Se skokovým rozvojem umělé inteligence se lidé snaží zjišťovat čeho všeho je schopná a jak jí nejlépe využít. Právě ve zdravotnictví se ukazuje jako užitečný nástroj, který dokáže zrychlit i zefektivnit práci jak lékařů, tak farmaceutů.
Například nový projekt „digitálních dvojčat“ umožňuje výrazně zkrátit dobu testování nových léků tím, že najednou provádí testy na obrovském množství virtuálních subjektů. Jde o počítačovou simulaci lidských orgánů, která se snaží co nejvěrněji napodobit skutečné lidské tělo a veškeré jeho reakce na různé typy léčby. Tato technologie společnosti Adsilico dokáže najednou otestovat dopad daného léku na velké množství lidí různého věku, hmotnosti, etnika i s různým zdravotním stavem.
Tím dokáže účinně zkrátit a také zefektivnit celý proces testování, protože výrobci mohou léky kvalitně otestovat ještě před klasickým testováním a tak vyladit dané léčivo. Samozřejmě v současnosti nejde o stoprocentně spolehlivý proces, který by měl zajistit bezpečnost daného léku. Stále následně dochází ke standartnímu testování nejdříve na zvířatech a později na lidech, než se konkrétní léčivo začne běžně užívat.
Podle BBC generální ředitelka společnosti Adsilico Sheena Macpherson doufá, že časem technologie „digitálních dvojčat“ úplně nahradí testování na zvířatech, které je prozatím nezbytnou součást testování léčiv. Podle paní Macpherson jsou jejich modely přesnější nápodobou chování lidských orgánů než právě zvířata. Společnost Sanofi doufá, že tento projekt zkrátí dobu testování léčiv o 20% a také zvýší jeho úspěšnost.
Umělá inteligence také pomáhá přímo lékařům například s diagnózou. Při podezření na rakovinu dokáže identifikovat problematické místo a předložit jej lékařům k přednostní kontrole a tak celý proces značně zkrátit a zefektivnit. Podle webu Cleveland Clinic je právě tato diagnóza velmi obtížná a AI tak prakticky funguje jako druhý pár očí pro lékaře a pomáhá odhalit i nenápadné rakovinové zárodky, kterých by si jinak člověk nemusel všimnout.
Mnohem důležitější využití může být při diagnostice mozkové mrtvice, kdy jde skutečně o minuty. AI může provést diagnostiku ihned po dokončení vyšetření, dříve než lékaři vůbec stihnou otevřít snímky na svém počítači. Pak počítač varuje všechny zúčastněné, kteří se připraví na příchod takového pacienta a výrazně zkrátí čas, který je v takové chvíli kritický, protože může dojít k nevratnému poškození mozku pacienta, pokud lékaři nebudou jednat rychle.
Další způsob jak zapojit umělou inteligenci do zdravotnictví se týká přímo pacientů. Konkrétně lidí s chronickým onemocněním dýchacích cest. Jedná se o aplikaci, která dotyčným pomáhá sledovat jejich zdravotní stav. Vyzývá je, aby odpovídali na otázky ohledně svého zdraví, které systém monitoruje a včas je upozorní, aby vyhledali lékařskou pomoc. Zajistí tak, že se jim pomoci dostane dříve, než by museli navštívit nemocnici. Tím se podařilo snížit počet pacientů, kteří se s tímto onemocněním vrací do nemocnice o 40% a existuje naděje, že se toto číslo zvýší až na 90%.
Umělá inteligence ve zdravotnictví nenahrazuje doktory, ale na základě velkých dat analyzuje konkrétní případy a pomáhá jak lékařům, tak pacientům. Stále jde o pouhý nástroj a člověk je v konečném důsledku ten, kdo na základě takto připravených dat jedná.
Zdá se tak, že zdravotnictví je velmi dobrá ukázka toho, jak správně zacházet s tímto novým nástrojem.
Foto: Pixabay
Autor: Vojtěch Benda
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
