Apogeo
Reklama

Švehla: Jak banky vytvářejí hodnoty

30.11.2023, Autor: Martin Švehla

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Švehla: Jak banky vytvářejí hodnoty

Banky u nás nepatří k oblíbencům a to z několika důvodů: mají zisky v miliardách, úroky z vkladů nám připadají nízké a naopak za úvěry chtějí úroky vysoké, když mají úvěr poskytnout, chtějí spoustu informací a splátky si pak hlídají jako medvědice mláďata.

Největší banky jsou navíc vlastněné zahraničními investory, kterým posílají každoročně tučné dividendy. Bankéři mají nevyšší průměrné platy, luxusní budovy, elegantní kanceláře, drahá auta. Navíc se zdá, že ani nic v ekonomice hmatatelného nevytvářejí. Jen se dobře živí z našich peněz.

Není to ale tak jednoduché. Komerční banky plní v ekonomice důležitou, dokonce klíčovou funkci: alokují zdroje. Ano, pracují s našimi vklady, tedy s penězi, pro které momentálně nemáme sami jiné použití, a umísťují je v ekonomice tak, aby se co nejlépe zhodnotily. V učebnicích se dočteme, že kapitál se v ekonomice pohybuje směrem od nevýnosných k výnosným projektům, což ovšem tak úplně jednoduše a automaticky neprobíhá. Komerční banky mají týmy specialistů, kteří posuzují žádosti o úvěry, prověřují žadatele a odhadují možné výnosy a riziko nesplacení úvěru. Tato činnost je pro ekonomiku životně důležitá a prakticky nenahraditelná.  

Koncentrace kapitálu probíhá v zásadě třemi způsoby. Když máte dobrý nápad (projekt) a nemáte peníze, můžete založit akciovou společnost a shromáždit peníze akcionářů. Musíte ovšem najít dostatek lidí, kteří budou vašemu projektu věřit a svěří vám své peníze. Vaši akcionáři budou pak podílníky a bude jim náležet odpovídající podíl na zisku a také budou mít pravomoc rozhodovat o celé společnosti. Druhou možností je najít někoho, kdo vám peníze půjčí a bude věřit, že mu je časem vrátíte. V tom případě vydáte obligace, vaši věřitelé nebudou mít žádné pravomoci, ale dostanou ke svým penězům předem sjednaný úrok. Nu a třetí možností je přesvědčit banku, aby vám poskytla úvěr. To je způsob nejčastější a netýká se pouze začínajících firem – úvěry potřebují malé i velké firmy, živnostníci i domácnosti, a financují se tak nejen investice, ale také běžný provoz. 

Pokud tento finanční „kanál“ pracuje dobře, jsou ztráty minimální a finanční prostředky jsou v ekonomice rozmístěny optimálně – zajišťují nejvyšší možný výnos, tedy celkovou prosperitu ekonomiky. Peníze se stahují z podniků, které neprospívají a stěhují se k těm úspěšnějším. Nu a to je práce bank.

Přitom nepracují jen s penězi svých střadatelů, ale také s vlastními. Mezi mnoha obezřetnostními pravidly mají banky uloženo jistit poskytované úvěry vlastním kapitálem. Tzv. „kapitálová přiměřenost“ je stanovena na 8 % a to přeneseně znamená, že v každém poskytnutém bankovním úvěru je nejméně 8 % z vlastního kapitálu banky. Celkově tedy banka nemůže poskytnout víc úvěrů, než 12,5násobek svého kapitálu. Pokud se má banka dál rozvíjet, musí svůj kapitál zvyšovat – buď musejí poskytnout další zdroje její akcionáři, nebo musí banka do svého kapitálu vložit část svého zisku. 

Střadatelům prodávají banky svou důvěryhodnost. Ta je součástí jejich kapitálu a v mezních případech se ukazuje dokonce jako důležitější než peníze. Připomeňme osud Sberbanky, která – jak se ukazuje – měla peněz dost, byla dobře řízena, ale ztratila důvěru střadatelů a tím skončila. 

