Bankovní identitu využívají čtyři z deseti Čechů, nejčastěji ke vstupu na Portál občana a do Očkovacího portálu MZ ČR

Z těch, co bankovní identitu nepoužívají, jich více než polovina tvrdí, že pro ni zatím nenašla využití, další necelé třetině (třicet procent) přijde služba příliš složitá nebo nevěří v její bezpečnost. Informace vyplynuly z průzkumu Raiffeisenbank. V letošním roce plánuje elektronické podání daňového přiznání přes portál Finanční správy osm procent dotázaných. I v tomto případě je bankovní identita vhodným nástrojem pro snadné získání podkladů, vyplnění formulářů a jejich následné odeslání digitální cestou.
Z průzkumu Raiffeisenbank vyplynulo, že šedesát tři procent dotázaných ví, že má bankovní identitu ve své mobilní bance k dispozici. Čtyři z deseti dotázaných ji už někdy využili. Asi čtvrtina (dvacet šest procent) respondentů netuší, zda mají u své banky k bankovní identitě přístup. Službu využívají častěji muži (čtyřicet sedm procent) oproti ženám (třicet pět procent) a o něco častěji také lidé s vyšším vzděláním. Respondenti, kteří uvedli, že bankovní identitu znají a využívají, jsou také skupinou lidí, která nejčastěji pracuje s mobilní bankou, minimálně jednou týdně, ale spíše častěji.
„V současné době bankovní identitu nabízejí všechny velké banky, další připravují její spuštění v letošním roce. Toto digitální ověření totožnosti dokáže bezpečně otevřít přístup do řady portálů různých firem a státní správy. Lidé se tak mohou vyhnout dlouhému čekání na úřadech, složité korespondenci, papírování a řešit většinu interakce s úřady online,“ říká tisková mluvčí Raiffeisenbank Tereza Kaiseršotová.

Zdroj: Ipsos

Nejvíce respondentů využilo bankovní identitu pro vstup na Portál občana (51,5 procenta), výrazně častěji přitom muži (šedesát tři procent) než ženy (třicet pět procent) a také lidé s vyšším vzděláním. Očkovací portál Ministerstva zdravotnictví ČR je dalším frekventovaným cílem. Pro ověření identity tu využilo bankovní identitu čtyřicet jedna procent dotázaných, zde naopak častěji ženy než muži. Zhruba třetina dotázaných pak přes bankovní identitu vstupuje na E-portál ČSSZ nebo do systémů soukromých společností, například dodavatelů energií, finančních nebo investičních sužeb. Do služby E-recept vstupuje přes bankovní identitu asi osmnáct procent respondentů, na portál Moje daně 15,5 procenta.
Více než polovina (padesát pět procent) dotázaných, kteří bankovní identitu nikdy nepoužili, uvádí jako důvod to, že pro ni ještě neměli využití. Dalších čtrnáct procent službu nevyužívá, protože má datovou schránku, která je jinou úrovní pro vstup a komunikaci s výše uvedenými institucemi. Ačkoliv se do bankovní identity přihlašuje stejně jako do mobilního bankovnictví, necelá pětina (osmnáct procent) neumí bankovní identitu ovládat a přijde jim to složitá, dvanáct procent nedůvěřuje její bezpečnosti.
„Klienti, kterým byl vydán RB klíč a zároveň jsme je v minulosti fyzicky ztotožnili na pobočce banky, se nemusí nikde registrovat a bankovní identitu získávají automaticky. Mohou se tak hlásit například na Portál občana a využívat další online služby stejně jako do internetového bankovnictví, tedy s využitím svého klientského čísla a RB klíče,” doplňuje Kaiseršotová.
V kontextu s blížícím se termínem podání daňového přiznání lze bankovní identitu využít i pro získávání potřebných podkladů, vyplňování daňového formuláře i jeho odevzdání prostřednictvím elektronického podání pro Finanční správu (EPO). V letošním roce plánuje tuto službu využít osm procent dotázaných, stejný podíl respondentů bude zpracovávat daňové přiznání prostřednictvím online interaktivního formuláře (např. onlinepriznani.cz). Jen necelá dvě procenta respondentů připravují daňové přiznání s pomocí speciálního daňového softwaru. Téměř pětina (osmnáct procent) dotázaných se stále drží tradiční formy daňového přiznání v papírové podobě. A za více než polovinu dotázaných (padesát šest procent) podává daňové přiznání zaměstnavatel.

Zdroj: Ipsos

Foto: Pixabay
Zdroj: Raiffeisenbank a.s.