e-news.cz - kurzy
Reklama

Švehla: Strašák měnové reformy opět na scéně

06.12.2022, Autor: Martin Švehla

17 votes, average: 2,12 out of 517 votes, average: 2,12 out of 517 votes, average: 2,12 out of 517 votes, average: 2,12 out of 517 votes, average: 2,12 out of 5
Švehla: Strašák měnové reformy opět na scéně

Jen málokterá historická událost se uložila v paměti novodobých dějin tak pevně jako měnová reforma z roku 1953. Ne, že by se o tom nějak soustavně mluvilo, ale vzpomínka se vynoří vždy, když se ekonomická situace v zemi významně zkomplikuje.

Lidé – a to i ti, kteří tuto reformu ani nezažili – si pořád připomínají, jak jeden den vystoupil prezident Zápotocký a řekl, že žádná měnová reforma nebude. Druhý den odpoledne ji vyhlásil předseda vlády Široký. I když se záznam té ostudné prezidentské lži zřejmě nedochoval, vyprávěla mi to nejen babička a rodiče, ale tvrdí to i všichni pamětníci té doby. 

První poválečná reforma byla u nás provedena v roce 1945, neboť zde bylo v oběhu několik různých měn a tento „Babylon“ bylo třeba nahradit jednou, československou měnou. Peníze se tehdy měnily 1:1. Po převzetí moci komunistickou stranou měl stát stále vážnější ekonomické problémy, a tak se začalo o měnové reformě opět šuškat s tím, že už by to mohlo být v horším poměru. Přídělový systém nefungoval, černý trh se naopak čile rozvíjel, někdo závratně bohatnul, ale dělnická třída a rolníci to zrovna nebyli. Šuškalo se například, že znehodnoceny budou jen bankovky, a tak lidé střádali mince – někdo jich měl i plnou vanu.  

Podstatou měnové reformy je vždy změna hodnoty peněz. Pokud se všechny peníze mění jedním poměrem, vede to k redukci oběživa a změny mezd, cen, vkladů a dalších hodnot jsou pouze nominální. Ze stokoruny máte dvacetikorunu, ale koupíte za ni to samé, co za tu dřívější stovku. V roce 1953 se mzdy a ceny přepočetly v poměru 5:1, stejně jako hotovost a drobné vklady do 5 tisíc korun. Vše ostatní se znehodnocovalo v horším poměru nebo to zcela propadlo státu. Byla to tedy ve své podstatě krádež, při níž se stát zbavil dluhů a pravděpodobně předešel bankrotu, okradl ale lidi o jejich úspory, mnohdy celoživotní. Vklady obyvatel klesly na desetinu, oběživo na 3 % původního objemu. Totalitní režim potlačil otevřené protesty a snadno se smířil i s vyloučením země z Mezinárodního měnového fondu. Naservíroval veřejnosti ideologickou omáčku, podle které byla reforma vítězstvím dělnické třídy. Československá ekonomika se pak začala z hluboké krize sice zotavovat, ale již nikdy neobnovila své postavení na zahraničních trzích a – mimo jiné – nikdy nedosáhla uspokojivé saturace domácího trhu poptávaným zbožím a službami. 

Při měnové odluce v roce 1993 se strašák měnové reformy opět vynořil. I když ekonomická situace byla diametrálně jiná, veřejnost si tuto obrovskou krádež dobře pamatovala. Po zkušenostech z roku 1953 a s možnostmi v roce 1993 se podobné spekulace jevily jako velmi nebezpečné. Klíčovou otázkou tehdy bylo, zda se podaří snížit množství bankovek v oběhu, protože fyzicky spočívala měnová odluka především v rozdělení oběživa – a jak známo, z federálních bankovek se staly české peníze nalepením kolků. Úspěch celé této operace závisel na tom, zda se kolkování zvládne v rozumném čase, a tedy, zda lidé co nejvíc hotovosti uloží do bank nebo alespoň pošlou na svou adresu poštovní poukázkou. Takto stažené peníze se totiž mohly kolkovat v předstihu, a to pak celý průběh výměny peněz usnadnilo. Od lidí se tedy chtělo, aby své peníze svěřili bankám a poště. Lidé ale naopak měli tendenci držet peníze pěkně doma, zvlášť, když se začalo říkat, že „bude měna“, protože samostatné státy společnou měnu dlouho provozovat nemohly. Fáma se těžko dala vyvracet tvrzením, že „žádná měnová reforma nebude“. Konec konců – výměna oběživa reformou svého druhu je a před tou poslední reformou se říkalo to samé. Navíc nějaký mudrc prohlásil, že stát může lhát jen ve dvou případech – když se chystá do války nebo na měnovou reformu. Lidé, kteří byli v roce 1953 v produktivním věku, pobírali po 40 letech už většinou starobní důchody a celý problém je moc nezajímal. Pocity a pachuti měnové reformy však plynule přešly na mladší generace, které měly vážné obavy. Jediným rozumným postojem v takové situaci je otevřenost a upřímnost. Proto se tehdy centrální banka rozhodla vymezit datum měnové odluky tak, aby všichni pochopili, kdy to bude a proč je daný termín zvolen. To se stalo, bylo to správně pochopeno a veřejnost skutečně odnesla veškeré své nadbytečné oběživo do bank a na pošty. Výměna proběhla bez problémů jako ukázková, téměř vojensky přesná operace.

