e-news.cz - kurzy
Reklama

Schmarcz: Dotační porno. Místo aby stát podpořil výzkum a inovace, platí z grantů své nepřátele, kteří chtějí zastavit ekonomický růst

15.06.2023, Autor: Martin Schmarcz

14 votes, average: 5,00 out of 514 votes, average: 5,00 out of 514 votes, average: 5,00 out of 514 votes, average: 5,00 out of 514 votes, average: 5,00 out of 5
Schmarcz: Dotační porno. Místo aby stát podpořil výzkum a inovace, platí z grantů své nepřátele, kteří chtějí zastavit ekonomický růst

Jsme dotační ekonomikou. Místo aby firmy volně soutěžily o zákazníky, čekají ve frontě s nataženou dlaní na státní dotace a zakázky.

Stojí nás to pět set miliard ročně. Nemluvě o tom, že se tím ničí konkurence, křiví trh a omezuje podnikavost. Ještě horší je, že peníze, které jsou formálně určeny na vědu, výzkum a inovace, získávají neziskovky, která za ně propagují zastavení vývoje a nastolení tzv. nerůstu. Což není nic jiného než bída, přídělový systém a nahrazení kapitalistické svobody bolševickou diktaturou.

Co si budeme povídat, těch půl bilionu by šlo využit daleko lépe. Mohly by se o ně významně snížit daně firmám, které zavádějí skutečné inovace a nové výrobky. A zbytek vložit do státního fondu rizikových investic, který by podporoval start-upy a využití nových vědeckých poznatků v průmyslové praxi. Kdybychom toto učinili, rázem by se podpora inovací z veřejných národních zdrojů zvedla z jednoho procenta hrubého domácího produktu na šest. K tomu by jistě další aspoň čtyři procenta přidaly soukromé firmy. 

Rázem bychom tak dosáhli stavu, kdy desetinu vyprodukovaného bohatství investujeme do budoucnosti. Stali bychom se inovačním tygrem. Dokonce i kdyby to nakonec nebylo 10 % HDP, ale jen polovina. Dnes totiž dokážeme z peněz státního rozpočtu, evropských fondů a soukromých zdrojů “vyškrábat” na vědu a vývoj pouhá 2 % HDP. To je žalostně málo a je to hlavní důvod, proč nyní sice továrny jedou na plno a všichni mají práci, ale chudneme. Protože produkujme převážně subdodávky, ne vlastní výrobky s vysokými maržemi.

Našli jsme tedy zázračný “svatý grál ekonomiky”? Vezmeme velký balík peněz a vrhneme ho na vědu, vývoj a inovace? Bohužel, ne tak docela. Objem peněz je důležitý a objektivně – ten náš je nízký. Bohužel ale i to málo dnes z velké části vyhazujeme oknem. Místo abychom podpořili skutečný technologický pokrok, vylepšujeme firmám zisky a platíme jim investice, jež by si měli pořídit samy (viz 100 milionů na linku k výrobě toastového chleba pro Penam). Ještě šílenější je, když jimi uplácíme politické neziskovky.

V rámci debaty o “nerůstu”, což je neomarxistická teorie, jež chce nastolit cosi jako zelený komunismus, vyšlo najevo, že jeden z jejích hodně ukřičených protagonistů dostal pro svoji organizaci jen v roce 2021 cca 6,5 milionu ze zdrojů učených na vědu, výzkum a inovace. My všichni se mu skládáme na to, aby mohl šířit své bludy, které nás nijak neposunou k lepším technologiím a naopak přímo brzdí vývoj. Další milion této partičce přistál na kontě z Norských fondů, což jsou sice cizí peníze, ale opět je rozdělují naši úředníci.

