Banky nabízely v posledních letech nízké až nulové zhodnocení peněz na spořících účtech. Lidé proto začali ukládat peníze do investičních fondů. Ty je lákaly ke spoření vysokým výnosem nebo vidinou pravidelné renty na důchod nebo studium dětí. Hrozí teď v krizi lidem a firmám, že přijdou o své úspory?
Rozhovor s advokátem MICHALEM ŽIŽLAVSÝM, předsedou Rady expertů Asociace insolvenčních správců
Jak u nás vlastně fungují investiční fondy? Kolik peněz v nich mají lidé a firmy uloženo?
Lidé a instituce měli ke konci roku 2019 ve fondech uloženo 557,1 miliard korun. To je číslo ze zprávy Asociace pro kapitálový trh ČR. Pro srovnání, o jak velký objem peněz jde, mohu říci, že je to více, než celý vládou zamýšlený krizový deficit státního rozpočtu na rok 2020. Fyzické osoby, tedy obyčejní lidé, se podílejí na celkové částce 85ti procenty. Veřejnost tak má ve fondech uloženo stovky miliard korun českých. Co se týče toho, jak fondy fungují, tak musím říci, že v poslední době z nich mohli mít střadatelé jen radost. V roce 2019 vydělal průměrný český fondový investor 8,9 procenta. U peněz, vložených do akciových fondů to bylo dokonce 18,96 procenta. To je skutečně extrémní výnos.
To ale bylo před krizí. Jak to vypadá dnes? Mají se lidé bát o své peníze?
Koronavirová krize otřásla akciovým trhem a nepochybně má dopad také na trh nemovitostí. Akciové trhy teď po březnovém strmém pádu stabilizují, otázkou ale je, zda tento trend vydrží. Proslulý investor Warren Buffett tomu zjevně nevěří. Během březnové paniky nekupoval žádné akcie a v dubnu naopak prodal všechny aerolinky. Hromadí hotovost, tedy zjevně očekává ještě výraznější propad. Právě on je totiž ikonou zlatého pravidla Buy Low Sell High. Nakupuje, když jdou kurzy akcií dolů a prodává, když jsou nahoře. Pokud půjdou kurzy akcií skutečně dolů, a pokud by byl tento trend dlouhodobý, bude to mít samozřejmě negativní dopad na klienty akciových fondů.
Jak jsou na tom lidé, kteří nemají své úspory v akciových fondech, ale vložili je do fondů nemovitostních?
Zatímco u akcií je důležitá kondice a ziskovost firem, nemovitostní fondy profitují z výnosu realit. Zde vidím aktuální riziko v tom, že české fondy investují především do komerčních nemovitostí, a právě v tomto segmentu krize postihla hotely a obchodní centra a podle mne ještě postihne administrativní objekty. Vlastníci realit, což jsou i nemovitostní fondy, se asi nevyhnou tlaku na nižší nájmy nebo budou mít nižší obsazenost prostor. Nižší výnosy a omezená poptávka se promítne do jejich hospodářských výsledků, tedy do výše jejich zisku, případně ztráty. To se zase promítne do nižší míry zhodnocení, v krajním případě do znehodnocení prostředků lidí ve fondech.
Mohou některé fondy skončit v insolvenci?
Nechci to přivolávat, ale pokud tvrdě udeří recese, tak mohou. Podle mne budou mít v takovém případě jako první problém s cash flow fondy, kterým poklesnou příjmy, a budou mít současně vyšší úvěrové zatížení. U akciových fondů by se mohl negativně projevit zvýšený počet bankrotů společností, ve kterých fondy drží akcie. U nemovitostních fondů by zase mohl přinést problémy malý zájem o pronájmy komerčních nemovitostí. Řada firem v době zdravotních omezení zjistila, že částečný home office funguje, že nepotřebují tak velké kanceláře a že mohou sdílet pracovní místa. To všechno ale ještě samozřejmě nemusí znamenat, že fondy hned skončí v úpadku. Jde o subjekty dohlížené Českou národní bankou, které musejí povinně rozkládat svá rizika. Pokud ale odhlédnu od ekonomické stránky věci, musím říci, že z právního pohledu může fond skončit v insolvenčním řízení velmi snadno. Stačí, když na něj podá některý z věřitelů insolvenční návrh. Tu možnost sice dočasně pozastavil nový krizový zákon Lex covid justice, ale jen do konce srpna 2020. Takže první věřitelské insolvenční návrhy mohou padat hned po prázdninách.
Může tomu zabránit Česká národní banka?
