Jsou kampaně horší a lepší, populistické a věcné, negativní a pozitivní. A pak drzé. Ta pirátská se řadí k poslední kategorii. Oni že nám slibují výstavbu bytů, odstranění byrokracie, modernizaci státu, transparentnost, snížení daní rodinám?
Proč ani za šest let nepohnuli s bytovou krizí v Praze, proč zmastili digitalizaci stavebního řízení, kde navíc zadávali podezřelé zakázky, proč se ve vládě bránili snížení výdajů a raději kývli na zvýšení berního břemene pracujícím rodičům? Voliči sice mají krátkou paměť, ale že by zase tolik…
Musím říci, že přinejmenším nad částí volební kampaně Pirátské strany udiveně zdvihám obočí. Vybrat si jako jedny z hlavních taháků zrovna problémy, na jejichž řešení si „vylámali zuby a zlomili šavle“, to je tedy síla. Všichni si pamatujeme, že z kabinetu uraženě odešli poté, co premiérovi došla trpělivost s tím, jak jejich bývalý předseda Ivan Bartoš nejen naprosto pokazil digitalizaci, ale navíc odmítal přiznat chybu a místo toho si sám kladl požadavky, co mají koaliční partneři jeho straně splnit.
Nyní mají Piráti za předsedu Zdeňka Hřiba. Slibuje, jak pohne s bydlením. Jako pražský primátor a později náměstek s tím ale neudělal nic. Přitom metropole tvoří největší část problému, menší města bytovou nouzí netrpí. Penězi to nebude, těch má hlavní město na účtech sto miliard. Překážkou je úděsně dlouhé stavební řízení. Jenže právě tahle partaj, kromě toho, že ho svými zásahy skrze ministerstvo pro místní rozvoj ještě drasticky zpomalila, patří k největším kverulantům a stěžovatelům, když se má cokoli stavět.
S velkou rezervou musíme brát i vyhlašovaný boj proti korupci. Že se to Hřibovi v pražském Dopravním podniku moc nepovedlo, že? Ve svěřené městské firmě nezabránil ničemu. Jak mu tedy máme věřit, že ve vládě by případně byl úspěšnější? A co se týká schopnosti zprůhlednit státní správu, zde bych vyčkal na prověření, jak to bylo se zakázkami kolem digitalizace stavebního řízení, jež prověřuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Prostě Piráti mají smůlu, že jejich průšvihy se staly tak blízko volbám.
Ono moc nejde tvářit se jako opoziční strana, která neodpovídá vůbec za nic, když jste tři léta účinkovali v kabinetu a když v Praze vládnete od roku 2018. Pravda, třeba hnutí ANO se chová podobně. Jenže od roku 2021 přeci jen měli lidé čas zapomenout, do jak hrozného maléru dostalo veřejné finance, jak ďábelsky roztočilo inflaci a jakým způsobem omezovalo svobody občanů během covidové krize. To Piráti se toho „nebojí“ a do snahy přesvědčit publikum, že „nakopnou“, co právě zkopali, jdou rovnou „z běhu“.
Možná by lepším volebním mottem pro Piráty bylo „nejsme jako my“. Ona se každá partaj snaží dělat lepší, než je a své protivníky naopak vylíčit v horším světle. Ale očerňovat koalici SPOLU a hnutí STAN, okamžitě poté, co opustili vládní sestavu, popřípadě slibovat vyřešit právě to, sami aktuálně tak moc pokazili, tím jsou přeci jen unikátní. Ovšem oni v tom mají velkou praxi. Na magistrátu bez ostychu vydávají své chyby za přednosti a z vlastního neúspěchu obviňují všechny okolo.
Když vedete drsnou negativní kampaň, bylo by dobré nevést ji aspoň de facto proti sobě. Hnutí ANO a SPOLU si při vzájemných útocích neberou servítky a také si realitu hodně přibarvují. Nicméně napadat vládu, v níž jsem sám donedávna zahříval křesla a hlavně – hodně toho v ní zbabral – to chce velký kus odvahy. Nebo spíše drzosti? Každý má samozřejmě právo dělat volební kampaň po svém. Tato však zřejmě míří na konzumenty, kteří strávili poslední roky v zahraničí, nebo prodělali amnézii.
Možná se Zdeněk Hřib inspiroval Andrejem Babišem, který různá kouzla a veletoče zvládá bravurně. Otázka ovšem zní, zda nejde o poněkud jiný typ voličů… Navíc předsedovi ANO je třeba přiznat, že si dává bedlivý pozor, aby svým vlastním sympatizantům pokud možno „doručoval“ sliby, jejichž plnění očekávají. Jim nevadí, že přivedl státní kasu na pokraj bankrotu, či rozjel inflaci. První je nezajímá vůbec a co se týká toho druhého, tam měl asi i kliku, že prohrál volby a oni si toho nestačili až tak všimnout.
Podstatné je držet si seniory a lidi se základní školou, což Babišovi jde. Pokud ale nyní všichni ti vzdělaní a rozumní voliči, na něž Piráti cílí, uvěří, že jsou experty na řešení bytové otázky, debyrokratizaci a modernizaci veřejné správy, půjde doslova o majstrštyk. Nebo se potvrdí, že vysoká škola ještě neznamená mít patent na rozum. Popřípadě rčení, že „svět chce být klamán“ (a český volič obzvláště). Na mě to celé působí, jako se by Piráti pokusili vstoupit podruhé do stejné řeky. Zkrátka se tváří, že „u toho“ nebyli.
Tenkrát v roce 2017 naběhli poslanci Pirátské strany do Sněmovny jako ti mladí, noví, čistí a odborně zdatní. Tehdy jim snad mnozí i věřili, že jsou partají „ajťáků“, že jsou profíci, kteří stavějí na datech, a že co „starým“ tak dlouho nešlo, oni zvládnou levou zadní. Zkušenosti s nimi ovšem vypovídají o něčem zcela jiném. Opravdu si myslí, že mohou obecenstvo znovu přesvědčit o svých schopnostech, když fatálně selhali právě v tom, kde tvrdili, že jsou nejlepší, tedy v digitalizaci?
Někdo snad může mít pocit, že je tento text k Pirátům až příliš tvrdý. Každý přece dělá chyby… Ovšem jen málokdo je tak důsledný a otravný v tom, že je vyčítá svým parťákům a sám se místo kouska pokory arogantně vychvaluje, jak je dobrý. Jako by po roce 2017 následoval střih – a náhle se před námi zjevuje tato partaj znovu jakoby odnikud, coby „mládí světa“. Opravdu je mi líto všech, co se s nimi kdekoli a kdykoli podíleli na moci. Abych parafrázoval jejich kampaňové heslo: „Čiň Pirátovi dobře, nakopnutím se ti odmění“.
Martin Schmarcz, vydavatel revue SPEKTÁKL, spektakl.gazetis.to
Foto: Pixabay
Autor: Martin Schmarcz