Zrušení karenční doby zvýší nemocnost a dále navýší náklady firem

Zrušení karenční doby povede ke zvýšení nemocnosti a navýšení nákladů firem na lidské zdroje. Firmy budou muset také nahradit chybějící práci, a to většinou formou přesčasů stávajících zaměstnanců, což přináší další finanční a organizační náklady. Karenční doba má také významný preventivní dopad, který vede občany k větší zodpovědnosti starat se o své zdraví. Je nepřijatelné, aby zodpovědnost za obecné zdraví byla přenášena na zaměstnavatele. Ti očekávají, že zrušení karenční doby zvýší nemocnost v některých odvětvích o dvě až tři procenta.
Jedním z významných důvodů zavedení karenční doby v roce 2008 bylo značné zneužívání dočasné pracovní neschopnosti ze strany zaměstnanců, které následně významně kleslo. Česká republika patřila zejména před zavedením karenční doby ke státům s nejvyšší mírou pracovní neschopnosti v Evropě. Do této situace se nyní pravděpodobně opět vrátíme. Karenční doba, tedy nulová náhrada ušlé mzdy, za první tři dny pracovní neschopnosti, je přitom běžná v celé řadě evropských zemí. Její zrušení povede pouze k dalšímu zatěžování podnikatelů.
Nesouhlas zaměstnavatelů vyjadřujeme zejména z těchto důvodů:
A. Zavedení karenční doby v 2008 vedlo ke snížení počtu případů dočasné pracovní neschopnosti. Česká republika patřila zejména před zavedením karenční doby ke státům s nejvyšší mírou pracovní neschopnosti v Evropě.
Je nutno připomenout, že se zavedení karenční doby byla zaměstnancům snížena platba nemocenského pojištění o 1,1 procenta což by se mělo se zrušením karenční doby opětovně zavést.
Karenční doba, resp. nulová náhrada ušlé mzdy, za první tři dny pracovní neschopnosti je přitom běžná v celé řadě evropských zemí (Finsko, Francie, Itálie, Rakousko, Řecko, Estonsko, Kypr, Malta, Portugalsko, Španělsko, Irsko, Švýcarsko, Velká Británie).
Zrušení karenční doby povede ke zvýšení nemocnosti a tím ke zvýšení osobních nákladů, a to i v případě, že by náhradu ušlé mzdy refundoval stát (přímo prostřednictvím sociálního pojištění či nepřímo snížením sazby sociálního pojištění za zaměstnavatele), neboť by pak zaměstnavatelé řešili náhrady či omezení aktivit.
B. Druhým důvodem odmítavého postoje zaměstnavatelů je další navýšení nákladů na lidské zdroje. Tyto náklady patří také mezi nejvyšší v Evropě a přímo ovlivňují konkurenceschopnost naší země. Jelikož se vláda ČR rozhodla, že má být na zaměstnavatele přenesen další a dodatečný požadavek hradit v nějakém parametru první tři dny nemocenské, pak očekáváme i nastavení kompenzačního mechanismu např. ve formě snížení odvodů zaměstnavatele na sociální pojištění či přímé úhrady prostřednictvím sociálního pojištění. Jako nevhodnější nástroj této kompenzace navrhujeme zvýšení solidarity zaměstnanců, tj. navýšení odvodů sociální pojištění zaměstnanců.
V současné době řada firem nabízí týden dovolené nad rámec zákoníku práce, některé dokonce placené volno formou „sick days“, což jsou jedny z nejdražších benefitů pro zaměstnance. Oba tyto instituty jsou pro zaměstnance výhodnější než karenční doba a řada zaměstnanců právě tento týden dovolené navíc využívá pro nemoci, aby pak mohli řádně čerpat dovolenou pro odpočinek. Zavedení karenční doby, která v současném návrhu má být hrazena zaměstnavateli, povede k nárůstu nákladů a k očekávanému omezení již současně nízké konkurenceschopnosti českých firem. Pro srovnání – produktivita v ČR je o třetinu nižší než produktivita práce v Německu. Firmy budou hledat, jak tyto náklady kompenzovat a jedním z kroků může být rušení právě dovolené nad rámec zákoníku práce, rušení „sick days“, či dalších výhod, které nyní mohou zaměstnancům poskytovat.
Možné důsledky zrušení karenční doby
Lze očekávat, že zrušením karenční doby dojde k nárůstu počtu případů DPN a současně i počtu prostonaných dnů. Toto opatření se tedy odrazí ve výdajové stránce systému nemocenského pojištění. V návaznosti na nárůst výdajů by bylo nutné zabývat se příjmovou stránkou. Pokud by období karenční doby kryl systém nemocenského pojištění, může nastat nutnost zvýšení odvodů pojistného na nemocenské pojištění (případně znovuzavedení platby pojistného pro zaměstnance). Pokud by období karenční doby bylo pokryto náhradou mzdy poskytovanou zaměstnavatelem, může nastat nutnost dalšího snížení jeho odvodů do systému nemocenského pojištění, tj. došlo by k faktickému k poklesu příjmové stránky tohoto systému.
Je třeba též vzít v potaz, že pro firmy se nejedná pouze o přímé finanční dopady hrazení karenční doby (které mohou být kompenzovány snížením odvodu sociálního pojištění pro zaměstnavatele), ale je též třeba nahradit chybějící práci, a to většinou formou přesčasů stávajících zaměstnanců, což je opět nákladné a náročné organizačně a samozřejmě tím bude dále snižována konkurenceschopnost českých firem.
Karenční doba má též významný preventivní dopad, který vede občany k větší zodpovědnosti o starání se o své zdraví. Je nepřijatelné, aby zodpovědnost za obecné zdraví byla přenášena na zaměstnavatele.
Stanovisko Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů České republiky (KZPS)