Rozhovor s Jaromírem Zahrádkou, spoluzakladatelem biotechnologického inkubátoru i&i Prague a ředitelem investičního fondu i&i Biotech Fund.
Jaromír Zahrádka je spoluzakladatelem biotechnologického inkubátoru i&i Prague a ředitelem investičního fondu i&i Biotech Fund. Dlouhodobě se věnuje tématu transferu technologií a zhodnocení tržního potenciálu technologií v rané fázi vývoje.
„Již od počátku bylo patrné, že zde fond tohoto typu chyběl. Zájem o spolupráci je velký, a to ze všech stran. K fondu se připojilo mnoho významných soukromých investorů (např. Ondřej Bartoš), Univerzita Karlova (prostřednictvím své dceřiné společnosti) či Česká spořitelna. Noví investoři přispěli k tomu, že kapitál spravovaný fondem vzrostl na 1,3 miliardy Kč (53 mil EUR). Takto kapitálově silný fond je atraktivnější i pro vědce a inovační projekty, kterých přicházejí stovky ročně. A to nejen z ČR a okolních zemí, ale i ze vzdálenějšího zahraničí,“ říká Jaromír Zahrádka.
Zkuste prosím nejdříve váš fond přestavit. Čím se zabývá, kdy a proč vznikl?
Fond i&i Biotech Fund (i&i Bio) vznikl v polovině roku 2021. Věnuje se investicím do unikátních nápadů z oblasti vývoje léčiv, diagnostiky či lékařských technologií. Cílí na vědecké startupy v rané fázi jejich vývoje, které v sobě skrývají potenciál přelomového objevu. Snaží se jim pomoci v kritické fázi, kdy se z čistě vědeckých projektů stávají funkční firmy ve formě startupů.
Fond navazuje na aktivity biotechnologického inkubátoru i&i Prague, který vznikl v roce 2017. Už tehdy jsme věděli, že investiční část naší činnosti bude potřeba posílit. Proto jsme se rozhodli vytvořit zcela novou entitu, která se bude na investiční činnost specializovat a která bude standardním a přijatelným nástrojem pro investování mimo jiné i ze strany soukromých investorů a finančních institucí. Přišli jsme s naší vizí za zástupci Evropského investičního fondu, kterým se náš nápad líbil. Následovalo vcelku náročné vyjednávání, jehož výsledkem byl vznik fondu i&i Bio.
Již od počátku bylo patrné, že zde fond tohoto typu chyběl. Zájem o spolupráci je velký, a to ze všech stran. K fondu se připojilo mnoho významných soukromých investorů (např. Ondřej Bartoš), Univerzita Karlova (prostřednictvím své dceřiné společnosti) či Česká spořitelna. Noví investoři přispěli k tomu, že kapitál spravovaný fondem vzrostl na 1,3 miliardy Kč (53 mil EUR). Takto kapitálově silný fond je atraktivnější i pro vědce a inovační projekty, kterých přicházejí stovky ročně. A to nejen z ČR a okolních zemí, ale i ze vzdálenějšího zahraničí.
Jak vypadá dnes česká stopa v různých světových projektech?
Z naší zkušenosti vyplývá, že oproti celosvětové špičce nemáme zásadní problém v kvalitě vědy. Ta stále roste a dává možnost vzniku unikátních nápadů, vynálezů a technologií, které nejsou o nic horší, než obdobné projekty ze západní Evropy nebo USA. Rozdíl je však ve způsobu přemýšlení, kvalitě podpůrné infrastruktury a know-how potřebného k úspěšnému rozvoji projektů. Pokulháváme také v dostupnosti grantů a dalších veřejných zdrojů. Centra transferu technologií na výzkumných institucích, která jsou důležitá pro efektivní vznik investičních příležitostí, nemají potřebnou podporu. Zároveň chybí dostatečná síť specializovaných a fungujících inkubátorů.
Stejný projekt v Rakousku nebo Německu má díky tomu často výrazně lepší startovní pozici a může investorům nabídnout lepší profil z hlediska rizika. Umístění projektu do blízkého zahraničí přitom v dnešní době není vůbec žádný problém. Snadno se tak může stát, že přijdeme o ty nejlepší české projekty, což by byla velká ztráta nejen pro českou vědu, ale především pro naši ekonomiku. Věřím však, že i díky našemu fondu bude možné pro nejlepší české nápady zajistit adekvátní financování tak, abychom je mohli rozvíjet co nejdéle a v co největší míře v České republice.
