Schmarcz: Vláda si opět zahrává s důvěrou svých voličů. Její rozpočty nesedí, deficity jsou vyšší a příjmy uměle nafouknuté

. Může mít negativní vliv na další lámání důvěry v kabinet, který si konsolidaci veřejných financí stanovil jako hlavní domácí prioritu. Otevírá se tím šance pro vznik nové partaje, která by oslovila frustrované příznivce zejména ODS a TOP 09? Možná ano.

Jaké jsou hlavní rozpočtové „hříchy“ ministra financí Zbyňka Stanjury? Mluví o nich Eurostat a Národní rozpočtová rada (NRR). Unijní statistici mu vyčetli, že mimo rozpočet vyvedl deficit Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) a započítal do příjmů celou mimořádně vysokou dividendu ČEZ. Což se týká loňského hospodaření státu. U návrhu rozpočtu na příští rok NRR vadí nadhodnocené příjmy z povolenek, opět odvody od polostátních firem a podceněné výdaje na dotace obnovitelných zdrojů a na valorizaci penzí.

Eurostat „opravil“ výši deficitu za rok 2023 z kabinetem uváděných 289 miliard na 347 miliard. Tím pádem stoupl schodek z 3,1 % na 3,8 % hrubého domácího produktu. To je sice pořád o hodně méně, než Babišových 6,87 % HDP, ale jde o horší výsledek, než jsme doufali. Ještě víc, než absolutní výše dluhu zamrzí ony rozpočtové kejkle. Schovávat dluhy vládních institucí (SFDI) mimo veřejné finance je hanebná praktika, od které se naštěstí upustilo. Vrátila ji do hry bohužel právě „vláda rozpočtové odpovědnosti“.

Co se pak týká dividendy ČEZ, příjem z ní byl v roce 2023 třikrát vyšší, než rok předtím i potom, a to kvůli zvýšení cen elektřiny, k němuž došlo v roce 2022 (vyplácí se zpětně). Eurostat proto kabinetu uznal do rozpočtu jen menší část z 54 miliard. Pravda, následující rok to vláda „spravila“ tím, že místo toho napálila energetickému kolosu daň z mimořádných zisků. Čímž získala příjem přímo do rozpočtu, a to jen pro sebe. Minoritní akcionáři ostrouhali, což oni považují za krádež.

Co se týká hospodaření SFDI, případně dalších státních fondů, tak se vláda polepšila a už ho správně uvádí v rámci rozpočtu na rok 2025. Podle NRR však opět nadhodnotila příjmy od státem ovládaných firem, i když tentokrát „jen“ o 5 miliard. Dále si slibuje příliš z prodeje povolenek, jejichž část mezitím Evropská komise stáhla z trhu (dělá to tehdy když se jí zdají být příliš „levné“, aby zvedla jejich cenu). Podle expertů z rozpočtové rady získá kabinet jen 20 miliard místo plánovaných 30 miliard.

Návrh rozpočtu na rok 2025 také počítá s tím, že dotace obnovitelných zdrojů energie klesnou ze zhruba dvaceti na 8,5 miliardy korun. K tomu je však třeba změna zákona, která zatím neplatí, což NRR vládě vyčítá. Pak tu máme valorizací penzí, kdy Rada tvrdí, že náklady na ni jsou podhodnoceny o 5 -7 miliard. Poslední problém pak vidí v tom, že 10 miliard na sanaci povodňových škod není účelově vázáno a mohou tak být použity prakticky jakkoli. Což byl případ covidových výdajů za časů Babišova kabinetu.

Takže vidíme, že dluhy jsou nejen vyšší, než bychom si přáli, ale i vyšší, než se nám říkalo a že příští rok si kabinet opět zadělává na problém, protože deficit by mohl být horší, než ho plánuje. Máme nad tím vším mávnout rukou a říci si, že přes to všechno je Fialova vláda rozpočtové odpovědnější, než Babišova? To záleží na povaze každého voliče. Někdo zatne zuby a stejně „to tam hodí“. Jiný „hlasuje nohama“ a nepřijde. A pak jsou jistě tací, kteří toužebně vyhlížejí založení nové „echt pravicové“ partaje.

Na to první evidentně sází koalice SPOLU. Ale jak jsme viděli u evropských a krajských voleb, ošklivě se přepočítala a stovky tisíc jejích původních sympatizantů učinily to druhé. U třetí možnosti primárně rozhoduje „strana nabídky“, nikoli „strana poptávky“. Nemůžete volit partaj, která (zatím?) neexistuje. Už strašně dlouho se spekuluje o tom, že se nějaká připravuje a že se kolem toho „motá“ Miroslav Kalousek. Ten je však na slovo skoupý. Jeho poslední předpověď zní, že by „musela vzniknout“ nejpozději v lednu.

Bývalý ministr financí (který dokázal zkrotit vysoké schodky a poslal veřejné finance dokonce na cestu k přebytkům) veřejnost napíná, nicméně počátek roku 2025 opravdu vypadá jako finální termín. Později už by bylo dost nesnadné dostat novou strany povědomí lidí před říjnovými sněmovními volbami. Faktem je, že teprve nyní také Kalousek vystoupil z TOP 09, čímž si uvolnil ruce pro případný vstup do nové strany. Ta by sotva měla ambici zvítězit, ale do parlamentu by se probojovat mohla.

Nevíme, jak to dopadne. Někteří se obávají tříštění pravicového spektra. Jiní namítají, že jde spíše o šanci, jak jí přidat nové hlasy od lidí, které zklamala SPOLU, ale i od prvovoličů. Ukazuje se totiž, že mnozí mladí nejsou zelení levičáci, ale konzervativní pravičáci. Tato úvaha nemusí být mylná. Volební účast skutečně poklesla, přičemž těch zhruba půl milionu hlasů chybí právě pravici. A nejmladší generace se v celé EU posunuje doprava. Nějakých deset procent není při správné strategii nedosažitelných.

Sestava kolem Petra Fialy má pořád možnost přesvědčit voliče, že nejlepší je sázka na jistotu. Krátí se jí však čas a pokud bude dělat takovéto rozpočtové „boty“ a zároveň nedokáže radikálně omezit byrokracii a regulace, podpořit podnikání a investice a zabojovat za české národní zájmy v Bruselu, bude dále ztrácet důvěru svých příznivců. Jisté je jedno: kdyby vládla dobře, tak při síle, kterou má ve Sněmovně, by nikdo ani neuvažoval o zakládání nové strany. Neboli: „Neptej se, s čím přijde někdo jiný, ptej se, s čím přijdeš ty“.

Martin Schmarcz, vydavatel revue SPEKTÁKL, spektakl.gazetis.to

Foto: Pixabay

Autor: Martin Schmarcz