V rámci finanční reformy byl v roce 2008 zaveden pojem superhrubá mzda. Nevyskytuje se v zákonech, je to pouze populární název pro způsob výpočtu daně ze mzdy, uplatněný v letech 2008 – 2020.
Co je superhrubá mzda?
Ve své podstatě je superhrubá mzda celkovým nákladem zaměstnavatele na mzdu zaměstnance – je to tedy hrubá mzda zaměstnance, zvýšená o sociální a zdravotní pojištění, které za něj odvádí zaměstnavatel. Superhrubá mzda sloužila jako základ pro výpočet daně ze mzdy. Jejím zavedením tedy stát zvýšil částku, vybranou na dani ze mzdy, aniž by musel zvyšovat sazbu této daně – ta byla stále 15 %.
Kdy byla superhrubá mzda zavedena a kdy zrušena
V rámci rozsáhlé reformy veřejných financí došlo ke sjednocení sazby daně z přidané hodnoty, která byla v závislosti na výši mzdy odstupňována v rozsahu 12 – 23 %. Tento systém, který “trestal” vyšší výdělky, byl nahrazen rovnou daní ve výši 15 %, ale zároveň se změnil základ, ze kterého se tato rovná daň počítala: místo dosud uplatňovaného základu v podobě hrubé mzdy se začala uplatňovat tzv. superhrubá mzda. Daň se tedy počítala z částky, zvýšené o odvody zaměstnavatele V podstatě to znamenalo zvýšení daňové zátěže mezd, které odpovídalo zhruba sazbě 23 %.
O úpravě daňové zátěže se následně vedly složité politické diskuze. Koncem roku 2020, s cílem podpořit zaměstnance v období pandemie covid-19 prosadila vláda Andreje Babiše zrušení superhrubé mzdy, s podporou hlasů ANO, ODS, SPD, KDU-ČSL a KSČM. Původní návrh byl v průběhu schvalování několikrát pozměněn a ve finále znamenal sice návrat k vyměřování daně opět jen z hrubé mzdy, zároveň ale byla zavedena druhá sazba ve výši 23 % pro příjmy nad 4násobek průměrné měsíční mzdy. Zároveň byla zvýšena sleva na poplatníka a byl dán politický slib, že se daň po dvou letech zvýší na 19 %, což by daňovou zátěž vrátilo v podstatě na úroveň, jakou měla při výpočtu ze superhrubé mzdy. Příslušný zákon vstoupil tedy v platnost od 1. ledna 2021.
Jaký vliv mělo na výplaty její zrušení?
Po zrušení superhrubé mzdy výplaty zaměstnanců stouply, neboť se jim daň ze mzdy vypočítala opět jen z hrubé mzdy. Rozdíl mezi hrubou a superhrubou mzdou tvořilo
- 9 % hrubé mzdy na zdravotní a
- 24,8 % hrubé mzdy na sociální pojištění.
Základ pro výpočet daně ze mzdy byl tedy po zrušení superhrubé mzdy nižší o téměř 34 % a zvýšení příjmu představovalo 15 % z této částky. Konkrétně při průměrné (hrubé) mzdě v roce 2021 (37 839 Kč), představovala superhrubá mzda částku vyšší o 12.790 Kč. Zaměstnanec tedy při výpočtu daně ze superhrubé mzdy platit 15 % z 50.630 Kč po zrušení tohoto systému platil 15 % jen ze 37.839 Kč. Přechodem na zdanění hrubé mzdy získal tedy cca 1920 Kč.
Z této logiky vyplývá, že lidé s vyššími příjmy získali zrušením superhrubé mzdy více a nízkopříjmoví zaměstnanci méně. Pokud zaměstnavatel za zaměstnance nic neodváděl, změna se jeho výdělku nedotkla (např. u dohodářů s příjmem do 10 tisíc kč měsíčně) a změna také neměla vliv na příjmy OSVČ.
O kolik vám vzroste čistá mzda v roce 2021?