Oslovujete i investory v USA? Jak je to složité?
Náš fond cílí na region střední Evropy, tedy na země V4, Německo a Rakousko, oslovení investorů z dalších regionů (včetně USA) je otázka budoucnosti. Rozhodně se tomu nebráníme, mohli bychom se stát jejich „bránou“ do střední Evropy. Jejich zapojení je však důležité především pro pozdější fáze rozvoje projektů a následná investiční kola, ve kterých jsou potřeba řádově stovky milionů Kč, které slouží například na provedení většího klinického testování léčiva. Takové investice jsou již vhodné pro silné mezinárodní specializované fondy, které často sídlí právě v USA.
Tam však ještě nejsme, v tuto chvíli se snažíme oslovit středoevropské investory, nabídnout jim oblast Biotechu jako alternativu pro doplnění jejich portfolií. Chceme vybudovat silnou lokální základnu investorů, kteří nám do budoucna umožní naše investiční aktivity rozšířit a dlouhodobě stabilizovat. Mým snem je, aby se ČR stala pro oblast Biotechu „Švýcarskem“ pro střední Evropu, máme k tomu dobrou polohu, chytré a schopné lidi i další předpoklady. Pokud se to povede, může to významně přispět k prosperitě celého regionu.
Je také dobré připomenout, že investoři z USA musí nejdříve překonat nejistotu spojenou s regionem, který pro ně není příliš známý. A budování důvěry je dlouhý a náročný proces. Pomalu se to daří díky úspěšnému rozvoji jednotlivých projektů, do některých z našich portfoliových společností jsou již teď zapojeni významní investoři z USA i řady západoevropských zemí. Na společných investicích se důvěra buduje nejrychleji a já věřím, že takových spoluprací bude jen přibývat.
Hlavní kritériem pro podporované projekty je nápad s potenciálem změnit svět. Co se dá pod tím představit? Jaký nápad může změnit svět?
Možná to zní jako klišé, ale dobrý nápad může vzniknout kdekoli – tedy i v ČR. Dokazují to nejen celosvětově úspěšné příběhy prof. Holého či Wichterleho, ale také desítky zajímavých a unikátních projektů, které se ucházejí o financování ze strany našeho fondu. Díky tomu, že se o naši přízeň ucházejí české i zahraniční projekty, máme velmi zajímavou příležitost srovnání. Této činnosti se v rámci aktivit inovačního ekosystému kolem Ústavu organické chemie a biochemie, kam patří i náš fond, věnujeme již více než 10 let. Naše expertíza roste s každou další investiční příležitostí.
Díky tomu víme, že nejzajímavější projekty jsou často ty, které jdou od začátku trochu jiným směrem než ostatní, mají originální, čerstvý přístup k řešení problému, ale zároveň respektují vývoj trhu a trendy, které se na něm objevují. Když se u takového projektu ještě sejde schopný management, racionální přístup partnerů a trocha štěstí, máte obrovskou příležitost vytvořit např. léčivo na dosud neléčitelnou nemoc, technologii usnadňující vývoj jiných léků, nebo metodu, která výrazně zlepší diagnostiku nemocí tak, aby byla jejich následná léčba úspěšnější. Tohle vše mění svět – minimálně pro příslušnou skupinu relevantních pacientů a jejich blízkých. Přesně to dává širší smysl práci našich kolegů vědců, manažerů i investorů.
Můžete uvést nějaký konkrétní příklad?
Pro ilustraci se lze podívat do našeho portfolia. Najdete zde například firmu Celeris Therapeutics, která využívá umělou inteligenci k vývoji nových léčiv v oblasti onkologie a neurologie. Jde o počítačové metody vývoje léků, které aktivují přirozené mechanismy odstraňující patogenní molekuly z buněk. Tyto léky tak mohou být využité v léčbě Parkinsonovy choroby, různých typů rakoviny a dalších závažných nemocí. Projekt kombinuje unikátním způsobem několik přístupů a již zaujal celou řadu farmaceutických společností, které s projektem spolupracují.
