Máme novou Komisi se starou předsedkyní. A ta si stanovila skvělé ambiciózní priority. Chce se zasadit o čistý průmysl, posílení obrany a rozvoj umělé inteligence. Má to však jeden háček, či spíše hák. Pod Ursulou von der Leyenovou směřovala Evropská unie úplně jinam.
Minulá pětiletka urychlila destrukci produkční základny. Rovněž jasně ukázala, že nejsme schopni v dostatečném množství vyrobit ani granáty do děl, natož tanky a letadla. A myslící stroje? Ty z kontinentu doslova vyhání hloupá bruselská regulace.
Evropa čím dál více technologicky zaostává. Nejen za Spojenými státy, ale dokonce i za Čínou. Až natolik, že Evropská komise chce po pekingských komunistech, aby se s námi podělili o své know how. Strašný úpadek. Před třemi dekádami to probíhalo úplně opačně. Typické je, že napřed Brusel všechno zreguluje způsobem, že poškodí podnikání a ochromí inovační schopnosti a pak vymýšlí další regulaci, která by donutila Číňany prozradit nám něco z toho, na co mezitím přišli (s naší původní masivní dopomocí).
Zdá se, že jediné, co brzy budeme schopni v Evropě produkovat, budou regulace. Jsme mistry světa v utahování klimatických šroubů v rámci Green Dealu, stejně jako v brutálním omezování digitální komunikace či umělé inteligence (AI). V důsledku máme drahou energii, nedostatek kapitálu a firmy z Unie utíkají. Zbrojovky jsme dali na černou listinu, protože produkují moc emisí. Co se týká AI, nejen, že nejsme schopni žádnou pořádnou vyvinout, ale třeba Apple ji v EU vůbec nespustí právě kvůli regulační byrokracii.
Jak si to vlastně Evropská komise představuje s tím čistým průmyslem? Jeho prvním a základním předpokladem je bezemisní energie. Jenomže Zelený úděl úmyslně zabrzdil výstavbu jaderných elektráren, které jediné zvládnou úkol dodávat továrnám elektřinu v dostatečném množství, stabilně a za dobrou cenu. Němci jsou dnes závislí na uhlí více, než před začátkem energiewende. Tak o čem se tu bavíme? Pokud tedy EK nesměřuje k tomu, že nebudeme vyrábět nic. Ano, žádný průmysl je absolutně čistý průmysl.
Že se v Bruselu probudili a došlo jim, že musíme budovat obranu, to je nepochybně dobře. Donedávna vedoucí země Unie, jíž je Německo, sázela na to, že nemusí do armády dávat moc peněz, protože nás zachrání Američané. Kdo že to zničil Bundeswehr a učinil z něj prakticky nebojeschopnou sílu? Dnešní šéfka Komise Ursula von der Leyenová, coby tehdejší ministryně. Totální podcenění významu obranného průmyslu způsobilo, že máme v EU prakticky jedinou továrnu na TNT, a to v Polsku.
Když Česko zahájilo iniciativu k dodání dělostřelecké munice pro Ukrajinu, nebylo problém vybrat na ni dost peněz, ale získat po celém světě granáty. Protože kontinent, který býval špičkou zbrojní výroby, nevyprodukuje ani tolik nábojů do kanónů, jako zaostalá Severní Korea. A že by nyní Němci rychle vyrobili pár stovek svých skvělých tanků Leopard 2, je úplné sci-fi. Spíše se jim to povede přímo na Ukrajině, kde už staví továrnu. Kyjevu jsme dodávali převážně ze skladů, ale ani tohoto materiálu zase tak moc nebylo.
A umělá inteligence? To je hodně smutný příběh. V Evropské unii nefunguje žádná velká technologická firma. Zato, ale máme hromadu cenzurních direktiv, které do značně míry znemožňují u nás fungovat americkým internetovým obrům. Zákony o digitálním trhu, o digitálnich službách, o „svobodě“ médií či přímo o pravidlech pro fungování AI efektivně sabotují domácí vývoj a brání tomu, aby Evropané mohli využívat technologie vyvinuté jinde. Viz. umělá inteligence v nových iPhonech, která v Unii neběží.
Kdyby to Evropská komise myslela se svými prioritami opravdu vážně, tak by nevymýšlela žádné nové regulace, které by snad měly napravit zlé důsledky minulých regulací. Ale naopak je zrušila. Bez Zeleného údělu, jenž devastuje průmysl, bez povinného ESG (Environmental, Social and corporate Governance), který připravuje například zbrojní firmy o možnosti financování a bez byrokratické cenzury internetu a digitální komunikace by se ony priority naplnily samy. A to díky svobodné iniciativě lidí a firem.
Ne, Evropská komise opravdu „nepomáhá“. Velkou část její činnosti tvoří chrlení nesmyslných byrokratických předpisů, často ideologicky motivovaných, které nejsou ničím jiným než koulí na noze všem, kteří by chtěli inovovat, vymýšlet nové věci, podnikat, zavádět inovace a přelomové technologie. Když nyní říká, že se zasadí o průmysl, obranu, či umělou inteligenci, působí to jako výsměch. Už nejméně patnáct let Brusel stupňuje své úsilí, aby tohle všechno zlikvidoval, udusil, zašlapal do země.
Proto když čtu, že chce Evropská komise zařídit nějaký pokrok, vůbec mě to neuklidňuje. Naopak. Přesto, že zmíněné priority jsou dobré a správné. Nebo spíše právě proto. Můžeme totiž mít buď jedno, nebo druhé. Buď byrokratickou Komisi, která se snaží vše řídit, ale přitom za nic neodpovídá, nebo inovativní průmysl, silnou obranu a myslící stroje. Realizace všech tří cílů je možná jen v podmínkách liberálního kapitalismu, který sází na soukromou iniciativu, ne v rámci zeleného centralistického socialismu.
To, co potřebujeme, je deregulace. Omezení agend, do nichž mluví či je přímo vytvářejí desetitisíce neodvolatelných bruselských úředníků. Kteří neprocházejí volbami, nezodpovídají se občanům z ničeho, ale mluví do všeho. Průmyslový pokrok a Green Deal jsou protimluvy. Zelené regulace a s nimi spojené vysoké výdaje jsou neslučitelné s budováním mocné obrany. A umělá inteligence podpořená Bruselem? To není dobré ani jako vtip. Takže víš co, milá Evropská komise? Když neumíš pomáhat, aspoň nepřekážej…
Foto: Pixabay
Autor: Martin Schmarcz