Píše se rok 2022 a strašák měnové reformy je opět ve vzduchu. Už to bude bezmála sedmdesát let a ta neblahá vzpomínka pořád nevyvanula. Snad ji probouzí studie japonské finanční skupiny Nomura, která si namodelovala měnovou krizi v Maďarsku, Rumunsku a u nás, snad ji k životu povzbuzuje rychlý růst státního dluhu, vysoká inflace a neutuchající diskuse o podstatě a smyslu měnové politiky, nové bankovní radě ČNB a změnách v boji s inflací. Těžko soudit, ale určitě by nebylo dobré, kdyby se těmto spekulacím nějak výrazně dařilo.

Česká měna byla vážněji ohrožena v roce 1997, kdy se sešlo několik negativních jevů, zejména rostoucí deficit platební bilance a deficit státního rozpočtu. Jednoduše viděno: devizové rezervy ubývaly, výkonnost ekonomiky je nestačila doplňovat (vývoz byl slabší než dovoz a příliv zahraničních investic ustával), a proti koruně nastoupili spekulanti, kteří očekávali brzký propad kurzu, drženého intervencemi v poměrně úzkém fluktuačním pásmu. Odborníci dodnes nejsou v názoru na příčiny a na řešení této krize jednotní a nemá cenu tuto setrvalou diskusi otevírat či komentovat. Jisté je jedno – česká měna se nezhroutila, přestože spekulace proti ní byly silné. Radikální zvýšení úrokových sazeb bylo jen krátkodobé, padla sice jinak konzistentní a dlouhodobě úspěšná vláda, ale v krátké době se situace zklidnila. 

Roky 1953, 1997 a 2022 nesnesou srovnání. Postavení naší ekonomiky je jiné, jiné jsou i parametry, jiná je příčina dnešních potíží a jiné bude tedy i jejich řešení. Vyšší je zřejmě i obecná finanční gramotnost veřejnosti, která se v dané situaci chová naprosto racionálně: snižuje spotřebu, šetří s energiemi, přesunuje peníze na spořicí účty. Investoři české ekonomice zjevně věří, o čemž svědčí i úspěch poslední emise vládních dluhopisů, která s nabídkou úroků nemusela šplhat nijak vysoko, a přesto zůstala poptávka vyšší než nabídka. Snad se to nezmění.

Martin Švehla
Po absolvování VŠE v Praze nastoupil jako ekonomický redaktor zpravodajství Československé televize (ČsT), poté byl 10 let mluvčím ČNB, v letech 2003 – 2007 se vrátil do České televize (ČT) jako obchodní ředitel a ředitel vnějších vztahů, odtud přešel jako viceprezident do Citibank CZ; od roku 2010 vyučuje též na Vysoké škole finanční a správní (VŠFS), publikuje v periodickém tisku, je autorem několika knih včetně překladů z němčiny a angličtiny. 

Foto: Pixabay

Zdroj: Martin Švehla       


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Před 30 lety výplata stačila: Dnes je nájem luxusem

04.08.2025, Autor: Marek Hájek

Před třemi desetiletími jste za průměrnou výplatu zvládli uživit rodinu, zaplatit bydlení a ještě si něco odložit. Dnes se mnozí Češi potýkají s tím, že ani na základní potřeby, jako je nájem, jejich příjem nestačí. Co se změnilo?