Podobným příkladem může být společnost Sampling Human, která vyvíjí unikátní diagnostickou metodu zdokonalující detekci a monitoring závažných onemocnění na úrovni jednotlivých buněk v rámci lidského těla. K tomu využívá velmi unikátní přístup (tzv. „živou informační technologii“), kdy se k detekci onemocnění využívají jiné živé buňky a principy toho, jak funguje imunitní systém člověka. Díky této „živé diagnostice“ se celý diagnostický proces stává řádově rychlejší, levnější a přesnější.
Unikátnost přístupu je možné najít také ve zbytku portfolia. Věříme, že každý z investovaných projektů má potenciál přinést něco, co dokáže přispět ke zlepšení kvality života mnoha lidem po celém světě.
Nabízíte až 30% zhodnocení pro investory. Je to pro ně atraktivní?
Náš fond se pohybuje v oblasti tzv. rizikového kapitálu, tedy v oblasti určené pro zkušené investory, kteří své investice rozprostřou do mnoha dalších oblastí tak, aby se pro ně celkové riziko snížilo. Výměnou za to je vyšší očekávaný zisk, než který je běžný např. na spořících účtech nebo u investic do nemovitostí. Výpočty potenciálního zhodnocení vychází ze zkušenosti našeho investičního týmu a také z dat výkonnosti podobných fondů v Evropě. Kromě toho vycházíme z výpočtů u modelových portfolií, které jsou v souladu s celkovou strategií fondu.
Myslím, že současný stav portfolia ukazuje, že se nám strategie daří naplňovat a fond je s přibývajícími investicemi stále atraktivnější pro další investory. Ukazuje to vstup mnoha českých soukromých investorů, kteří věří, že jsme schopni jejich finance kvalitně spravovat. A také zapojení České spořitelny. Důvěra tohoto stabilního a spíše konzervativního finančního subjektu potvrzuje, že jsme na trhu vnímáni jako zajímavý, srozumitelný a transparentní investiční nástroj s výrazným potenciálem nejen vložené investice adekvátně zhodnotit, ale současně našim investorům otevřít dosud opomíjenou skupinu unikátních investičních příležitostí.
Investoři dali start-upům 53 milionů eur. Jaký je strop pro jednu investici?
V rámci současné strategie probíhají první investice do nových projektů ve dvou kategoriích. Jde jednak o projekty, které se teprve oddělují od svých výzkumných institucí (Pre-seed a Seed fáze), ty si u nás mohou říci o cca 150-500 tisíc EUR. Druhou skupinou jsou již založené startupy, které hledají další rozvojový kapitál (Seed fáze a Series A), ty si přicházejí zpravidla pro 0,5 – 2 miliony EUR. Další kapitál je možné uvolnit v následujících kolech, takže investice do jednoho projektu může být (ve více kolech) teoreticky i vyšší než 5 milionů EUR. Dosud jsme ale tak velké investice nedělali a zatím plníme portfolio novými projekty tak, abychom se dostali na očekávaný počet cca 20 investic. Ke každému projektu ale vždy přistupujeme individuálně a jsme schopni hledat optimální rozložení investice tak, abychom mu pomohli efektivně růst.
Vstup České spořitelny do akademického fondu i&i Bio otevírá novou kapitolu spolupráce vědy a financí. Co spolupráce zahrnuje?
Nejdříve je třeba zmínit, že náš fond nevznikal ve vzduchoprázdnu a na zelené louce. Inspirovali jsme se u několika významných zahraničních institucí, jako je např. Společnost Maxe Plancka (Fond KHAN I), Katolická Univerzita v Lovani (fond CD3) nebo Vlámský Biotechnologický Institut (fond V-Bio Ventures). Několik podobných fondů existuje také u významných univerzit v Anglii. A příklady ze zahraničí ukazují, že větší zájem soukromých investorů přichází až ve druhém nebo třetím následném fondu, u prvního (jako je i&i Bio) je přistoupení soukromého sektoru výjimečné. To, že se nám podařilo do našeho fondu zapojit širokou skupinu soukromých investorů i renomovanou banku, je tedy vcelku unikátní v rámci celé Evropy.
