e-news.cz - kurzy
Reklama

Schmarcz: Méně Star dance, více Perimetrů. Česká televize a rozhlas by od nás dál neměly dostávat bianco šek

11.10.2023, Autor: Martin Schmarcz

2 votes, average: 2,50 out of 52 votes, average: 2,50 out of 52 votes, average: 2,50 out of 52 votes, average: 2,50 out of 52 votes, average: 2,50 out of 5
Schmarcz: Méně Star dance, více Perimetrů. Česká televize a rozhlas by od nás dál neměly dostávat bianco šek

Ministr kultury chce zvýšit koncesionářské poplatky. Ale nemá peníze pro umělce. Česká televize argumentuje ve prospěch své existence tím, že komerční stanice nejsou ochotny platit drahé zpravodajství. Ale celonoční speciál ze slovenských voleb nevysílala, zato soukromá Prima ano. Co nám tyto informace říkají? 

Přinejmenším to, že nemůžeme platby pro ČT a ČRo brát jako samozřejmost. Natož jejich zvyšování. Zvažme, zda si ty peníze nezaslouží i někdo jiný. A ptejme se, zda veřejnoprávní službu nezařídí trh.

Proč vlastně máme Českou televizi a Český rozhlas? Protože jsme přejali starou evropskou myšlenku, že pouze veřejnoprávní audiovizuální média dokáží zajistit pluralitu, nezávislost a kvalitu zpravodajství. Kdysi totiž panovalo přesvědčení, že v důsledku technických a finančních omezení nelze v této oblasti – narozdíl od novin a časopisů – spoléhat na trh. Počet vysílacích licencí byl jasně dán a nebyl vysoký. Navíc zajišťování provozu bylo drahé, zejména co se týká televize.

Řekněme rovnou, že u rádia se dnes již opravdu těžko chápe, proč bychom si měli platit veřejnou službu. Trh je doslova přecpaný, a to včetně zpravodajství, navíc lze lacino a ve vysoké kvalitě vysílat po internetu. Je poměrně absurdní, že za této situace Český rozhlas získává za koncesionářské poplatky o mnoho set milionů korun více, než všechna komerční rádia dohromady inkasují za reklamu. Kterou přitom ČRo stále smí vysílat. Samozřejmě, že tohle brutálně křiví férovost podmínek.

Nicméně nechme rozhlas být, jeho existence je věcí tradice a souvisí s tím, že tu máme Českou televizi. U té se na první pohled může zdát, že zmíněné pochybnosti o důvodnosti placení koncesionářských poplatků jsou irelevantní. Ale tak jednoduché to není. Jednak vidíme, že i “zadarmo” dokáží privátní vysílačky nabízet stejnou, či někdy i lepší službu, než veřejnoprávní stanice. Jednak je otázka, nakolik je sama ČT za těch šest miliard pluralitní, nezávislá a kvalitní. Zatímco jiní, kteří jistě nabízejí vysokou kulturu, doslova živoří.

Vezmeme to popořadě. “Slovenská volební noc”, kterou odvysílala CNN Prima News, musela být pro mnohé šok. Nejen počtem diváků (alespoň část sledovalo 433 tisíc lidí, což je u politického a navíc nočního pořadu opravdu hodně). Ale už tím, že se do tohoto drahého a technicky náročného projektu soukromá televize vůbec pustila. Vysílat zpravodajské štáby do regionů je drahé – tím také ČT obhajuje poplatky – a zde šlo navíc o jinou zemi a přímé přenosy ze čtyř míst paralelně, což je ještě mnohonásobně nákladnější.

Kdo jiný by měl zajistit perfektní informovanost o pozorně sledovaných klíčových volbách u sousedů, než veřejnoprávní televize? Jenže ta je vypustila. Privátní televize ji tak doslova převálcovala. A zadarmo. Mnozí fanoušci ČT to neunesli a začali prohlašovat, že v desetihodinovém bloku byly reklamy, takže to “nebylo ono”. Dobře, pokud je tohle tím, co je trápí, ať si platí za veřejnoprávní televizi zbavenou reklam dobrovolně, ale nenutí k tomu ostatní. Tak jako je tomu u streamovacích služeb a placených kanálů.

