Schmarcz: Premiér se mýlí. Českou demokracii a ústavnost neohrožují populisté a extremisté, ale Zelený úděl a dluhy

Nejlépe to však vláda dokáže a zlé síly zažene do hluboké defenzivy, když vyřeší dva domácí úkoly, jež před ní stojí: napraví veřejné finance a ubrání český průmysl a energetiku před Zeleným údělem. Jinak naopak nezachrání nic.

Populismus a extremismus jsou vážné hrozby. Nicméně u nás v této chvíli zdaleka ne ty nejzávažnější. Kdyby vláda měla rozpočet v pořádku a našim firmám a elektrárnám nehrozil zelený lockdown, a přesto krajní síly pořádně vystrkovaly rohy, mohlo by jít o hlavní prioritu. Jenomže státní kasa je pořád v rozvalu a evropští klima fanatici nebezpečné utahují šrouby. Přesto podpora extremistů zůstává slabá a populisté rostou jen mírně. 

Po pravdě řečeno, nikdo by se nemohl divit, kdyby za této situace měl Andrej Babiš preference čtyřicet procent a Tomio Okamura s Jindřichem Rajchlem dalších nejméně dvacet. A ne třicet a deset. Což svědčí o tom, že společnost se před populismem a extremismem chrání sama. Zatím. Což dává kabinetu prostor a čas pro práci. Vlastní vysoké preference a slabost systémové i antisystémové opozice není jeho zásluha, ale ukazuje, jak velkou trpělivost mají občané a jak moc si přejí demokratickou vládu, za niž nevidí alternativu.

Petr Fiala na víkendovém celostátním fóru Pirátů varoval: „Extrémismus a populismus, který jsme společně porazili ve volbách, nikam nezmizel. Naopak, vlivem současných krizí je ještě troufalejší a jeho nebezpečnost stále stoupá. Ten, který dnes lidem bezostyšně nabízí nerealistické, škodlivé, ale líbivé a jednoduché odpovědi, ten je v jistém smyslu ve výhodě před námi, kteří si naplno uvědomujeme tíhu odpovědnosti politika v demokratické zemi.”

V tomto premiér měl i neměl pravdu. Nepochybně nikam nezmizeli poražení z voleb v říjnu 2021, ani jejich podporovatelé. Jenomže úplně stejně “drží” ti, kteří vynesli k moc současnou koalici. Na to, v jak hluboké jsme ekonomické krizi a psychické depresi, až nebývale. Čili nelze říci, že “nebezpečnost extremismu stoupá” a dokonce ani ne to, že jeho nositelé jsou momentálně v nějaké zjevné “výhodě”. Jistě, to se může změnit. Aby se tak ovšem nestalo, měla by vláda spíše řešit praktické problémy země, než varovně zvedat prst.

Pravdou je, že ani Piráti se na svém sněmování nezabývali aktuálními ekonomickými potížemi, které trápí občany, ale sami sebou (a nedohodli se beztak na ničem). Když jim navíc ještě premiér přijde zdůraznit, že jejich hlavním společným úkolem je vyhrát “spor mezi populisty a demokratickými politiky, spor o podstatu a směřování České republiky”, někdo by mohl říci, že jde o zastírací manévr. Ono se totiž snadněji mobilizuje proti velké (či zveličené) hrozbě, než získávají body za reálná řešení problémů.

Věci se nyní mají takto: Před kabinetem stojí objektivně složité komplexní otázky. Poprat se s hrozivým rozpočtovým schodkem a nebezpečně rostoucími dluhy. Vyjednat spolu se spojenci v EU záchranu automobilového průmyslu a zrovnoprávnění jádra se sluncem a větrem. Pomoci domácím uhelným elektrárnám přežít a tím i obhájit potřeby průmyslu a trochu snesitelné ceny energií pro domácnosti. To vše bude nesmírně obtížné a úspěch není jistý. Nicméně vláda může počítat s velkými sympatiemi občanů.

Toto jsou kardinální úkoly, jejichž zvládnutí rozhodne o naší budoucnosti i o šancích kabinetu na znovuzvolení. Jak se říká “Zde je Rhodos, zde skákej”. Jestliže Petr Fiala místo vyhlášení boje dluhům, Zelenému údělu a energetické bídě straší extremisty a populisty, může to mít dva důvody. Buď nehodlá se všemi těmi hrozbami bojovat s úplně maximálním nasazením, nebo se přinejmenším necítí na vítězství. Ještě je možný třetí důvod – že premiér řekl Pirátům, co chtěli slyšet – ale to nijak nezpochybňuje první dva.

Ano, nakonec je možné, že Petr Fiala chtěl prostě utužit koalici. Piráti mají rozdílné názory od ODS zejména co se týká přístupu k evropské klimatické politice, kterou si pochvalují. Což jednak ohrožuje národní zájmy České republiky, jednak může proti vládě poštvat hromadu lidí. Naopak se celá koalice perfektně shodne právě na potřebě oponovat extremismu. “Jsem velmi rád, že v této věci jsme s Piráty na stejné vlně. A dokonce bych řekl, i na jedné lodi,” zakončil premiér svůj projev.

Tohle se dá z taktického hlediska chápat. Doufejme však, že si Petr Fiala uvědomuje strategickou potřebu zvrátit hrozby, jež pro český průmysl a energetiku představuje Zelený úděl. Ty jsou ještě hlubší, ale i aktuálnější, než riziko zadlužování. Pokud by v příštích letech pokračovalo, kabinet tím sice ztratí pravicový étos, nesplní volební sliby a schytá spoustu oprávněné kritiky, ale fakticky se zase nebude mnoho dít – dokud případně nenarazíme na dluhovou brzdu. To se ale nestane v tomto volebním období.

Elektrárny, automobilky a zbytek průmyslu však zelené šílenství ničí už teď. Vláda by měla jednat rychle a rázně a pomoci opěrným sloupům hospodářství přežít. Tohle nevyřeší trh. Z prostého důvodu. Nejde o průvodní jev kapitalismu, ale o potíže zaviněné chybnou regulací, za níž stojí klimatická ideologie. Kabinet před ní musí české firmy a občany ochránit. Tím – a jen tím – zastaví krajní síly. Když ale bude bojovat v první řadě proti nim, a ne proti Green Dealu, prohraje vše. Souboj s extremisty i budoucnost země.

MARTIN SCHMARCZ, vydavatel revue SPEKTÁKL, spektakl.gazetis.to

Foto: Pixabay

Zdroj: Martin Schmarcz