Zapojení České spořitelny, která se rozhodla vložit do našeho fondu 5 milionů EUR, mimo jiné ukazuje, jak významnou roli hraje věda v české společnosti. Významný vliv na toto rozhodnutí měl určitě i fakt, že fond vznikl vedle Ústavu organické chemie a biochemie, tedy ústavu, který se na objevech s globálním dopadem podílí dlouhodobě. Mne osobně těší, že jsme byli schopni splnit všechny technické a legální požadavky nezbytné pro to, aby taková investice mohla proběhnout (požadavky banky na tzv. compliance a standardizaci řízení fondu jsou obecně mnohem přísnější než u soukromých investorů) a přesvědčit vedení České spořitelny, že o jejich investici bude dobře postaráno.
Chceme na této spolupráci ukázat, že české i zahraniční akademické projekty mají potenciál být zajímavou investiční příležitostí pro mnoho druhů investorů. Prostřednictvím fondu, jakým je i&i Bio lze vytvořit celý nový systém investičního financování vědy a investorům umožnit se do takových investic zapojit a zároveň zhodnotit své vklady.
Připojí se podle vás další banky?
Současný fond i&i Biotech Fund I se se vstupem České spořitelny pro další investory uzavřel a nyní se budeme soustředit na správu a rozšiřování našeho portfolia investic do jednotlivých projektů. Nicméně se dá očekávat, že v případných budoucích fondech bude zájem o spolupráci od bank a podobných institucí narůstat. Během minulých měsíců probíhaly diskuse s více podobnými partnery a bylo zřejmé, že celý koncept investice do vědy přes specializovaný investiční fond je zajímavý, přestože se jedná o novou a pro takové investory neprobádanou oblast. Věřím, že společně s Českou spořitelnou ukážeme, že tato spolupráce má obrovský potenciál a přilákáme další investory.
Jak dlouho trvá vývoj a schválení nového léku?
Jde o běh na hodně dlouhou trať. Obecně jde o 10-15 let vývoje, ale může to být i déle. Investice ze strany fondů mohou celý proces výrazně zrychlit, jelikož v případě dostatečného financování je možné dělat více činností paralelně. Fondy jako je ten náš, stráví s každým projektem zpravidla 3-8 let. Pak musí být projekt předán dalším vlastníkům, např. je prodán velké farmaceutické společnosti, protože je třeba dokončit poslední fáze klinického testování, zajistit uvedení na trh, výrobu a distribuci. Účastníme se tak jen asi poloviny tohoto „maratonu“, náš význam spočívá především v tom, překonat nejrizikovější části vývoje (tzv. údolí smrti projektu), a tím vůbec umožnit, že léčivo dostane šanci být někdy v budoucnu schváleno.
V čem je dle vás příčina nedostatku léků u nás?
Otázka aktuálního nedostatku léčiv tak, jak o něm čteme v novinách, má trochu jinou perspektivu, než projekty do kterých investujeme. Zde je řeč o výrobě starších a široce používaných léčiv, která se v souladu s trendy v jiných odvětvích postupně centralizovala a přesunula do Číny nebo jiných asijských zemí. Jde především o výrobu jednotlivých léčivých substancí, tabletky samotné se mohou míchat a lisovat kdekoli. Díky tomuto přístupu mohou být běžná léčiva dostupná široké populaci, ale jakmile nastanou logistické či jiné problémy, snadno může dojít k jejich nedostatku. Právě to se nyní děje v Evropě a ukazuje se, jak velkou strategickou chybou bylo, že si evropské vlády nezachovaly alespoň nějaké klíčové výrobní kapacity (ač dražší).
Co s tím?
Na to bohužel není jednoduchá odpověď. Vybudovat výrobní závod na léčiva je obrovská investice, která se nemusí nikdy vrátit, jelikož v případě, že mezinárodní obchod bude normálně fungovat, to vždy bude ta dražší varianta. Navíc takové řešení trvá mnoho let a nepomůže v krátkodobém horizontu. Pokud chceme dodržet všechny požadavky (například na kvalitu produkce), jednoduché a rychlé řešení neexistuje. V současné době je nezbytné začít na úrovni jednotlivých vlád lépe strategicky plánovat tak, aby se v budoucnu podobné výpadky neopakovaly v takové míře, jakou sledujeme nyní.