Tohle už je opravdu zoufalé. Máme na vědu málo peněz a ještě je cpeme do kapes někomu, kdo chce, abychom měli celkově ještě daleko méně… Mohli jsme těch více než šest milionů dát nějakému vědeckému týmu, který třeba bádá nad novými zdroji energie. Například prostřednictvím fotosyntézy, která je v zachytávání slunečních fotonů mnohem účinnější než křemíkové solární panely a jde o obor, v němž patříme ke špičce. Ale my řekli “ne”! Na co více čisté elektřiny, když nám tady soudruh vysvětlí, že nepotřebujeme žádnou?

V této souvislosti se nemůžeme zase tak moc divit ministru financí Zbyňku Stajnurovi, že chce snížit výdaje na vědu a výzkum. Samozřejmě, že obecně je to špatně. Ale pokud se konkrétně vynakládají takto?!? Za sebe říkám, že bychom měli dávat na inovace mnohem více. Ale je třeba změnit systém. Jak? Tím, že podpoříme skutečně inovativní firmy. Tím, že budeme motivovat ke spolupráci vědce a průmyslníky. Tím, že místo rozhazování dotací podpoříme skutečné investice do budoucnosti.

Může to fungovat takto: Firmy získají velké osvobození od daní, zavedou-li opravdovou inovaci a novou technologii. Nebo zaplatí výzkum, který povede k novému hi-tech výrobku. Nebo jim vrátíme až 100 % ceny povolenek, pokud investují do snížení emisí – včetně možnosti financovat stavbu jaderné elektrárny. Nebo místo dotací zřídíme vládní fond, který formou bezúročné půjčky podpoří dejme tomu ve výši 30 % inovační projekty, které už získaly privátního investora (jde o to snížit riziko, ne vytěsnit soukromé podnikání).

Inovace jsou skutečným klíčem k budoucnosti. Když máte dost levné energie a moderní technologie, jste vítěz. Nejen v globálním závodě s vašimi konkurenty, ale i nad přírodou. Klima se měnilo vždy a vždy se měnit bude. I v minulosti přicházely krize – někdy velmi rychle a celé civilizace během pár desítek let přišly o možnosti obživy. Přetrvaly ty stabilní, silné, bohaté a vybavené technologiemi. Rozložené, slabé, chudé a primitivní zanikly. Tak tomu bylo po tisíce let a bude tomu tak i v tomto století.

Před nám je velká bitva o místo na slunci s Čínou a možná o život s měnícím se klimatem. Abychom obstáli, musíme neustále inovovat. Možností, jak toho dosáhnout, je hromada. Ale musí se chtít. Chce to vsadit na kapitalismus. Ne na dnešní dotační socialismus a už vůbec ne na nerůstový komunismus. Zachrání nás jedině růst. Růst množství energie, jímž disponujeme. Růst naši technologické síly. Růst víry v sebe sama. My si ale raději platíme budižkničemy, či přímo své nepřátele. 

Zastavme už to dotační porno!

Martin Schmarczvydavatel revue SPEKTÁKL, spektakl.gazetis.to

Foto: Pixabay

Autor: Martin Schmarcz


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Fed a ECB: Jak velké banky hýbou českou ekonomikou

31.05.2025, Autor: Josef Neštický

Když Federální rezervní banka USA (Fed) nebo Evropská centrální banka (ECB) změní úrokové sazby, dopady se dříve či později projeví i v Česku. K 28. květnu 2025 jsou jejich přístupy rozdílné – zatímco Fed vyčkává s vysokými sazbami, ECB je postupně snižuje. Jak to ovlivňuje naši korunu, inflaci nebo hospodářský růst?

Euro v ČR: dočkáme se společné měny?

30.05.2025, Autor: red

Přijetí eura v České republice zůstává otevřenou otázkou i v roce 2025. Ačkoli jsme se k tomuto kroku zavázali už při vstupu do EU v roce 2004, konkrétní termín stále chybí. Jaké jsou hlavní překážky a můžeme vůbec odhadnout, kdy a jestli vůbec korunu nahradí euro?

e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
Apogeo
Reklama

Schmarcz: Soudruzi, přivezli miliardu… Hurá! Ale získal ji ministr Blažek… Jééé!

