Jestli se někde opravdu do důsledků potvrzuje stará pravda, že cesta do pekel je dlážděná dobrými úmysly, tak je to v systému dotací. Momentálně se ve veřejném prostoru scházejí dvě dotační témata. Jedním je snaha vlády snížit výdaje státního rozpočtu a za tím účelem seškrtat dotace v rozsahu asi 50 mld korun, druhým tématem je zvyšování dotací na úspory energií v domácnostech a zároveň na snižování ekologické zátěže.
Když si fungování obou těch témat představíme v praxi, tak nám vyjde paradox, dost odlišný od původního výkladu: dotace domácnostem se mají využívat na instalace tepelných čerpadel, která nahradí staré kotle na tuhá paliva, na instalace solárních panelů, které sníží spotřebu elektřiny z veřejné sítě a na zateplování rodinných domů, které sníží náklady na topení.
V praxi to funguje srozumitelně: za tepelné čerpadlo by domácnost vydala kolem 300 tisíc korun, dotace to sníží zhruba o třetinu. Nepochybně se tím zvýší počet domácností, které si tepelné čerpadlo pořídí… takže výrobci tepelných čerpadel budou mít daleko větší odbyt, a tím pádem i daleko vyšší zisk. Obdobně to zafunguje i u solárních panelů a zateplování fasád. Nebudou to jen energetické úspory domácností, budou to také vyšší obraty a vyšší zisky dodavatelských firem. Tyto firmy možná zaměstnají víc lidí a snad zaplatí vyšší daně a jejich prosperita se propíše i do výsledků jejich dodavatelů. Zároveň klesne spotřeba energií, a tedy i zisky energetických firem.
Stát zároveň škrtne průmyslovým a zemědělským firmám dotace. Mluví se o již zmíněné částce 50 miliard a proslýchá se, že jen zemědělské firmy přijdou asi o 20 miliard.
Ve firmách, které přijdou o dotace, se některé (dosud dotované) výroby stanou nejspíš nerentabilními. Firma je buď zdraží, nebo zruší. Některé firmy mohou bez dotací zcela zahynout, tedy propustit zaměstnance a každopádně platit méně na daních.
Celý ten kolotoč tedy vlastně způsobí určitou strukturální změnu v ekonomice: dojde k útlumu některých firem (které přijdou o dotace) a k rozvoji jiných (které se budou dobře živit na dotacích pro domácnosti). Ve zkratce: zlevníme si tepelná čerpadla a zdražíme si například některé potraviny.
Dotujeme tepelná čerpadla a solární panely, čímž snižujeme spotřebu energie, a tedy prosperitu energetických firem. Škrtáme dotace zemědělcům, kteří mohou udělat jen dvě věci – buď některou výrobu zruší, nebo ji zdraží. Dražší potraviny přivedou další lidi k hmotné nouzi a na to máme další dotace. Změny v dotacích mají další a další důsledky, a tak se z tržní ekonomiky stává bludiště dotačních titulů. Už nejde jen o to získat zákazníka, zvýšit kvalitu a snížit náklady. Mnohdy je jednodušší získat dotaci. Stát pak potřebuje další a další peníze, jeho role v ekonomice roste a tržní motivace soukromých firem se vytrácí. Na obzoru se rýsuje plán dotací, možná zrovna pětiletý… ale pak si vzpomeňme: systém, ve kterém se hlavně plnily pětiletky už jsme si vyzkoušeli a to s jasným výsledkem: nefunguje!
Martin Švehla
Foto: Pixabay
Autor: Martin Švehla
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
Martin Švehla
Po absolvování VŠE v Praze nastoupil jako ekonomický redaktor zpravodajství Československé televize (ČsT), poté byl 10 let mluvčím ČNB, v letech 2003 – 2007 se vrátil do České televize (ČT) jako obchodní ředitel a ředitel vnějších vztahů, odtud přešel jako viceprezident do Citibank CZ; od roku 2010 vyučuje též na Vysoké škole finanční a správní (VŠFS), publikuje v periodickém tisku, je autorem několika knih včetně překladů z němčiny a angličtiny.