To si nemyslím, ale je to spíše otázka na její představitele. Technicky je možné uvažovat o tom, že by ČNB doplnila likviditu fondu tím, že by nakoupila jeho dluhopisy. To bych ale považoval za špatný nápad. Nevidím důvod pro to, aby právě ČNB přebírala na svá bedra rizika soukromých investorů a soukromoprávních korporací. V každém případě chci ale vyvrátit mylnou představu, se kterou se setkávám v praxi, sice že s investičními fondy není možné zahájit insolvenční řízení, protože spadají pod dohled ČNB. To je holý nesmysl. Zákon říká jen to, že není možné zahájit a vést insolvenční řízení s finanční institucí po dobu, po kterou má licenci nebo povolení ČNB. Fondy ale takovou institucí nejsou. Myslí se tím jiné instituce, typu bank. Investičních fondů, investičních společností ani obchodníků s cennými papíry se to netýká. Neplatí pro ně žádná překážka zahájení insolvenčního řízení, a to ani tehdy, pokud ještě mají povolení k činnosti.
Mají členové statutárních orgánů povinnost podat sami insolvenční návrh na fond v úpadku?
Pro manažery fondů platí stejná pravidla jako pro manažery jiných korporací. Dokonce bych řekl, že pro ně platí dvojnásob, protože je vedou a spravují kvalifikované osoby. Vrcholoví manažeři fondů, tedy členové statutárních orgánu investičních společností a samosprávných investičních fondů mají status správců cizího majetku. Musejí si počínat informovaně a s náležitou péčí. Musí být schopni rozlišit, zda se pohybují v liberálním byznysovém právním rámci nebo už v insolvenčním rámci, kde platí striktní pravidla a sankce. Takže ano, manažeři fondů mají zákonnou povinnost podat insolvenční návrh na fond, který spravují, pokud je v úpadku. I tuto povinnost sice Lex covid justice dočasně pozastavil, přesto bych ale varoval před nečinností, pokud je fond předlužený nebo se potýká s platební neschopností. Členové jeho orgánů nejsou z obliga, když úpadek fondu neřeší. Na to, aby se ocitli ve vážných potížích, jim stačí nedělat nic.
Co jim hrozí?
Nejprve, co jim nehrozí. Dočasně jim nehrozí sankce za samotné nepodání insolvenčního návrhu. Na druhou stranu ale ten, kdo v úpadku už je, logicky neplatí všem. A když někomu platíte a jinému ne, zvýhodňujete některé věřitele a poškozujete ty druhé.
Plynou z toho nějaké sankce?
Ano. A velmi citelné. Manažeři v takovém případě ručí za dluhy fondu celým svým osobním majetkem. Mohou se dopustit trestných činů poškozování věřitele, zvýhodňování věřitele anebo porušování povinnosti při správě cizího majetku. Pokud se fond ocitne v úpadku, je to také důvod k tomu, aby mu ČNB odejmula povolení k činnosti. To má vliv na důvěryhodnost představitelů fondu a osob s ním spojených, pokud si počínali v rozporu s právními předpisy. Vedle majetkových a trestněprávních rizik tak podstupují představitelé fondů i rizika reputační. Ten, kdo z pohledu ČNB ztratí důvěryhodnost, může jen těžko čekat, že se bude moci vrátit na finanční trh, až krize pomine. Nebude mu k tomu stačit nová podnikatelská strategie.
Co tedy mají dělat představitelé fondů, kterým by hrozila insolvence?
Především by měli postupovat aktivně a informovaně. Možná si členové představenstev příliš zvykli na dlouhé období konjunktury. Teď je čeká pohyb na horké půdě krize, se kterou řada z nich nemá osobní zkušenost. Krize mění právní rámec jejich činnosti. To, co bylo možné včera, není možné dnes. Platí prostě jiná pravidla. Manažeři fondů by se v nich měli rychle zorientovat, případně využít zkušené poradce pro restrukturalizaci a insolvenci. V některých případech bude vhodný test insolvence. Jeho výsledek zodpoví členům statutárních a dozorčích orgánů fondu otázku, zda ještě operují v liberálním byznysovém rámci nebo už překročili Rubikon a svazuje je insolvenční právní rámec. Touto optikou si musí vyhodnotit situaci a zvážit další postup. Jinak akcelerují zmíněná rizika. Pokud nebude další fungování fondu perspektivní, mohou požádat o odnětí povolení, případně změnit předmět podnikání. Mohou také fond dobrovolně zrušit s likvidací. To je potřeba včas komunikovat s ČNB, která jmenuje likvidátora. Nebude-li ve fondu z důvodu krize dost prostředků k vypořádání závazků, lze využít dočasnou ochranu mimořádného moratoria. To je nový protikrizový nástroj, o který lze ovšem požádat jen do konce srpna 2020. Při předlužení nebo dlouhodobé platební neschopnosti ale nezbude, než podat na spravovaný fond insolvenční návrh. Tím členové představenstev omezí riziko své osobní odpovědnosti.
Za rozhovor poděkoval DUŠAN ŠRÁMEK, Česká justice.cz
Foto: archiv Michala Žižlavského
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
