Vyrovnaný rozpočet nebo nové roztočení dluhové spirály? Mezi takto extrémními polohami se pohybuje názorové spektrum ve vznikající vládě. Těžko už může být ideologický rozptyl větší. Zatímco hnutí ANO vyhrálo volby s programem, který slibuje návrat k masivním deficitům, Motoristé naopak v kampani prosazovali nulové schodky.
Zatím to vypadá na plichtu. (A hlavním jablkem sváru se stala hádka o Filipa Turka.) Nicméně pokud tento kabinet vznikne, jedna z hlavních dělicích linií jistě povede skrze veřejné finance.
Nyní se přetřásají personálie, které jsou samozřejmě zásadní. Protože otázka obsazení postu ministra zahraničí blokuje samotné jmenování vlády. Pokud se však koalice ANO, SPD a Motoristů ustaví, pak – kromě hrozby, že jí zejména Tomio Okamura a spol. budou dělat mizernou reklamu útoky na EU a NATO, naše ukotvení v nich a proruskými sympatiemi – bude čelit hlubokému rozporu mezi ANO a Motoristy v pohledu na rozpočet. Potom se ukáže, kdo je kdo a kdo má v kabinetu hlavní slovo.
Momentálně jsme svědky remízy. Zatímco vítězné hnutí chtělo okamžitě zvýšit schodek navržený končící vládou o desítky miliard korun, „motorky“ prohlašovaly, že deficit naopak sníží. Nakonec má dle vyjádření samotných aktérů jednání zůstat stejný. Těžko říci, zda jde o úlitbu ANO potenciálnímu partnerovi (který těžce snáší nutnost obětovat svého čestného prezidenta), pragmatickou úvahu, neboť nelze tak narychlo hýbat s již nastavenými parametry, či náznak skutečné síly Motoristů.
V každém případě je dobře, že se deficit, beztak stále vysoký, nemá opět nafukovat. Jak to bude dál, se uvidí. Je totiž také možné, že svůj vliv má žádost o vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání. Pokud by se potvrdilo, co říkají zlé jazyky, že pro zachování imunity udělá vše a Petr Macinka ho tedy nyní drží v šachu, pak by zřejmě později, až by se vítěz voleb zbavil tlaku, došlo opět na pořádný výdajový mejdan. Musíme však počkat, jak to celé dopadne a zda opravdu nová sestava zabrání vydání předsedů ANO a SPD.
Ať tak či tak, onen hluboký programový rozpor nezmizí. Máme-li věřit Motoristům, že to myslí vážně s vyrovnáním rozpočtu do čtyř let (nebo do šesti, to už není podstatné), tak nám vzniká široká koalice jasně levicové a jasně pravicové strany (již doplňuje extrémní SPD). Jistěže kompromisy se uzavírají v každé koalici a platilo to i pro tu minulou, nicméně toto je skutečně ultimátní souboj. Na jeho výsledku záleží nejen spokojenost voličů ANO na jedné straně a Motoristů na druhé straně, ale i budoucí prosperita země.
Jakkoli mám k Motoristům mnoho výhrad, které se týkají jejich nezkušenosti, vyjadřování a personálních návrhů na ministry, tak co se týká přístupu k rozpočtovému schodku, jsem jednoznačně na jejich straně. Kdyby uspěli, kabinet by vydržel a na konci volebního období jsme se dostali z více něž tříprocentního deficitu na alespoň jeden a půl procenta, rád jim uznám zásluhy. Pro porovnání, v dnešních cenách a při nynější velikosti HDP by šlo o 120 miliard korun, zatímco návrh Zbyňka Stanjury zní na 286 miliard.
Po pravdě, v roce 2023 se nám sliboval schodek nejméně o sto miliard nižší, než ten aktuální. Neboli ani končící kabinet pravičáky úplně nenadchl, byť srazil deficit ze skoro sedmi procent HDP na půlku. Kdyby mělo ANO provést vše, o čem mluvilo ve volebním programu, jsme zpátky kde jsme byli v roce 2021. Zatímco Motoristé se naopak zaklínají tím, že se veřejné výdaje výrazně osekají. Takže jeden hot a druhý čehý? Přesně… A brzy poznáme, kdo má v tomhle „divokém spřežení“navrch.
Motoristé o sobě tvrdí, že jsou pravicovější než ODS, hnutí ANO se odmítá vymezovat na pravo-levé škále a prostě tvrdí, že je tu pro všechny. To ano, pro všechny levičáky – protože na jeho volebním programu není pravicového vůbec nic. Zatím oba subjekty vypouštějí mlhu a kryjí se za proklamace, že na programu se dokáží dohodnout. Což je jistě pravda. Jenomže ono nezáleží tolik na tomto dokumentu, ale hlavně na praktické politice. V tomto případě na rozpočtech, jež budou každý rok vylézat z ministerstva financí.
Zbyněk Stanjura také úplně nedržel závazky z „konsolidačního balíčku“, v němž se kabinet v květnu 2023 zavazoval ke dvakrát rychlejšímu snižování deficitů, než jakého skutečně dosáhl. Že by Alena Schillerová postupovala rychleji než on, se nezdá moc pravděpodobné. Ale třeba ano? Motoristé potřebují právě tohle – aby se doopravdy výrazně šetřilo. Jinak nesplní zásadní předvolební slib. Avšak když jim ANO v tomto ustoupí, tak zase nemůže realizovat své výdajové priority…
Vypadá to na kulatý čtverec. Objektivně, protože programy ANO a Motoristů jdou v tématu rozpočtu čelně proti sobě. Mají tedy kliku, že krize pominula a vláda Petra Fialy jim předává zemi v daleko lepším stavu, než ji přebírala. Pořád sice s vysokým, avšak přeci jen polovičním schodek, s inflací místo deset procent čtyřikát nižší, s růstem reálných mezd 5,3 % a ne s poklesem o dvě procenta, s přebytek na penzijním účtu, jenž mířil k hrozivým dluhům. To dává Babišovi a spol. velký manévrovací prostor. Ale bude mu stačit?
Je úsměvné, že i ANO, jež dosud mluvilo o „spálené zemi“, si ihned po volbách všímá, jak se fakticky máme dobře. Viz příspěvek Aleny Schillerové na síti „X“: „Je skvělé sledovat, jak se Česká republika po čtyřech letech zase nadechuje. Levnější energie, daňová stabilita, vyšší platy i poptávka, boom veřejných i soukromých investic.“ Zřejmě má Andrej Babiš kouzelný proutek a zázračně uzdravil republiku ještě dříve, než nastoupil do Strakovy akademie? Uvidíme, jak si s Motoristy (ale také SPD) za zády povede. A bez magie.
Martin Schmarcz, vydavatel revue SPEKTÁKL, spektakl.gazetis.to
Autor: Martin Schmarcz
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
