CETA: Michelinský lobbing – degustační menu za 50 milionů

Dle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše by pak tato dotace měla být dokonce prospěšná pro celý turistický ruch v České republice, neboť dle jím představené analýzy “turisté v ČR dávají na výdaje v gastronomii až 30 % jejich celkové útraty”. Restauratéři a známí čeští šéfkuchaři pak mimo jiné argumentují nutností tohoto průvodce pro zachování prestiže České gastronomie a někteří dokonce tvrdí, že je to pro turisty hlavní motivací proč naši zemi navštívit.

Touto argumentací, která vychází z pocitů vyskytujících se v jejich vlastní bublině však zcela oprávněně pobuřují běžné občany, kteří musí v době krize snášet vládní škrty a zvyšování daní. 50 milionů sice státní rozpočet nespasí, nicméně se jedná o pomyslnou facku všem občanům, kteří se snaží přežívat inflaci a úsporná opatření. Pozitivní dopady, kterými navíc restauratéři a politici argumentují zní velice lacině a nejsou založeny na tvrdých datech. V neposlední řadě pak podobné politiky dávají nebezpečný precedent do budoucna pro ostatní zájmové skupiny, které by měly chuť přijít s otevřenou rukou k vládě a o podobné kapesné žádat.

Velké menu s multiplikátorem zdarma

Multiplikátor – v ekonomii a politice asi neexistuje líbivější a používanější pojem. Není tedy divu, že slouží i jako hlavní argument v boji o “michelinskou dotaci”. Princip multiplikátoru je následující – zvýšením toku peněz do jednoho odvětví se přeneseně zvýší tok peněz do ostatních odvětví, což v důsledku stimuluje ekonomiku a nakopne ekonomický růst. Některá odvětví jsou k tomuto účelu vhodnější, neboť vyvolají větší multiplikační efekt. Dle komentářů českých restauratérů a politiků to pak vypadá, že právě gastronomie patří mezi tyto vyvolená odvětví, jež pomohou nastartovat ekonomický růst v České republice. I když by se dal jistě kritizovat samotný princip multiplikátoru, není to účelem tohoto článku. Argumentů proti je i tak dostatek.

Není náhoda, že za finance do zařazení do průvodce bojují zejména špičky české gastronomie – právě pro ně má totiž největší přínos. Ostatně při posledním vydání disponovala Česká republika dvěma restauracemi s michelinskými hvězdami a pěti restauracemi s oceněním Bib Gourmand (dobrá kvalita za dobrou cenu), všechny tyto restaurace se překvapivě nachází v Praze. Jedná se tedy o úzce zaměřenou skupinu, jak geograficky, tak socioekonomicky. Rozhodně nemůže být řeč o tom, že zařazení do Michelinského průvodce bude plošným přínosem pro celý sektor gastronomie v ČR nebo snad pomůže nakopnout cestovní ruch v regionech.

Je až s podivem, že zástupci gastronomického průmyslu argumentují tím, jak se tato částka vrátí nejen celému sektoru gastronomie, a přitom se tak zdráhají jednat sami. Pokud skutečně nelze tento poplatek uhradit ze strany soukromé firmy, aby nebyla podryta nezávislost daných ocenění, je zde přeci možnost jednat v rámci asociací jako je Hospodářská komora nebo Asociace hotelů a restaurací ČR. Tato investice se přece velice rychle zaplatí sama (nebo ne?). Místo toho se ovšem obrací s nataženou rukou k státu.

Obědy a dotace pro všechny zdarma!

Samotných 50 milionů, které budou tuto hostinu financovat, působí oproti stamiliardovým schodkům státního rozpočtu jako kapka v moři. Je to nicméně velice nebezpečný signál. Jednak pro občany a běžné restauratéry, kteří kvůli covidu a současné krizi neprožívají zrovna lehké časy a stát jim tímto dává v jejich přežívání další pomyslnou facku. Ale také pro další zájmové skupiny, které by si vysnily nějakou líbivě znějící dotaci a chtěly by ji zamaskovat za multiplikační efekt.

Důvěru v sílu vládních institucí se tomuto lobbingu bránit pak navíc oslabuje změna postoje, kterého se vláda dopustila. Za rok 2022 totiž poplatek uhrazen nebyl, ale že by nějak poklesla kvalita české gastronomie nebo že by kvůli tomu poklesl cestovní ruch v ČR nikdo dokázat nemůže. Po soustavném tlaku restauratérů a kuchařů však Ministerstvo pro místní rozvoj podlehlo a rozhodlo se poplatek uhradit. Navenek sice tvrdí, že prosadilo několik významných záruk, které z Michelinského průvodce učiní přínos pro celou republiku. Jak se říká “slibem nezarmoutíš”. Pokud budou ostatní dostatečně tlačit, každý si svoji dotaci utrhne. Nesmíme však zapomínat, že neexistuje nic jako “oběd zdarma” a tyto aktivity budou financovány pouze z kapes daňových poplatníků.

Filip BLAHA, analytik CETA

Foto: Pixabay

Autor: Filip Blaha