V politice zuří dlouhodobě bitva mezi opoziční pravicí a současnou vládou kvůli EET a celkové šikaně drobných a středních podnikatelů.
Jenomže je to jen takové překřikování na parlamentním plénu a v médiích. Andrej Babiš naložil podnikatelům na záda opravdu zbytečnou byrokratickou zátěž, Bohuslav Sobotka by tuto střední třídu ještě více zdanil. Do toho ODS a TOP09 slibuje, že EET zruší.
Skutečný obrázek, podpořený tvrdými čísly, je ovšem daleko víc tristní, než z debat politiků vyplývá. Stát momentálně platí pojištění za šest milionů lidí, za děti, důchodce, nezaměstnané či státní zaměstnance. Pomiňme zatím, že toto číslo se bude zejména kvůli stárnutí populace zvyšovat. To číslo ale také znamená, že na tvorbě ekonomického bohatství země se podílí zhruba čtyři miliony lidí. Z toho je milion drobných středních podnikatelů, u kterých pracuje 1,8 milionů zaměstnanců. To je dohromady sedmdesát procent z těch, kteří na provoz státu vydělávají.
Bez nadsázky lze tedy konstatovat, že skutečnou ekonomickou silou v zemi a páteří její ekonomiky nejsou nadnárodní koncerny, banky nebo tuzemské oligarchické skupiny, ale právě drobní a střední podnikatelé a jejich zaměstnanci. Tedy, ten truhlář, který si na pile koupí dřevo a pak se svými třeba osmi zaměstnanci z toho dřeva vyrobí padesát jídelních stolů, které prodá v rádiusu třiceti kilometrů. Tyto firmy totiž plní pro stát ještě jednu důležitou roli, víceméně rovnoměrné rozložení v jednotlivých regionech, se kterými jsou spjaté. Odběratelsky, zaměstnanecky, dodavatelsky, sociálně.
Takže, pokud někoho by měla každá česká vláda podporovat, jsou to malí a střední podnikatelé. Nezvyšovat, naopak snížit přímé daně, zároveň snížit daňovou zátěž mezd, respektive hlavně odvody, zeštíhlit stát a v neposlední řadě rekvalifikacemi a vzděláním si vychovávat nové a nové generace podnikatelů. Jinak za chvíli nebude kdo, kdo by vydělával. A je naprosto nepochopitelné, že si tohle naši politici snad ani neuvědomují.