Tesla pod palbou: Je Autopilot hrozbou, nebo budoucností?

04.08.2025, Autor: Marek Hájek

V srpnu otřásl světem technologií verdikt floridského soudu, který shledal Teslu částečně vinnou za smrtelnou nehodu z roku 2019, při níž sehrál klíčovou roli systém Autopilot. Je to první takové rozhodnutí, které může změnit pravidla hry pro autonomní řízení. Co to znamená pro budoucnost Tesly a bezpečnost na silnicích?

Sazka reklama
Apogeo
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Reklama

Brexit versus Trumpova cla: Zvítězila Británie nad EU?

04.08.2025, Autor: Josef Neštický

Když Donald Trump v červenci uzavřel obchodní dohodu s EU, zastánci brexitu jásali. Británie si vyjednala nižší clo na americkém trhu než Evropská unie – 10 % oproti 15 %. Je to ale skutečně důvod k oslavám?

Dům a k němu občanství

03.08.2025, Autor: Vojtěch Benda

Během období dovolených u moře může někoho napadnout, jaké by to asi bylo pořídit si zde vlastní bydlení a jezdit k moři ještě častěji, možná se sem dokonce přestěhovat natrvalo. Pokud byste si pro toto své vysněné bydlení vybrali Karibik, mohli byste rovnou získat také občanství.

Umělá inteligence místo konzultantů: Blíží se éra jednočlenných miliardových firem?

03.08.2025, Autor: Josef Neštický

Umělá inteligence (AI) mění pravidla hry v byznysu. V Německu, kde podle červnové studie KPMG považuje 91 % firem generativní AI za klíčovou pro svůj růst, se šíří spekulace o strategických firmách, které nahrazují konzultanty autonomními systémy. Je možné, že se blížíme k době, kdy jediný člověk s podporou AI vytvoří miliardovou společnost?

e-news.cz - kurzy
Apogeo
Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Reklama

Proč Číňané utíkají před americkými cly ke zlatu?

02.08.2025, Autor: Josef Neštický

Když americká cla na čínské zboží v dubnu 2025 dosáhla rekordních 145 %, Čína zareagovala nejen obchodními protiopatřeními, ale i masivními nákupy zlata. Čínská lidová banka i soukromí investoři hledají v drahém kovu bezpečné útočiště před ekonomickou nejistotou. Jaký je dopad této strategie?

Schmarcz: Tak nám zlý Trump napálil likvidační cla! Opravdu? Ještě více než americký prezident si Evropská unie škodí sama

01.08.2025, Autor: Martin Schmarcz

Hotovo! Předsedkyně Evropské komise se vrátila z jednání s prezidentem Spojených států s tím, že nám napaří cla v obecné výši 15 procent. Je to moc? Znamená to prohru? Domluvila to EU špatně? Jistě, jde o nepříjemné zvýšení, více než devítinásobné oproti průměru před Donaldem Trumpem. Ano, nevyhráli jsme.

Hotovost na ústupu: Může nás banka jednou odříznout od peněz?

31.07.2025, Autor: Marek Hájek

Česká republika se v roce 2025 rychle posouvá k bezhotovostní společnosti – 3 miliardy elektronických transakcí ročně mluví jasně. Ale co když se digitální systémy zhroutí? Jsme připraveni na scénář, kdy nás banka může doslova „vypnout“?

e-news.cz - kurzy
Apogeo
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Reklama

Sedm miliard na obranu: Tanky jako klíč k závazkům NATO?

31.07.2025, Autor: Josef Neštický

Česká republika stojí před výzvou, jak naplnit své závazky vůči NATO a zároveň efektivně modernizovat armádu. Ministerstvo obrany hledá 7 miliard korun, aby pokrylo rozpočtovou mezeru, a sází na nákup tanků Leopard 2. Je to však správná cesta, nebo jen další drahý krok v nejisté době?

Orbánovo veto: Hrozba pro rozpočet EU, nebo politický boj?

30.07.2025, Autor: Josef Neštický

Maďarský premiér Viktor Orbán opět rozvířil evropské politické vody. Na konci července pohrozil, že zablokuje schválení nového sedmiletého rozpočtu Evropské unie na období 2028–2034, pokud Brusel neuvolní zmrazené finanční prostředky pro Maďarsko. Je to jen další politická hra, nebo skutečná hrozba pro budoucnost unijního financování?

Sazka reklama
Apogeo
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Reklama