za 8 % HDP. 

Pojďme ale v úvaze o obraně státu dál. Bude naše zdravotnictví za určitých okolností schopné fungovat? Umíme ochránit energetické zdroje a rozvody? Jak velký význam mohou mít při obraně země silnice a dálnice, vodní a železniční cesty, internetová síť a další komunikační infrastruktura? Není budování těchto „civilních“ prostředků a jejich zabezpečení zároveň i posilováním obrany státu?  

Nu a v neposlední řadě je tu otázka jisté výrobní soběstačnosti. V energiích, ale také například v potravinách a lécích. V uplynulých desetiletích jsme se soběstačnosti zbavovali a moc se o tom nepřemýšlelo. Dovozy byly levnější a výhodnější. Všichni víme, že jsme schopni řadu potravin vyrobit za přijatelných nákladů doma, že jsme si je tu dlouhá léta vyráběli. Dnes je z velké části dovážíme. Domácí výroba, která v roce 2000 pokryla v podstatě celou domácí spotřebu, pokryje dnes například spotřebu vepřového masa jen ze 40 %, drůbežího z 50 %, másla ze 70 %, brambor ze 70 % atd. Zní to nepravděpodobně, ale domácí česnek kryje jen asi 25 % celkové spotřeby, cibule 50 %, papriky 10 %.  Zbavili jsme se kapacit a potřebné množství prostě už doma nevyrobíme. Papriky možná v krizové situaci oželíme, ale nedostatek vepřového masa, mléčných výrobků nebo brambor může být osudový. Obnovit domácí výrobu tak, abychom ve strategických potravinách byli alespoň přiměřeně soběstační, by trvalo několik let a vyžadovalo by to investice v řádu miliard. Nebyly by to také výdaje na obranu země? Závislost na dovozu čehokoliv a odkudkoliv je nebezpečná a představuje ohrožení, které letadly ani tanky nesnížíme. Dojdou-li nám antibiotika, těžko si je u výrobců v Číně vynutíme. Přitom vidíme, že embarga, blokády a sankční cla se běžně používají jako silné zbraně, proti kterým jsou kanóny a letadla v podstatě k ničemu. Přesunou nás na seznam méně spolehlivých zemí, škrtnou nás ze seznamu odběratelů, nebo nám zvýší cenu a je hotovo. Zbraně tady nemají ani žádný odstrašující účinek, o kterém se občas hovoří.  To už by spíš asi pomohlo to zlato.

Realistická úvaha není malováním čerta na zeď. Existující rizika vidíme dnes a denně v televizních reportážích. Dříve se mluvilo o obraně vlasti, a především se tím myslelo „se zbraní v ruce“. Dnes mluvíme o obraně státu, a na to by měl být komplexnější pohled. Už by neměl být jen o ozbrojených silách, ale také o základních potřebách, zajistitelných i v krizové situaci. Na mnohá překvapení zatím moc připraveni nejsme.      

Foto: Pixabay

Autor: Martin Švehla       


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Před 30 lety výplata stačila: Dnes je nájem luxusem

04.08.2025, Autor: Marek Hájek

Před třemi desetiletími jste za průměrnou výplatu zvládli uživit rodinu, zaplatit bydlení a ještě si něco odložit. Dnes se mnozí Češi potýkají s tím, že ani na základní potřeby, jako je nájem, jejich příjem nestačí. Co se změnilo?

Tesla pod palbou: Je Autopilot hrozbou, nebo budoucností?

04.08.2025, Autor: Marek Hájek

V srpnu otřásl světem technologií verdikt floridského soudu, který shledal Teslu částečně vinnou za smrtelnou nehodu z roku 2019, při níž sehrál klíčovou roli systém Autopilot. Je to první takové rozhodnutí, které může změnit pravidla hry pro autonomní řízení. Co to znamená pro budoucnost Tesly a bezpečnost na silnicích?

e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
Apogeo
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Reklama

Brexit versus Trumpova cla: Zvítězila Británie nad EU?