Tohle je jedno z možných řešení. Ministr kultury přišel s nápadem, aby koncesionářské poplatky platil každý, kdo má chytrý telefon. Jenomže na něm (a i na moderních televizích) není přece problém zpřístupnit vysílání jen tomu, kdo si zaplatí. Což jistě neudělají ti, co o něj nestojí. V případě ČT ale musí. Nastává paradoxní situace, dokonce dvojnásobná. “Televizní daň” odvádějí i ti, kteří nesledují veřejnoprávní televizi a ta navíc ještě vysílá, i když v omezené míře reklamy, od kterých jsou zákazníci u předplacených stanic osvobození. 

Lze tohle obhájit? Principiálně ano. Tím, co už bylo řečeno, tedy pokud veřejnoprávní vysílačka nabídne službu tak pluralitní, nezávislou, kvalitní a unikátní, že ji ty soukromé nemohou nahradit. O tom bychom mohli vést dlouhou debatu. 

Má Česká televize vyrábět drahé estrády typu Star dance a další „zábavné“ a soutěžní pořady, kterými za peníze koncesionářů konkuruje soukromým společnostem? Nebo se má soustředit na pořady jako je například publicistický magazín o armádě Perimetr, seriál Česká mise, reportáže o úspěšných českých firmách a podnikatelích, dokumenty o české účasti na Expu v Dubaji, nebo vzdělávací pořady pro děti? Za mne je B správně.

Česká televize už není tím, čím byla ještě na přelomu tisíciletí. Nyní je alespoň ve zpravodajství ovládána “jediným správným” světonázorem, do nějž tlačí i své hosty, místo nezávislosti dává najevo politické fandovství a sice je profesionální, ale ne kvalitní, protože nenabízí divákům dost reprezentativní okruh témat a postojů.

Zkrátka ČT je “zapouzdřená”. Připomíná sektu, která nepřipouští relevanci jiných názorů, což dávají moderátoři (někdy dost nerudně) najevo účastníkům diskusí a tato slepota jí brání i v tom, aby popisovala společnost v její komplexitě a ne jen skrze vlastní, “tunelové” vidění. Jiní se jí dokáží i bez koncesionářských poplatků vyrovnat, možná ji i překonat. Buď povedeme veřejnou debatu tak, že vyústí v zásadní zlepšení – nebo ony miliardy můžeme lépe využít na podporu živého umění, které doslova skomírá.

Proč by vlastně na tom měla být Česká televize lépe, než činohry, opery, orchestry či balety? Zde také jde o veřejnou službu, určenou výběrovému publiku. A rovněž lze tak jako u veřejnoprávních médií říci, že platí i ti, co jejich představeni nenavštěvují – zkrátka za to, že mají tu možnost. Kde je rozdíl? V obrovském nepoměru podpory. Zatímco ČT získává od koncesionářů ročně šest miliard, dotace ministerstva kultury pro profesionální divadla, symfonické orchestry a pěvecké sbory činí jen 400 milionů.

Nakonec by možná opravdu bylo nejlepší vést diskusi o veřejnoprávních médiích společně s tou o kultuře. Obojí je určitá služba pro společnost, pro šíření a udržení civilizačních hodnot, tradic, vzdělanosti. Ptejme se, kolik jsme ochotni na ně vydat a co za to očekáváme. Po třech dekádách, kdy jsme se netázali na nic, je už konečně třeba přestat dávat České televizi a rozhlasu bianco šeky. Možná v otevřené férové debatě bez předsudků a iluzí svou existenci obhájí tak dobře, že dostanou ještě přidáno. Nebo také ne.

Martin Schmarcz, vydavatel revue SPEKTÁKL, spektakl.gazetis.to

Foto: Pixabay

Autor: Martin Schmarcz


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Cla jako brzda růstu: OECD snižuje výhled pro svět i Česko

04.06.2025, Autor: red

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) přinesla začátkem června 2025 nepříjemnou zprávu – výhled růstu světové i české ekonomiky jde dolů. Hlavním viníkem jsou rostoucí obchodní bariéry, zejména cla uvalená Spojenými státy, která dosahují nejvyšších úrovní od dob Velké hospodářské krize. Jaké jsou dopady na nás a co můžeme čekat dál?

e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
Apogeo
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Reklama

Podpora v nezaměstnanosti: Jak zažádat a co čekat v roce 2025?

