Apogeo
Reklama

Solární panely na domě: Ještě se vyplatí, nebo už je pozdě?

19.05.2025, Autor: Josef Neštický

2 votes, average: 1,00 out of 52 votes, average: 1,00 out of 52 votes, average: 1,00 out of 52 votes, average: 1,00 out of 52 votes, average: 1,00 out of 5
Solární panely na domě: Ještě se vyplatí, nebo už je pozdě?

Instalace solárních panelů na rodinné domy byla ještě před pár lety považována za jasnou cestu k úsporám a energetické soběstačnosti. Aktuálně však trh s domácí fotovoltaikou stagnuje – dotace klesají, legislativa přináší nejistotu a zájem domácností ochlazuje. Vyplatí se ještě do solárů investovat, nebo je lepší počkat?

Když jsme před pěti lety sledovali boom solárních panelů na střechách českých domů, zdálo se, že budoucnost je jasná. Energetická krize, rostoucí ceny elektřiny a štědré dotace tehdy hnaly tisíce domácností k instalacím. Dnes je ale situace jiná. Trh s domácí fotovoltaikou zažívá ochlazení, a tak se musíme ptát: Má ještě smysl investovat do solárních panelů, nebo už jsme prošvihli ten správný okamžik?

Pojďme se na to podívat zblízka. V tomto článku se podíváme na aktuální stav trhu, ekonomickou návratnost, technologické trendy i legislativní překážky. A hlavně – zkusíme si odpovědět, jestli je instalace solárů stále výhodná, nebo jestli se vyplatí spíš vyčkat.

Stagnace na trhu: Kde jsou ty zlaté časy?

Oproti loňsku, kdy jsme ještě viděli slušný růst instalací, se v roce 2024 počet nových solárních systémů na rodinných domech propadl o zhruba polovinu. Jak ukazují data, celková kapacita fotovoltaických elektráren v Česku sice roste – k začátku roku 2025 dosahuje 4 500 MWp – ale tahounem jsou především firemní a průmyslové instalace. Domácnosti, které byly ještě nedávno motorem tohoto trendu, zůstávají pozadu. Proč?

Jedním z hlavních důvodů je pokles dotační podpory. V rámci programu Nová zelená úsporám můžete v roce 2025 získat až 140 000 korun na instalaci, pokud je systém propojen s komunitní energetikou a využívá chytré řízení spotřeby. Když si k tomu přičtete administrativní překážky a nejistotu kolem legislativy – například novela Lex OZE III, která umožnila zpětné zásahy do starších projektů – není divu, že mnoho lidí váhá. Připojení do sítě je navíc čím dál složitější, některé žádosti jsou zamítány kvůli nedostatečné kapacitě distribučních sítí. Zkrátka, to, co bylo před lety relativně jednoduché, se dnes může změnit v pořádnou byrokratickou odyseu.

Ekonomika solárů: Počítá se to ještě?

Přinejmenším v absolutních číslech to stále vypadá slibně. Průměrná návratnost investice do solárního systému na rodinný dům se pohybuje mezi 5 a 9 lety, což je pro mnoho domácností přijatelný horizont. Pokud máte střechu orientovanou na jih, dostatek prostoru a spotřebujete většinu vyrobené elektřiny sami, můžete na účtech za energie ušetřit tisíce korun ročně. Po zaplacení počáteční investice – která se u běžného systému pohybuje kolem 300 000 korun i s dotací – je pak elektřina v podstatě zadarmo, a to po dalších 15 až 20 let životnosti panelů.

Jenže tady přichází ta pověstná „ale“. Poplatky za přetoky elektřiny do sítě, které ČEZ vykupuje za cenu 2 590 Kč bez DPH za MWh, dokážou ekonomiku instalace pěkně zkomplikovat. Pokud nemáte bateriové úložiště, které by přebytky ukládalo, můžete na přetocích paradoxně prodělat. A baterie? Ty jsou pořád drahé, i když jejich ceny pomalu klesají. Navíc, pokud vaše střecha není ideálně orientovaná nebo je zastíněná, výnosy klesají a návratnost se prodlužuje. Najednou se z šesti let může stát deset, a to už není tak lákavé.

