Autor: Vláda
Datum předložení: 3. 9. 2022
Hodnocení: EM: 40%
Státní rozpočty se sestavují na základě prognóz a prognóza je, jak známo, systematicky odvozená výpověď o budoucím stavu objektivní reality. Čím méně toho o budoucnosti víme, tím méně bude prognóza přesná a spíše než systematickou výpovědí se stává věštěním z křišťálové koule. Trochu jinými slovy to potvrzuje i ministr financí Stanjura, když přiznává, že jeho prognózy jsou zatíženy enormní mírou nejistoty a rizik. Sestavit rozpočet, aby vám čísla na konci roku plus mínus vyšla, by dnes nedokázala ani věštkyně Jolanda. Místo makroekonomických predikcí by nejspíš řekla: Tak tady vidím fakt velký špatný.
Plánovaný schodek 295 miliard sice opticky vypadá jako snížení schodku z letošního roku po srpnovém navýšení na 330 miliard, které ovšem stále není konečné. A málo reálné jsou též odhady na příští rok. Nebude to žádný spoiler, když předem prozradíme, že výdaje na zastropování energií budou na konci příštího roku určitě vyšší, než očekávaných 100 miliard, zatímco protilehlé příjmy daně z neočekávaných zisků této částky nedosáhnou. Novela rozpočtu 2023 na sebe nenechá dlouho čekat. A to ještě vláda s předložením mimořádné daně dlouho otálela, a tak nyní předkládá rozpočet bez legislativního návrhu na její zavedení.
Podle ministra Stanjury se čekalo na Evropu, faktem ovšem je, že dost dlouhou dobu vláda promeškala váháním, zda takovou daň vůbec zavést a zda by nebylo lepší obnovit poplatky u lékaře. Buďme však shovívaví, demokracie vyžaduje čas na debatu o něco delší, než když o všem rozhodne jeden člověk v Kremlu. Stejně tak platí, že opozice by všechno dělala rychleji a lépe, ať už v ní sedí kdokoli. Zbyněk Stanjura si jistě dobře pamatuje, jak se v opozici rozčiloval nad tím, že Alena Schillerová do rozpočtu započítala miliardové příjmy z digitální daně, na jejíž schválení pak vůbec nedošlo. Doufejme, že windfall tax nedopadne stejně.
Vládní návrh rozpočtu počítá s příjmy ve výši 1,928 bilionu korun a s výdaji 2,223 bilionu. Mohlo by se zdát, že rozdíl je 295 miliard, reálně to úplně pravda není. Další sekera je totiž v rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury, který má naplánované příjmy 150,9 miliardy, z nichž 30,7 miliardy bude zajištěno formou úvěru Evropské investiční banky a po připravované změně zákona rovněž cestou dluhopisů emitovaných SFDI. Rozpočtový úkrok stranou nezvýší deficit státního rozpočtu, ale těch 30 miliard se úplně stejně stane součástí veřejného dluhu a přispěje k jeho raketovému růstu z posledních let.
Ministerstvo dopravy díky tomuto triku rozhodně patří mezi vítěze letošního porcování medvěda. Největší sousto si ovšem urvalo ministerstvo práce a sociálních věcí. Proti novele letošního rozpočtu (pokud by zůstala v navrhované výši) bude o 115,3 miliard bohatší. Na valorizace důchodů z toho půjde 93, 1 miliardy, přičemž v této částce je ukryta další časovaná bomba „důchodové reformy“ z minulého volebního období. Na tzv. výchovné se začne každé ženě, případně muži, od příštího roku vyplácet příplatek k penzi 500 za vychované dítě, což rozpočet přijde na 19 miliard.
I když původně ministr Stanjura navrhoval rozpočet ministerstva školství seškrtat proti novele o 3, 4 miliardy, nakonec si též polepší, a to hlavně na platech, jejichž nedostatečný růst by nejspíš okamžitě snížil kvalitu vzdělávání. Výdaje na růst platů (a logicky též inflace) ve veřejném sektoru se proti původnímu návrhu rozpočtu ze začátku září nakonec navýšily o celých 23 miliard korun. Přidáno dostanou nejen ve školství, ale i u vojáků a dalších bezpečnostních složek. Proto také deficit vzrostl z původně avizovaných 270 na 295 miliard i přesto, že zastropování cen energií se má vynulovat mimořádnou daní.
K celkem očekávaným vítězům rozpočtového klání patří obrana, kde výdaje porostou v relativním vyjádření nejvíc. Její rozpočtová kapitola vzroste o 25,4% na 111,8 miliardy korun. Vůči HDP budou na 1,5%, což je fajn, pokud to vojáci nezačnou utrácet za kraviny. Pak tu máme poražené a z nich asi nejvíce zarazí ministerstvo zdravotnictví, jehož rozpočet klesne na 15,6 miliardy a ve srovnání s červencovou novelou bude o třetinu nižší. Ze svého rozpočtu sice zdravotnictví neplatí zdravotní péči ani platy zdravotníků, avšak provoz hygienických stanic už ano. Vláda tím říká, že koronakrize skončila. Uvidíme, co na to omikron.
Podle ministra Stanjury je rozpočet „protikrizový, solidární či válečný“. S žádnou konsolidací a udržitelností veřejných financí však nepočítají ani fiskální výhledy na roky 2024 a 2025. Zdá se, že ve válce budeme ještě dlouho.
Foto: Pixabay
Zdroj: redakce EM
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