03.06.2025, Autor: Josef Neštický

Ztratili jste práci a nevíte, jak dál? Podpora v nezaměstnanosti může být klíčovým mostem přes finanční nejistotu, a díky novinkám v roce 2025 je její získání jednodušší než kdy dřív. Pojďme se podívat, jak o ni zažádat, co od systému očekávat a proč se pravidla mění.

Longevity manažerů: Jak přežít v kolotoči přepracovanosti?

02.06.2025, Autor: red

Přepracovanost manažerů se v Česku stává chronickým problémem. Důvěra zaměstnanců v management je na nízké úrovni, což ohrožuje nejen jejich zdraví, ale i fungování firem. Může být „longevity“ – tedy dlouhodobá udržitelnost výkonu – klíčem k řešení této krize?

Pokles výroby aut v ČR: Krize, nebo příležitost k změně?

02.06.2025, Autor: Josef Neštický

Výroba motorových vozidel v České republice za první čtyři měsíce roku 2025 meziročně klesla o 7,6 % na 490 868 vozů. Zatímco tradiční segmenty trpí, elektromobilita zažívá nebývalý boom. Co za tím stojí a jaké to může mít dopady na naši ekonomiku?

e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
Apogeo
Reklama

Fed a ECB: Jak velké banky hýbou českou ekonomikou

31.05.2025, Autor: Josef Neštický

Když Federální rezervní banka USA (Fed) nebo Evropská centrální banka (ECB) změní úrokové sazby, dopady se dříve či později projeví i v Česku. K 28. květnu 2025 jsou jejich přístupy rozdílné – zatímco Fed vyčkává s vysokými sazbami, ECB je postupně snižuje. Jak to ovlivňuje naši korunu, inflaci nebo hospodářský růst?

Euro v ČR: dočkáme se společné měny?

30.05.2025, Autor: red

Přijetí eura v České republice zůstává otevřenou otázkou i v roce 2025. Ačkoli jsme se k tomuto kroku zavázali už při vstupu do EU v roce 2004, konkrétní termín stále chybí. Jaké jsou hlavní překážky a můžeme vůbec odhadnout, kdy a jestli vůbec korunu nahradí euro?

Schmarcz: Soudruzi, přivezli miliardu… Hurá! Ale získal ji ministr Blažek… Jééé!

30.05.2025, Autor: Martin Schmarcz

Jak výkřiky publika ze slavného Vysockého songu působí mnohé reakce na fakt, že resort spravedlnosti získal miliardu korun z darovaných bitcoinů. Proč tolik zklamání až naštvanosti? Inu, on v jeho čele stojí Pavel Blažek. Velkou částí mediálního a aktivistického mainstreamu nenáviděný politik, přestože pod jeho vedením úřad realizuje významnou liberální agendu. Další příčinou vzniku pseudocausy je u nás rozšířený zlozvyk vynášení informací. Když si to ale celé v klidu promyslíme, měli bychom se spíše radovat, že stát zbohatl.

Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
Apogeo
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Reklama

Důvěra v EU je na vrcholu

30.05.2025, Autor: Josef Neštický

Důvěra v Evropskou unii dosáhla podle nejnovějšího průzkumu Eurobarometru nejvyšší úrovně od roku 2007, když jí věří 52 % Evropanů. Za tímto rekordem stojí reakce EU na globální krize, ale i rostoucí pocit evropské identity. Jak se v tom všem orientují Češi a co to znamená pro naši budoucnost?

Evropské obranné firmy v boji o talenty: Prosperita přináší nové výzvy

30.05.2025, Autor: red

Evropské obranné společnosti zažívají nebývalý rozmach. Zvýšené výdaje na obranu a geopolitické napětí ženou jejich podnikání vzhůru, ale s růstem přichází i problém – nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Jak se firmy perou o talenty a co to znamená pro budoucnost odvětví?

e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
Apogeo
Reklama