Vyrostou v Česku obří fény na „maření“ energie? Když totiž v Německu moc fouká, elektřina neproleze dráty, hrozí blackouty, proto se jiné zdroje musejí vypínat. Za bezvětří se zase naopak musejí nahodit diesel agregáty, aby lidé nemrzli a měli čím svítit.
Výsledkem masového nasazení prý laciných a čistých obnovitelných zdrojů je bohapusté plýtvání elektřinou, růst cen a nutnost používat energocentrály s vůbec nejvyššími emisemi. Zelený úděl je zkrátka naprosto zvrácený plán. Jak od nějakého superpadoucha.
Ta zpráva působí jako z filmu Absurdistán. Vážně se plánuje, že postavíme velké odporové cívky a přiděláme k nim ventilátory, abychom měnili přebytečnou elektřinu na teplo a to vypouštěli do vzduchu. Tedy jen v časech, kdy větrníky u sousedů jedou na plný výkon. Tím vzniká dočasný přebytek energie, její cena je záporná, hrozí přetížení sítě a jiné elektrárny se povinně odstavují. Tímto se má „vyřešit“ problém způsobovaný obnovitelnými zdroji energie (OZE). Ty totiž nedodávají buď nic, nebo naopak moc.
Kvůli těmto nepříjemným vlastnostem OZE stát vydává licence na výrobu elektřiny z nafty, a to o výkonu 1000 MW (ale mohou to být i dva, což se rovná celému Temelínu). U „fénů“ jde řádově o stejnou hodnotu. Názorně si řekněme, co to znamená. Místo abychom využívali stabilní zdroje jako uhlí, plyn a jádro, budujeme v EU takové, jež jedou jen občas. Což „napravíme“ tím, že jednu chvíli budeme vypouštět do atmosféry masivní emise z obřích dieselů a druhou přebytečné teplo. Není to ani ekologické ani ekonomické.
Umělý nedostatek střídá umělý přebytek. Šílená klimatická politika vede na jedné straně k obrovským nákladům a zdražování elektřiny, na druhé k nemravnému plýtvání a větší produkci CO2, než je tomu v případě uhlí. Absurditu Green Dealu pak dokládá i nákup velkých bateriových úložišť firmami, které samy žádné větrníky a slunečníky neprovozují. Proč to dělají? Inu ony na ně dostanou od státu peníze a následně mu je pronajímají, aby pomáhaly vyrovnávat kolísání proudu v síti zaviněné zapojením OZE.
Ke škodlivým hloupostem typu „mařičů“ energie a zapojeni dieselů tu máme další zbytečné náklady a další dotační tunel. Správně by všechny investice měly jít na vrub majitelů slunečních a větrných elektráren. To oni by si měli zaplatit drahé baterky, případně z přebytečné elektřiny vyrábět vodík, z nějž by pak za bezvětří a tmy získávali elektřinu. Vše s cílem, aby garantovali stabilní dodávky dvacet čtyři hodin denně a po celý rok. Proč se to po nich nechce? Protože je to drahé a najednou by OZE nepůsobily vůbec výhodně.
Nejde tedy o nic jiného, než o propagandu. Zelení politici inzerují jen celkové množství elektřiny z větru a slunce a cenu v době, kdy běží. Veškeré externality zaviněné kolísáním výkonu pak házejí na daňové poplatníky a spotřebitele. I proto také s rostoucím podílem OZE ceny elektřiny neklesají, ale rostou. Ono totiž když započteme náklady na akumulaci, tak vítr má stejnou „efektivitu“, jako pálení kukuřice v kotli a slunce dokonce poloviční.
Nic z těchto nesmyslů nemuselo být, kdyby se v roce 2007 nerozhodlo, že než aby se v EU umožnila stavba jaderných reaktorů, raději se bude déle pálit uhlí. Ano, tak pravila německá spolková kancléřka Angela Merkelová. Proč? Protože její země vyrábí větrné turbíny a ona myslela, že na nich vydělá. Tento předpoklad se nenaplnil. Zato nás Zelený úděl zatáhl do závislosti na ruském plynu a Němci mají kvůli nutnosti ve velkém pálit uhlí vyšší emise než dřív.
Kvůli Green Dealu také hrozí zavření českých uhelných elektráren. Ty přitom dokáží vyrobit jednu kilowatthodinu i za dvacet haléřů, ale drahé povolenky a hlavně nutnost je vypínat, když u sousedů hodně fouká, je činí nerentabilními i ve chvíli, kdy je cena na trhu přes dvě koruny. Takže zničíme domácí zdroje, budeme dotovat čínské výrobce baterií a německé vlastníky větrníků a navíc místo levné a stabilní získáme drahou a občasnou elektřinu? Tohle nepadalo ani autory slavného filmu o totálním zhloupnutí populace.
Tohle však ještě není konec Absurdistánu. Konečně snad budeme stavět nové jaderné bloky. Jenomže daňovým poplatníkům se to prodraží, protože vláda poskytne bezúročný úvěr, což samozřejmě nakonec zaplatí občané. Přitom my už daně na stavbu čistých zdrojů vybíráme. Říká se jim emisní povolenky a z toho, co zaplatí české firmy, bychom mohli postavit nový Temelín každé čtyři roky. Jenže velká část těch peněz jde do kapes cizích spekulantů a ani to, co zbude, nám Brusel zatím nedovolí dát na jádro.
Takže co přináší Green Deal? Drahé a neefektivní „občasné zdroje energie“, bojkot jádra a proto vyšší emise z uhlí a dokonce z nafty, nemravné plýtvání elektřinou… Kromě toho, že se sami úplně zbytečně ničíme, chováme se nakonec nemravně. Velká část světa nemá energii a proto tam lidé umírají hlady, zimou, nemocemi. Za zlomek bilionů euro, které stojí unijní klimatická politika, bychom dokázali zásadně zlepšit živote stovek milionů lidí. Jenže to by ty bambiliony nekončily v kapsách zelených lobbistů… Což je pravý účel.
Pouštění elektřiny do luftu a energetická bída jsou dvě strany téže falešné mince, která se jmenuje Zelený úděl. Ještě si pamatuji, jak nám direktivní a špatná nařízení RVHP bránila využít český ekonomický potenciál. V čem je ale zelená autoritativní doktrína principiálně odlišná od té rudé? Další ideologie omezující svobodu a prosperitu. Jen tentokrát nepřichází z Moskvy, ale z Bruselu. Proti reálnému socialismu jsme se nakonec vzbouřili. Vzbouříme se i proti tomu klimatickému?
Martin Schmarcz, vydavatel revue SPEKTÁKL, spektakl.gazetis.to
Foto: Pixabay
Autor: Martin Schmarcz
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
