Zažili jsme další zbytečnou vlnu hysterie. Na sociálních sítích, u části médií a zejména u Andreje Babiše vznikla “morální panika”, že prý podnikatelé masivně přestávají brát karty a najíždějí na hotovost. A to údajně proto, že se zrušila elektronická evidence tržeb a bez ní oškliví živnostníci využívají příležitosti, aby podváděli na daních. Což se obojí ukázalo jako výmysl.
Bylo by to snad až úsměvné. Kdyby tu nešlo o lidskou svobodu a o to, jak lehce by ji mnozí zase obětovali. Bolševické myšlení je zkrátka pořád v nás.
Nejprve asi uveďme fakta. Ten nejdůležitější údaj zní: Počet platebních terminálů Česku v prvním čtvrtletí vzrostl na 306 508 oproti 292 824 ve stejném období loni. Takže skandál se nekoná, zrušení EET žádný úprk od platebních karet k hotovosti nezpůsobilo. Další informace pocházejí od živnostníků. Obvykle platí daně paušálem, takže je úplně jedno, jakou vykazují tržbu. Pokud nemají či si zrušili terminál, tak ne aby podvedli stát na daních, ale kvůli úspoře na bankovních poplatcích.
U malých částek může pro obchodníka činit odvod finančnímu ústavu až několik desítek procent. A i když by ze všech tržeb odvedl v průměru dejme tomu 2 %, pak to nakonec může činit velkou část jeho čistého zisku. Tedy toho, co mu zbude nikoli z objemu prodeje, ale z čisté marže, když od ní odečte nájem a náklady na mzdy personálu. Což u menších provozoven opět mohou být desítky procent. Kdo si to může dovolit, tak jistě platby kartami používá, protože mu to na druhé straně přivede více zákazníků a vyšší útraty.
Zkrátka neběží tu o nic jiného než o byznys a každý, kdo má krámek, nebo hospodu si dobře rozmyslí, co je pro něj výhodnější a zda více tratí na platbách bance, nebo na případném odlivu nakupujících a hostů. Není na tom nic složitého ani záhadného. Tímto bychom mohli i skončit, ale co na celé věci zaráží je ono zaujetí, s nímž jsou mnozí ochotni spřádat spiklenecké teorie a nadávat na podnikatele, že jsou zloději a podvodníci. A to všechno pod taktovkou Andreje Babiše, autora oné estébácké, fízlovací EET.
Tohle je opravdu smutné. Více jak třicet let po pádu komunismu už je živnostník zase škodná… Přičemž konspiraci, že motivací tu je podvod na daních, nešířil pouze Babiš a jeho voliči, ale i hromada dost mladých lidí, kteří se narodili již do svobody. Zřejmě je naše společnost nevychovala dobře, když i absolventi vysokých škol mají tak malé demokratické povědomí, že jsou ochotni bez důkazů útočit na základní svobody a žádat “zásah státu”. Aniž by byl vůbec potřebný. Ale především by byl na štíru s ústavou.
Jak říkají Němci (kteří jinak v řadě otázek praktikují silně progresivistickou politiku): „hotovost je znak svobody”. Proto ji chrání. Nařídit někomu, aby povinně přijímal platební karty kvůli tomu, aby se mu zabránilo podvádět na daních, je podobné, jako když jste kdysi museli mít v občance razítko zaměstnavatele, aby se vědělo, že nejste příživník. Prostě buzerace a apriorní podezíravost státu vůči občanům jako součást systému.
Výběr daní je problém státu. Tyto typy podniků by spíše, než dle přiznané tržby měly platit pevnou částku podle umístění a počtu židlí, či velikosti plochy. Rychlé, efektivní, nebyrokratické. Někteří žádali uzákonit přijímání karet z méně ofenzivního důvodu. Ne snad, že by přímo předpokládali daňové podvody na straně obchodníka, ale šlo jim o vlastní pohodlí. Nicméně se hodí poznamenat, že jde o svobodu výběru zákazníků i podnikatelů. Nikdo není povinen umožnit elektronické platby a každý má plné právo jít jinam.
Špatný podnik karty nezachrání, dobrý jejich nepřijímání nezničí. O co ale můžeme přijít, pokud budeme naskakovat na podobné kampaně, je naše svoboda. Právo podnikat, stejně jako způsob nakládání s vlastními penězi patří k základním výdobytkům polistopadového vývoje. Za komunistů naše měna platila jen někde a měli jsme omezen výběr zboží, jež za ni šlo pořídit. Zrušení hotovosti by přineslo totální státní dohled nad financemi. A co když někomu kvůli názorům zruší účet, jako britskému politikovi Nigelu Farageovi?
Kontrola nad toky peněz je jedním z požadavků Komunistického manifestu. Kdo by čekal, že něco takového bude řada jinak soudných lidí propagovat v demokratickém právním státě v 21. století? Zvykejme si, že ke svobodě patří i pluralita a také určitá nejistota. Absolutní jistoty nabízí jen totalita. A ta se obvykle buduje na lžích. Karel Marx schválně v Kapitálu použil staré neplatné údaje o situaci v britských dolech, aby dokázal, jak je kapitalismus špatný. Nyní zase mnozí lhali o klesajícím počtu karetních terminálů.
Nedůvěra vůči podnikání a podnikatelům patří ke zlému odkazu komunismu. Ten bychom měli překonávat, ne si ho pěstovat, a ještě předávat dalším generacím. Paradoxně Česko patří v Evropě k zemím, kde se platí kartami nejvíce. V Německu to tak běžné není a nikdo se nad platbou v hotovosti nepozastavuje. Nechme to vývoji, pokud lidé přestanou peníze používat, třeba zmizí. A možná naopak. Když cukrář trvá na placení hotově, ale jeho zmrzlina je naprosto skvělá, tak snesu trochu toho “obtěžování”.
Mimochodem, tažení proti hotovosti, jehož je křik nad nepřijímáním platebních karet jen malou součástí, má jeden ošklivý rys. Nepočítá totiž s lidmi, kteří nikdy nezačali používat elektronické platby a dávají přednost papírovým či kovovým penězům (může jít o starší spoluobčany, ale ne výlučně). Nám, kteří fandíme moderním technologiím, se to může zdát zvláštní, nebo přímo divné. Ale i to patří ke svobodě – respektovat ty, kteří mají jiné zvyky než my. A komu se to nelíbí… ať Komunistický manifest políbí.
Martin Schmarcz, vydavatel revue SPEKTÁKL, spektakl.gazetis.to
Foto: Pixabay
Autor: Martin Schmarcz
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