Porovnejme to s minulostí. Před pěti lety, když ceny elektřiny šplhaly k nebesům a dotace byly štědřejší, byla instalace solárů skoro no-brainer. Dnes je třeba počítat pečlivěji. Jak ukazují data, průměrná velikost domácí fotovoltaické elektrárny se zvýšila z 8 kWp na 10,5 kWp, což naznačuje, že lidé, kteří do toho jdou, chtějí maximalizovat výkon. Ale je otázka, jestli se to vyplatí všem.

Technologie jde dopředu, ale co legislativa?

Pokud se podíváme na technologickou stránku, důvodů k optimismu je dost. Moderní solární panely dosahují účinnosti mezi 24 % a 25,5 %, což znamená, že z menší plochy vyrobí více elektřiny než kdy dřív. Firmy jako SolarEdge hlásí rekordní prodeje střídačů – jen za první čtvrtletí 2025 prodaly systémy o výkonu 1,2 GWp. Bateriová úložiště se stávají dostupnějšími a chytřejšími, což zvyšuje možnost energetické soběstačnosti. Představte si to jako malou elektrárnu na střeše, která vás může z velké části odříznout od výkyvů cen na trhu.

Problém je jinde – v legislativě a politické vůli. Novela Lex OZE III, která měla původně podpořit obnovitelné zdroje, ve skutečnosti přinesla nejistotu. Zpětné zásahy do starších projektů a komplikace s připojením do sítě odrazují investory, ať už jde o velké firmy, nebo běžné domácnosti. Když k tomu přidáme pokles dotací, máme recept na stagnaci. A to je škoda, protože Česká republika zaostává – s instalovanou kapacitou na osobu jsme pozadu za zeměmi jako Rakousko nebo Maďarsko.

Pro a proti: Co váží víc?

Tak co, jít do toho, nebo ne? Pojďme si to rozložit na drobné. Na straně „pro“ stojí ekonomické úspory, pokud máte vhodné podmínky – nižší účty za elektřinu a dlouhodobá nezávislost na dodavatelích. K tomu přidejte environmentální přínos, protože každá kilowatthodina ze solárů znamená méně uhlíku v atmosféře. A nesmíme zapomenout na technologický pokrok, který dělá systémy efektivnějšími.

Na druhé straně jsou ale vážné argumenty „proti“. Vysoké počáteční náklady, nejistota ohledně přetoků a poplatků, technická omezení – ne každý dům je pro soláry vhodný. A pak je tu otázka estetiky nebo dokonce sousedské závisti, i když to je spíš okrajový problém. Větší starostí jsou ekologické otázky spojené s výrobou a likvidací panelů – ano, soláry jsou zelené, ale jejich produkce a recyklace zatím nejsou úplně bez problémů.

A co budoucnost? Počkat, nebo jednat teď?

Když se podíváme dopředu, budoucnost solární energie v Česku má potenciál. Prognózy hovoří o ztrojnásobení kapacity do roku 2030 na 10 GWp, a Evropská unie tlačí na obnovitelné zdroje s cílem 42,5 % podílu na konečné spotřebě. Plánuje se i povinnost bezemisních domů u novostaveb, což by mohlo instalace solárů znovu nakopnout. Otázka je, jestli se stihnou vyřešit legislativní a administrativní překážky, které teď trh brzdí.

Lze odhadovat, že pokud se podaří zjednodušit procesy připojování a obnovit silnější dotační programy, zájem domácností by se mohl vrátit. Na základě současných trendů se ale dá předpokládat, že bez výrazné změny politiky bude růst spíše pozvolný. A co to znamená pro vás? Pokud máte ideální podmínky a jste ochotni investovat, může být instalace solárů pořád dobrý nápad. Pokud ale váháte, možná se vyplatí počkat na jasnější pravidla hry.

Rozhodnutí je na vás, ale…

Takže, vyplatí se ještě instalace solárních panelů na dům? Odpověď není jednoznačná, ale jedno je jisté – jen tak nezmizí příležitost ušetřit na energiích a přispět k zelenější budoucnosti. Dnes je situace složitější než před lety, a rozhodnutí vyžaduje pečlivou kalkulaci. Pokud máte vhodný dům a jste připraveni na počáteční investici, soláry mohou být stále výhodné. Ale bez jasné podpory státu a řešení legislativních překážek zůstává nad trhem otazník.

