Výpočet invalidního důchodu – kdo má nárok a jak se počítá jeho výše dle stupňů invalidity?

Invalidní důchod je sociální dávka, jejímž smyslem je nahradit příjem z pracovní činnosti lidem, kterým jejich zdravotní stav schopnost pracovat snížil.  Může to být v důsledku úrazu nebo chronické nemoci včetně psychických obtíží. 

Na jak vysoký invalidní důchod vzniká při splnění vstupních podmínek nárok, si lze zjistit v této kalkulačce:

Aktuální reforma – plánované změny

Do budoucna se předpokládají některé úpravy invalidních důchodů. V zásadě se jedná o zvýšení minimálních procentních výměr a snížení redukčních hranic. Důchodový věk by se měl od roku 2031 upravovat podle doby dožití, tedy podle statistického ukazatele, který není předem znám. Parametry slouží vždy pouze pro důchody nově vypočítávané v daném roce. Tedy pokud bude vypočten například v roce 2026, do 1. redukční hranice se započítává 99 % a za každý rok pojištění 1,495 %, pak se nebude v roce 2027 přepočítávat s parametry 98 % a 1,490 %.

Nárok na invalidní důchod 

Nárok na invalidní důchod mají lidé, kteří se účastní důchodového pojištění (platí pojistné) po stanovenou dobu  a jimž zároveň lékaři přiznali určitou míru snížení pracovní schopnosti. 

Nutná doba účasti na důchodovém pojištění je stanovena podle věku. Lidem do 20 let věku stačí méně než 1 rok, ve věku 20 – 22 let je nutná účast alespoň 1 rok, ve věku 22 – 24 let alespoň 2 roky, ve věku 24 – 26 let alespoň 3 roky, ve věku 26 – 28 let alespoň 4 roky a lidé starší musejí být účastníky důchodového pojištění alespoň 5 let, aby nárok na invalidní důchod. Ve věku nad 28 let je navíc důležité, zda žadatel získal potřebných pět let důchodového pojištění během posledních 10 let před vznikem invalidity. Ve věku nad 38 let je podmínkou, aby účast na důchodovém pojištění byla 10 let v posledních 20 letech před vznikem invalidity. Stejná pravidla jako pro zaměstnance platí i pro OSVČ. Doba účasti na pojištění se naopak nezkoumá v případě, že invalidita vznikla v důsledku pracovního úrazu nebo v důsledku nemoci z povolání či tzv. invaliditu z mládí. 

Tři stupně invalidity

Zdravotní stav posuzuje lékař, který stanoví, nakolik je pracovní schopnost snížena. Mezní hranicí je snížení pracovní schopnosti o 35 % – tím vzniká (při splnění výše uvedené podmínky nutné doby účasti na důchodovém pojištění) nárok na invalidní důchod v jednom ze tří stupňů: 

• 1. stupeň – pracovní schopnost snížena o 35–49 %
• 2. stupeň – pracovní schopnost snížena o 50–69 %
• 3. stupeň – pracovní schopnost snížena o 70 % a více.

Podle přiznaného stupně invalidity se pak vypočítá částka invalidního důchodu. Vyýpočet je poměrně složitý, ale v zásadě platí, že čím více je snížena pracovní schopnost, tím vyšší stupeň invalidity je přiznán a tím vyšší je pak i částka přiznaného důchodu. Výpočet výše invalidního důchodu se řídí podobnými pravidly, jako výpočet důchodu starobního: jeho výše je součtem 

·      Základní výměry, tedy částky, pro všechny stejné, jejíž výše se každoročně zvyšuje, neboť má odpovídat zhruba 10 % průměrné mzdy. V roce 2024 je to tedy částka 4.400 Kč;

·      Procentní výměry, která se odvíjí od počtu odpracovaných let, průměrných hrubých výdělků v rozhodném období a stupně invalidity. 

Procentní výměra pro jednotlivé stupně invalidity je stanovena takto:

• 1. stupeň – 0,5 % z výpočtového základu
• 2. stupeň – 0,75 % z výpočtového základu
• 3. stupeň – 1,5 % z výpočtového základu

Zároveň je však stanoveno, že procentní výměra musí být nejméně 770 Kč. Nejnižší možný invalidní důchod (v roce 2024) tedy představuje částku 5.170 Kč měsíčně.

Kde a jak se žádá o invalidní důchod?

Při splnění výše uvedených podmínek (nutná doba pojištění a zjištěná invalidita) lze podat žádost o invalidní důchod buď elektronicky nebo osobně na okresní správě sociálního zabezpečení podle místa bydliště. Žádosti se vyřizují ve dvou krocích:

–       Posouzení invalidity: posudkový lékař Institutu pro posuzování zdravotního stavu (IPZV) na základě zprávy ošetřujícího lékaře, případných dalších dokumentů o zdravotním stavu (které může dodat žadatel), a na základě profesního dotazníku (s informacemi o kvalifikaci žadatele, jeho pracovních schopnostech a zkušenostech z předchozích zaměstnání) posoudí, do jaké míry jsou pracovní schopnosti žadatele omezeny. K osobnímu kontaktu žadatele a posudkového lékaře většinou neodchází, posudkový lékař nestanoví diagnózu, pouze vyhodnotí snížení pracovní schopnosti;

–       Přiznání invalidního důchodu – zde jsou ověřeny doby sociálního pojištění (doby výkonu výdělečné činnosti a doby náhradní) a invalidní důchod se pak podle stupně přiznané invalidity vyměřuje.

Doplácení chybějící doby pojištění

V konkrétních případech lze chybějící dobu pojištění doplatit formou dobrovolného důchodového pojištění. Tento postup je lépe konzultovat přímo s ČSSZ.

Invalidní důchod a přivýdělek

Z logiky věci vyplývá, že výdělečná činnost v  souběhu s pobíráním invalidního důchodu má své hranice. Přinejmenším platí, že každý stupeň invalidity znamená snížení pracovních schopností a k výdělku je tedy možno “využít” pouze zbývající schopnosti. V době pobírání invalidního důchodu je nutné podstupovat kontroly zdravotního stavu, jejichž výsledkem může být změna stupně invalidity nebo i odebrání invalidního důchodu.

Pokud rozsah pracovních aktivit odpovídá snížené schopnosti pracovat, například při práci na poloviční či čtvrtinový úvazek, je vše v pořádku. Zejména v 1. a ve 2. Stupni invalidita stále umožňuje vykonávat určitou práci v přiměřeném rozsahu. Je však třeba mít na paměti, že období, kdy se pobírá invalidní důchod, se nepočítá do náhradní doby pojištění. Velmi problematické je provozování výdělečné činnosti v souběhu s 3. Stupněm invalidity, kdy je pracovní schopnost snížena o nejméně 70 %. 

Foto: Pixabay

Autor: Martin Švehla