O mizerném nakládání se zemědělským půdním fondem už se toho napsalo mnoho, takže jen stručná rekapitulace. Každý rok je v průměru vyjímáno a zabíráno 700 hektarů zemědělské půdy, z toho zhruba 40 % té nejkvalitnější v první a druhé kategorii. Pokud bychom to sečetli za deset či dvacet let, jsou to obrovská čísla.
Autor: vláda (MŽP)
Datum předložení: 1. 11. 2023
Hodnocení EM 80%
K tomu je nutné připočítat miliony tun ornice, mizící vlivem eroze kamsi do Hamburku. Více než polovina půdy, která ještě „neodcestovala“, je vodní a větrnou erozí navíc ohrožena. Poškození půdy se pak přirozeně odrazí v tom, že krajina neumí čelit suchu ani intenzivním srážkám. Místo abychom řešili příčiny, zabýváme se většinou následky.
Ministerstvo životního prostředí nyní přichází s novelou zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, o níž tvrdí, že je průlomová, zásadně ochrání nejcennější zemědělskou půdu a s ní celou českou krajinu. Jakkoli je třeba podobná slova brát s rezervou, úprava zákona skutečně přináší několik novinek, které mohou ochranu půdy výrazně zlepšit. Pojďme se podívat na ty nejdůležitější.
Autory samotnými je na prvním místě zmiňován zákaz využívat zemědělskou půdu I. a II. ochranné třídy pro záměry obchodu a skladování v rozsahu větším než jeden hektar. Něco podobného mimochodem navrhoval v minulém volebním období Marián Jurečka v nepříliš podařeném poslaneckém návrhu, který se nedostal ani do prvního čtení. Tentokrát je však zákon zpracován výrazně kvalitněji a na rozdíl od Jurečkova původního plánu nespatřuje ochranu půdy v přesunech kompetencí mezi rozhodovacími orgány. I tak ale není bez kazu. Předně je třeba poznamenat, že k záborům půdy nejvyšší kvality dochází z rozličných účelů, skladování a obchod jsou jen jedním z nich. Samotný zákaz záborů pro obchod a skladování je navíc zmírněn pětiletým přechodným obdobím pro plochy k tomuto účelu již určené.
Co tam máme dál. Skupiny dřevin, stromořadí nebo mokřady jako krajinné prvky se nově stanou přímo součástí zemědělské půdy. Zahrnutí krajinných prvků do zemědělské půdy umožní zemědělcům vysázet stromořadí, solitérní stromy nebo udělat remízek, aniž by museli platit za vynětí ze zemědělského půdního fondu. Odstranění této bariéry podle ministra Hladíka otevírá prostor pro jejich skutečný návrat do krajiny. Zřejmě se domnívá, že zemědělci jsou do zakládání remízků celí žhaví, jen jim cosi stojí v cestě. Optimismus je opium lidstva, jak praví klasik. Zákon sice zakládání remízků usnadní, ale stále platí, že ideálem velkoagrárníků jsou spíše širé lány, které se lépe obhospodařují než členitá krajina.
Zmíněná podpora krajinných prvků je součástí širšího záměru, aby zákon nechránil jen produkční funkce zemědělské půdy jako doposud, ale též environmentální hodnotu půdy. V tomto smyslu se mění definice zemědělského půdního fondu a zásady plošné ochrany zemědělského půdního fondu se rozšiřují o bod, který stanovuje povinnost minimalizovat poškozování vyjmenovaných mimoprodukčních funkcí půdy. Jako příklad lze uvést funkci protierozní, zvýšení retence vody v krajině, podporu zvýšené infiltrace vody či udržení a zvýšení ekologické stability území.
Přesněji se vymezuje přípustná míra erozního ohrožení včetně způsobu hodnocení vodní a větrné eroze. Při vzniku závadného stavu bude orgán ochrany zemědělského půdního fondu ukládat různá opatření ke snížení erozního ohrožení zemědělské půdy nebo konkrétní organizační, agrotechnická či technická opatření ke zlepšení půdních vlastností. Kvůli rostoucím problémům s vodní erozí se též umožní využít nejkvalitnější půdu zařazenou do I. či II. třídy jako plantáž dřevin, a to s ohledem na to, že posilují protierozní odolnost a zlepšují biochemický stav zemědělské půdy.
Fanoušky poplatků za obnovitelné zdroje nepotěší zákaz využívat půdu nejvyšší kvality pro běžné fotovoltaické elektrárny. Z krajiny ale nezmizí. Zákon počítá s podporou agrovoltaické výrobny elektřiny. To je elektrárna, umožňující souběžnou zemědělskou produkci s výrobou elektřiny, což kupodivu doposud možné není. Zemědělská půda se kvůli realizaci agrovoltaické elektrárny nebude odnímat z půdního fondu, pokud zemědělská činnost bude představovat převažující využití pozemku. V praxi by to mělo vypadat asi tak, že se panely zavěsí nad pěstované plodiny, které chrání před přímým sluncem, a údajně tak dokonce zvýší výnosy.
I přes určité výtky si zákon vysoké hodnocení zaslouží. Velcí developeři, stavící jednu halu za druhou, z ní mají oprávnění obavy a už lobují za další změkčení, jako by jich tam nebylo dost. Naproti tomu platí, že zemědělci se ochraně půdy často vyhýbají, a to zejména tam, kde ji mají v nájmu. Skuteční vlastníci, často restituenti z měst, o devastaci své půdy nemají ani tušení. Pokud zákon zemědělce skutečně donutí chránit i mimoprodukční funkce půdy, byl by to přelomový počin. Stejně tak se ovšem může stát, že jim jen uloží další povinnosti k těm, které už neplní nebo plní jen formálně.
Foto: Pixabay
Zdroj: Redakce EM
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