30.05.2025, Autor: Martin Schmarcz

Jak výkřiky publika ze slavného Vysockého songu působí mnohé reakce na fakt, že resort spravedlnosti získal miliardu korun z darovaných bitcoinů. Proč tolik zklamání až naštvanosti? Inu, on v jeho čele stojí Pavel Blažek. Velkou částí mediálního a aktivistického mainstreamu nenáviděný politik, přestože pod jeho vedením úřad realizuje významnou liberální agendu. Další příčinou vzniku pseudocausy je u nás rozšířený zlozvyk vynášení informací. Když si to ale celé v klidu promyslíme, měli bychom se spíše radovat, že stát zbohatl.

Důvěra v EU je na vrcholu

30.05.2025, Autor: Josef Neštický

Důvěra v Evropskou unii dosáhla podle nejnovějšího průzkumu Eurobarometru nejvyšší úrovně od roku 2007, když jí věří 52 % Evropanů. Za tímto rekordem stojí reakce EU na globální krize, ale i rostoucí pocit evropské identity. Jak se v tom všem orientují Češi a co to znamená pro naši budoucnost?

Evropské obranné firmy v boji o talenty: Prosperita přináší nové výzvy

30.05.2025, Autor: red

Evropské obranné společnosti zažívají nebývalý rozmach. Zvýšené výdaje na obranu a geopolitické napětí ženou jejich podnikání vzhůru, ale s růstem přichází i problém – nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Jak se firmy perou o talenty a co to znamená pro budoucnost odvětví?

e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
Apogeo
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Reklama

Obchodní válka na obzoru: Co by znamenalo 50% clo USA na EU?

30.05.2025, Autor: red

Představte si, že by se zboží z Evropy do USA zdražilo o polovinu. Právě takovou hrozbu představuje potenciální zavedení 50% cla ze strany USA na dovoz z EU, o kterém se intenzivně diskutuje. Jak by tento krok ovlivnil evropskou ekonomiku, české firmy a nakonec i nás všechny?

Británie: Konec divokého západu „Kup teď, zaplať později“

29.05.2025, Autor: Vojtěch Benda

Čím dál oblíbenější systém, kdy kupující platí za produkt postupně, je v Británii vlastně neregulovanou půjčkou. Podle tamních úřadů tak hrozí, že by se kupující mohli přílišným využíváním tohoto způsobu platby dostat do dluhové pasti. Z toho důvodu tamní vláda plánuje poskytovatele této služby více regulovat.

Švehla: Což takhle staré dobré plánování?

29.05.2025, Autor: Martin Švehla

I když je letošní atmosféra prostoupená národohospodářským optimizmem, reálně je česká ekonomika spíš v postkrizové situaci. Celková životní úroveň se jen zvolna vrací na hodnoty z roku 2019, tedy před covidem. Nominálně vzrost sice HDP z 252 mld dolarů v roce 2019 na loňských 330 miliard dolarů, ale tato čísla jsou z hlediska životní úrovně velmi relativní.

e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
Apogeo
Reklama

Schmarcz: Piráti nás chtějí nakopnout? Už toho zkopali až dost

28.05.2025, Autor: Martin Schmarcz

Jsou kampaně horší a lepší, populistické a věcné, negativní a pozitivní. A pak drzé. Ta pirátská se řadí k poslední kategorii. Oni že nám slibují výstavbu bytů, odstranění byrokracie, modernizaci státu, transparentnost, snížení daní rodinám?

Americké banky a kryptoměny: Nový stablecoin na obzoru?

27.05.2025, Autor: Josef Neštický

Několik velkých amerických bank, včetně JPMorgan Chase či Bank of America, zvažuje společný vstup do světa kryptoměn prostřednictvím vlastního stablecoinu. Informaci přinesl Wall Street Journal a naznačuje, že tradiční finanční giganti chtějí držet krok s digitální revolucí. 

Apogeo
Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Reklama