My všichni, kteří přemýšlíme o budoucnosti svých domácností, musíme zvážit, jestli je teď ten správný čas, nebo jestli si na solární revoluci ještě počkáme. Jedno je ale jasné – slunce svítí pořád, a dřív nebo později ho budeme chtít využít. Otázka je, za jakých podmínek.

Foto: Pixabay

Autor: Josef Neštický


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Schmarcz: Ve volbách jde hlavně o nabídku budoucnosti, ale kampaň se nese ve stínu minulosti

18.09.2025, Autor: Martin Schmarcz

Jak budeme v Česku žít? Nejspíše pořád relativně dobře. Ne díky politikům, ale protože prostě naše země patří mezi nejvyspělejší na světě a to nezmizí jen tak. Žádný z kandidujících subjektů však nepůsobí dojmem, že ví, jak dojít k vyšší prosperitě a především, že má sílu a vůli to naplnit. Základem je negace, nenávist a odsouzení minulosti - ať už za ni může kdokoli. Pak je zde hromada frází a populistických slibů. Budovatele lepší budoucnosti byste hledali marně.

Největší vodní elektrárna v Africe. Naděje nebo důvod sporů?

17.09.2025, Autor: Vojtěch Benda

Etiopie je jedním z nejchudších států na světě. Její zemědělství je silně závislé na podnebí a podstatná část země není elektrifikovaná. Slavnostní otevření jedné z 20 největších vodních elektráren na světě přináší  obyvatelům naději, že se jejich životy výrazně zlepší. Navzdory tomu přehrada na Modrém Nilu vyvolává obavy Egypta a Súdánu. Obě země se obávají nedostatku sladké vody.

Apogeo
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
Reklama

Obrana koupí zbraně České zbrojovky za čtyři miliardy korun

15.09.2025, Autor: Marek Hájek

Ministerstvo obrany uzavřelo s Českou zbrojovkou smlouvu za 4,26 miliardy korun na dodávky zbraní pro armádu až do roku 2031. Je to další krok v modernizaci našich ozbrojených složek, nebo jen drahý podpis bez záruk? 

Schmarcz: Armáda jako drahý koníček? Ani nápad, zbrojení je dobré pro byznys

13.09.2025, Autor: Martin Schmarcz

Opozice brblá, že armáda je drahá. A že raději máme šetřit peníze pro „našelidi“. Zejména její proruská část, ANO alespoň uznává růst výdajů na obranu coby nutnost v čase, kdy Moskva čím dál více chřestí zbraněmi. Ale i kdyby tvrzení o „zbytečnosti“ větších investic do vojska nebylo vrcholně nezodpovědné, je navíc hloupé.

e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Apogeo
Reklama

Jaderná renesance: Sázka na čistou energii, nebo riskantní hazard?

10.09.2025, Autor: Josef Neštický

Jaderná energie zažívá letos nevídaný comeback. Rostoucí poptávka po čistých zdrojích a globální investice přesahující 60 miliard dolarů slibují novou éru, ale investoři zůstávají opatrní – vysoké náklady, regulační nejistoty a stín minulých katastrof zůstávají. 

Švehla: Jásání kolem růstu příjmů je zrádné

10.09.2025, Autor: Martin Švehla

Tak jsme se na začátku září dozvěděli, že rostou reálné příjmy, a že je tedy česká ekonomika ve formě. Na zpravodajských webech se ve stejný den objevil titulek “Průměrná mzda reálně vyrostla o 5,3 procenta, je 49 402 korun”, což je velmi zavádějící interpretace jinak správných čísel. Podívejme se na realitu.

e-news.cz - kurzy
Apogeo
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
Reklama

Švehla: Volkswagen – příliš velká firma se s klienty moc nebaví

05.09.2025, Autor: Martin Švehla

Moderní auta poskytují nejen jízdní vlastnosti, ale také určité schopnosti, které bychom mohli shrnout jako informační komfort: navigace nejen ukazuje cestu, ale nabízí také objízdné trasy v případě dopravních omezení, sleduje povolenou rychlost, jízdní pruhy a v případě selhání řidiče koriguje jízdu. Všechno dohromady pak řídí software, který se do auta nahrává a také se aktualizuje.

e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Apogeo
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
Reklama