04.08.2025, Autor: Josef Neštický

Když Donald Trump v červenci uzavřel obchodní dohodu s EU, zastánci brexitu jásali. Británie si vyjednala nižší clo na americkém trhu než Evropská unie – 10 % oproti 15 %. Je to ale skutečně důvod k oslavám?

Dům a k němu občanství

03.08.2025, Autor: Vojtěch Benda

Během období dovolených u moře může někoho napadnout, jaké by to asi bylo pořídit si zde vlastní bydlení a jezdit k moři ještě častěji, možná se sem dokonce přestěhovat natrvalo. Pokud byste si pro toto své vysněné bydlení vybrali Karibik, mohli byste rovnou získat také občanství.

Umělá inteligence místo konzultantů: Blíží se éra jednočlenných miliardových firem?

03.08.2025, Autor: Josef Neštický

Umělá inteligence (AI) mění pravidla hry v byznysu. V Německu, kde podle červnové studie KPMG považuje 91 % firem generativní AI za klíčovou pro svůj růst, se šíří spekulace o strategických firmách, které nahrazují konzultanty autonomními systémy. Je možné, že se blížíme k době, kdy jediný člověk s podporou AI vytvoří miliardovou společnost?

e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Apogeo
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
Reklama

Proč Číňané utíkají před americkými cly ke zlatu?

02.08.2025, Autor: Josef Neštický

Když americká cla na čínské zboží v dubnu 2025 dosáhla rekordních 145 %, Čína zareagovala nejen obchodními protiopatřeními, ale i masivními nákupy zlata. Čínská lidová banka i soukromí investoři hledají v drahém kovu bezpečné útočiště před ekonomickou nejistotou. Jaký je dopad této strategie?

Schmarcz: Tak nám zlý Trump napálil likvidační cla! Opravdu? Ještě více než americký prezident si Evropská unie škodí sama

01.08.2025, Autor: Martin Schmarcz

Hotovo! Předsedkyně Evropské komise se vrátila z jednání s prezidentem Spojených států s tím, že nám napaří cla v obecné výši 15 procent. Je to moc? Znamená to prohru? Domluvila to EU špatně? Jistě, jde o nepříjemné zvýšení, více než devítinásobné oproti průměru před Donaldem Trumpem. Ano, nevyhráli jsme.

Hotovost na ústupu: Může nás banka jednou odříznout od peněz?

31.07.2025, Autor: Marek Hájek

Česká republika se v roce 2025 rychle posouvá k bezhotovostní společnosti – 3 miliardy elektronických transakcí ročně mluví jasně. Ale co když se digitální systémy zhroutí? Jsme připraveni na scénář, kdy nás banka může doslova „vypnout“?

e-news.cz - kurzy
Apogeo
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Reklama

Sedm miliard na obranu: Tanky jako klíč k závazkům NATO?

31.07.2025, Autor: Josef Neštický

Česká republika stojí před výzvou, jak naplnit své závazky vůči NATO a zároveň efektivně modernizovat armádu. Ministerstvo obrany hledá 7 miliard korun, aby pokrylo rozpočtovou mezeru, a sází na nákup tanků Leopard 2. Je to však správná cesta, nebo jen další drahý krok v nejisté době?

Orbánovo veto: Hrozba pro rozpočet EU, nebo politický boj?

30.07.2025, Autor: Josef Neštický

Maďarský premiér Viktor Orbán opět rozvířil evropské politické vody. Na konci července pohrozil, že zablokuje schválení nového sedmiletého rozpočtu Evropské unie na období 2028–2034, pokud Brusel neuvolní zmrazené finanční prostředky pro Maďarsko. Je to jen další politická hra, nebo skutečná hrozba pro budoucnost unijního financování?

e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
Apogeo
e-news.cz - kurzy
Reklama