Další cestou je investice do inovací, díky kterým se více rozvinou nové koncepty terapií (např. digitální terapie místo psychofarmak), vyvinou se nová, účinnější a levnější léčiva s výrobou v Evropě nebo nové postupy prevence a diagnostiky tak, aby se omezilo plýtvání a nesprávné předepisování léčiv. Vědecký pokrok může přinést nová řešení, která si nebylo dosud možné ani představit.
Vypadá nadějně nějaký projekt, který váš fond nedávno podpořil?
Jak jsem již zmínil dříve, všechny projekty jsou nadějné, jinak bychom do nich neinvestovali. Ale pokud bych měl zmínit jeden, vybral bych možná společnost Sophomer, s.r.o. Ta vznikla díky spolupráci Ústavu makromolekulární chemie AV ČR, firmy Elisa Development a biotechnologického inkubátoru i&i Prague a zabývá se vývojem a výrobou syntetických polymerů pro výrobce in Vitro diagnostiky. Jde o velmi čerstvý startup, na kterém nás zaujala především jeho dynamika. V rekordně krátkém čase dokázala firma vyřešit podepsání licenční smlouvy, rozběhnout provoz, získat první zakázku a uvést svůj první výrobek na trh.
Tím je polymer SophoMer F10, který nahrazuje při imunologickém testování široce používaný bovinní sérový albumin (BSA), který při testech pomáhá zpřesňovat prováděná měření. Díky tomu, že při výrobě tohoto polymeru není třeba žádné složky živočišného původu, odpadá problém s výskytem patogenů a s ním spojená nutnost udělení veterinárních certifikátů. Umožňuje to také vyrábět jednotlivé šarže ve standardizované kvalitě, což je v současné době jinak velmi náročné. Zároveň je SophoMer F10 oproti BSA minimálně pětkrát účinnější.
Nový produkt sice sám o sobě nevede přímo k novým diagnostickým postupům, ale může znamenat přelom v tom, jak kvalitní a dostupná běžná diagnostika bude. Produkty Sophomer mohou překonat některá vážná technická omezení z minulosti, snižují náklady a mohou také výrazně zredukovat uhlíkovou stopu celého sektoru diagnostiky. Potenciálně se může rozšířit do celého světa a pomoci ve stovkách nebo tisících různých aplikací a produktů. Projekt nám svými výsledky a zájmem, který vzbuzuje, dělá radost již od svého založení.
Jak by podle vás měl spolupracovat sektor vědy a inovací s byznysovou sférou?
Věda a výzkum má v české společnosti tradičně vysokou prestiž, stále láká mnoho schopných mladých lidí. A to přesto, že je celý segment spíše podfinancovaný a mzdové úrovně obecně nejsou dostatečně motivační. To bohužel vede k tomu, že řada lidí odchází za lepšími podmínkami do zahraničí, či dokonce vědu z finančních důvodů opouštějí nadobro. Věda se tak stává „rodinným stříbrem“ české ekonomiky, které je zavřené někde v šuplíku v laboratoři a není dostatečně využito.
Pro zlepšení této situace je naprosto nezbytné sektor vědy a inovací těsně propojit s byznysovou sférou a toto propojení dlouhodobě podporovat. Je třeba pracovat na vzniku různých typů spoluprací a motivovat obě strany tak, aby se taková spolupráce v budoucnu stala naprosto běžnou. Oba světy si mají co nabídnout, ale nejdříve se musí naučit hovořit stejnou řečí. Je třeba vše nastavit tak, aby vzájemná kooperace byla vždy výhodná pro obě strany.
Investiční fondy, jako je ten náš, umožňují rozvinout jeden z těchto modelů kooperace, vznik startup společností, které během svého vývoje neustále spolupracují s akademickými pracovišti, odkud pochází. V případě úspěchu vydělají všechny strany, které se do procesu zapojily, zisk je možné použít k dalším investicím, ale také k tomu, aby vědci byli lépe ohodnoceni, což zabrání v odlivu schopných lidí. Cílem je tento proces v ČR efektivně nastartovat a umožnit jeho rozvoj tak, jak se to stalo např. v Izraeli. Jde o to dobře začít a posléze se dostaví klasický efekt sněhové koule. Myslím, že jsme na dobré cestě a věřím, že náš fond je jedním z důležitých příkladů, jak celému procesu pomoci.
Děkuji za rozhovor.
Foto: Poskytnuto Jaromírem Zahrádkou
Autor: Renáta Lucková
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