Postavení bank si můžeme přiblížit také těmito jednoduchými počty: letos nám zřejmě HDP klesne zhruba o 0,4 %, což při inflaci 10,8 % znamená nominální růst asi o 9 %. Na příští rok můžeme čekat nominální pokles (růst HDP o 1,2 % při roční inflaci 2,5 %). Česká ekonomika bude tedy potřebovat zdroje pro obnovení růstu a ty nejsou nikde jinde než v bankách. Budou poskytovat úvěry jen do výše, kterou jim umožní základní kapitál. Ten celkově představuje v celém českém bankovnictví něco kolem 700 miliard. Aby to bylo pro akcionáře našich bank zajímavé, měly by výnosy kapitálu dosahovat ročně kolem 10 – 15 % (což je srovnatelné s ostatními segmenty ekonomiky), tedy kolem 70 – 100 miliard (což je ovšem ta všeobecně vzrušující částka). Z toho banky zaplatí daně (loni 20 miliard), doplní základní kapitály a rezervy a teprve ze zbytku vyplatí dividendy. Zisk tedy bankám zvětšuje prostor pro poskytování dalších úvěrů. Čím víc peněz si zahraniční akcionáři bank ponechají ve „svých“ bankách, tím víc úvěrů může být poskytnuto našim firmám. 

Zmíněných 700 miliard v základním kapitálu našich bank je velká finanční síla. Schopnost bank vyhledávat nejslibnější projekty a úvěrem je podpořit, to je hybná síla, která může českou ekonomiku posunout k vyšší produktivitě práce. Je to rozhodně důležitá součást našeho HDP a v tomto smyslu banky přidanou hodnotu ekonomice přinášejí. 

Foto: Pixabay

Autor: Martin Švehla


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Sazka reklama
Apogeo
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Reklama

Kolik skutečně stojí podnikání? Skryté náklady, o kterých se nemluví

25.03.2025, Autor: Z blogosféry

Podnikání přináší mnoho výzev a jednou z nich jsou bezesporu náklady. Zatímco některé výdaje jsou zřejmé, existují i skryté výdaje, které mohou významně ovlivnit finanční situaci podnikatele. Podívejme se na některé z často přehlížených nákladů a jejich optimalizaci.

Zlato na nových maximech: Má kov před sebou další růst?  

24.03.2025, Autor: Z blogosféry

V posledních dnech zažívají trhy další „zlatou horečku“. Cena zlata nedávno překonala magickou hranici 3 000 USD za troyskou unci, a to na pozadí pokračující války na Ukrajině, hrozby ekonomické recese v USA a rostoucí nejistoty v globálních obchodních vztazích.

e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Apogeo
Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Reklama

Švédský průmysl se raduje ze členství v NATO

18.03.2025, Autor: Vojtěch Benda

Pouze 23 ze 32 zemí v NATO plní své závazky dávat 2 % HDP na obranu. V současné bezpečnostní nejistotě se mnoho zemí snaží tyto závazky skutečně plnit a další tyto investice ještě zvýšit. Kromě naděje na zvýšení bezpečnosti Evropy tak mají radost především zbrojaři.

Schmarcz: Proč jsme na tom s bezpečností mizerně? Třeba proto, že místo obrany proti Rusku Evropská unie sponzoruje jihoafrické rasisty

17.03.2025, Autor: Martin Schmarcz

Zjevně budeme zbrojit na dluh. Evropská komise totiž odmítá přesměrovat do obrany prostředky vyhazované oknem v rámci Green Dealu. Jde o obrovské sumy, které by bohatě zaplatily všechny potřebné tanky, děla, letadla, rakety a munici pro zastavení agresivních choutek Ruska. Což přesně dokumentuje, proč jsme se dostali do tak velkých problémů s bezpečností.

Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Apogeo
e-news.cz - kurzy
Reklama

Schmarcz: Silnou armádu potřebujeme, ale zbrojení na dluh? Obrovské riziko a nezodpovědnost

10.03.2025, Autor: Martin Schmarcz

Zbabělci umírají jako první. Tím heslem se řídím celý život a platí i pro život národů. V nebezpečném světě si uchová svobodu jen ten, kdo má vůli k obraně a silnou armádu. Pomalu si to začínají uvědomovat i Evropané, kteří osmdesát let žili v pohodlném protektorátu Spojených států - jako děti v peřince, jejichž bezpečí chrání rodiče.

10 častých otázek k hypotečním a finančním tématům

05.03.2025, Autor: Z blogosféry

Hypotéky, bezpečnost v online světě a správná finanční rozhodnutí – to jsou témata, která se týkají téměř každého. Jak se vyhnout podvodům při nákupech na internetu? Kde se vyplatí spíše nájem než splátka hypotéky? A jak získat hypotéku na nemovitost v záplavové zóně?

Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Apogeo
e-news.cz - kurzy
Reklama