Zdroj kalkulačky: O kolik vám vzroste čistá mzda v roce 2021?, Kurzy.czZdroj: Kurzy.cz
Ukázka výpočtu čisté mzdy se superhrubou mzdou
Do konce roku 2020 platilo zdanění superhrubé mzdy – zaměstnanec tedy odváděl státu vyšší částku daně z příjmu.
| hrubá mzda | 40 000 |
| úhrady zaměstnavatele | |
| sociální pojištění | 9 920 |
| zdravotní pojištění | 3 600 |
| superhrubá mzda | 53 520 |
| soc. pojištění zaměstnanec | 2 600 |
| zdravotní pojištění zaměstnanec | 1 800 |
| daň ze mzdy před slevou | 8 028 |
| sleva na poplatníka | 2 070 |
| daň ze mzdy (po slevě) záloha | 5 970 |
| čistá mzda | 29 630 |
Ukázka výpočtu čisté mzdy bez superhrubé mzdy
Od roku 2021 vláda zdanění superhrubé mzdy zrušila. V situaci, kdy státní rozpočet vykazoval značné schodky a vláda hledala možnosti jejich snížení, to bylo řadou odborníků hodnoceno jako opatření protichůdné. Vláda se rovněž nevrátila k možnosti zvýšit daň z příjmů ve smyslu politického příslibu, učiněného při zrušení superhrubé mzdy. Jednorázové zvýšení příjmů zaměstnanců tedy zůstalo v platnosti a daň ze mzdy se nadále odvozuje pouze od hrubé mzdy, kterou zaměstnanec vidí na své výplatní pásce, která je mu přiznaná v pracovní smlouvě nebo v obdobném dokumentu. Obhájci tohoto opatření většinou uvádějí, že se tyto peníze přesunuly z rukou státu do rukou spotřebitelů, kteří s nimi budou hospodařit více podle vlastní životní situace. Výpočet čisté mzdy tedy vypadá nyní takto:
| hrubá mzda | 40 000 |
| sociální a nemoc. pojištění | 2 840 |
| zdravotní pojištění | 1 800 |
| daň ze mzdy (záloha) | 6000 |
| sleva na poplatníka | 2570 |
| daň ze mzdy (záloha) | 3430 |
| čistá mzda | 31 930 |
Jaký to mělo vliv na státní rozpočet?
Zrušení superhrubé mzdy snížilo příjmy státního rozpočtu a rozpočtů obcí a krajů – podle odhadů celkem o 80 – 100 mld. Kč ročně. Cílem této změny měla být podpora domácností – tedy přesun této částky ze státní pokladny do spotřeby domácností. To se ale plně neprojevilo. Domácnosti s vyššími příjmy svou spotřebu nezvyšovaly, spíš si ze zvýšeného příjmu zvyšovaly úspory. Nízkopříjmové domácnosti nepocítily až tak velké zvýšení svých příjmů, což se projevilo nižším než očekávaným růstem spotřeby n- zhruba o 48 miliard Kč.
Superhrubá mzda – souvislosti
V režimu superhrubé mzdy docházelo k paradoxním situacím. Například když zaměstnavatel zvýšil zaměstnanci hrubou mzdu o 1.000 Kč, jeho mzdové náklady vzrostly o 1.338 Kč. To bylo ale zároveň zvýšením tedy i zvýšením daně ze mzdy. Z 1.000 Kč dostal tedy zaměstnanec jen cca 689 Kč. Takové zvýšení mzdy se tedy jevilo jako neužitečné, neboť zaměstnanec dostal přidanou pouhou polovinu toho, co navíc vynaložil zaměstnavatel.
Další komplikace byly spojeny se změnami pojistných sazeb – v roce 2019 se například měnily sazby nemocenského pojištění, čímž se zdanění a výpočet čisté mzdy staly velmi nepřehledným. Komplikací bylo i stanovení maximálního vyměřovacího základu pro sociální pojištění. Nad touto hranicí docházelo de facto ke snížení daně z příjmu.
Foto: Pixabay
Autor: Martin Švehla
Mohlo by vás také zajímat:
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
Martin Švehla
Po absolvování VŠE v Praze nastoupil jako ekonomický redaktor zpravodajství Československé televize (ČsT), poté byl 10 let mluvčím ČNB, v letech 2003 – 2007 se vrátil do České televize (ČT) jako obchodní ředitel a ředitel vnějších vztahů, odtud přešel jako viceprezident do Citibank CZ; od roku 2010 vyučuje též na Vysoké škole finanční a správní (VŠFS), publikuje v periodickém tisku, je autorem několika knih včetně překladů z němčiny a angličtiny.
