Cena americké ropy (Brent) a ruské (Ural) se vždy vyvíjela téměř ruku v ruce bez žádných citelných rozdílů. Od začátku roku však cena Brent vzrostla o téměř čtyřicet procent, zatímco cena Ural o 9,6 procenta.
Rozdíl mezi cenou americké a ruské ropy (tzv. spread) se v uplynulých deseti letech vždy pohyboval maximálně okolo hodnoty 4 USD/barel. Se začátkem ruské vojenské invaze na ukrajinské pohraniční oblasti se ale diferenciál začal nejprve nepatrně zvětšovat, kdy 24. února 2022 dosahovala cena Brent 99,08 USD/barel a cena Ural 92,31 USD/barel (rozdíl představoval 6,77 USD/barel). Nicméně protiruské sankce v kombinaci se snahou významně snížit energetickou závislost na ruských dodávkách dále zpomalují růst ceny ruské ropy.
Trhy jsou od počátku vojenského konfliktu zmítány velmi silnou volatilitou. Dosavadního pomyslného vrcholu však dosáhla tržní cena ropy 8. března 2022 kdy se Brent (modrá křivka v grafu) obchodoval za 127,98 USD/barel a Ural (černá křivka v grafu) za 116,30 USD/barel (rozdíl již činil 11,68 USD/barel). Následuje mírný pokles a k 14. dubnu 2022 se již ropa Brent obchodovala za 111,70 USD/barel a Ural za 83,51 USD/barel. Spread k tomuto datu však dosáhl hodnoty 28,19 USD/barel – jinak řečeno, Rusko svou ropu nyní prodává o 25 % levněji než Američané.
Graf: Vývoj tržních cen ropy od začátku roku 2022 (% změna)
Zdroj: Svaz chemického průmyslu ČR, Colosseum
Aktuální vývoj cen na trhu tedy napovídá, že čím déle bude ruská agrese trvat, a tedy čím tvrdší budou případné další restrikce nebo embargo na dovoz ruské ropy, tím více se mohou také rozevírat cenové nůžky mezi ropou Brent a Ural. Nicméně právě prodej ropy (za jakoukoliv cenu) představuje pro ruskou ekonomiku jeden z hlavních fiskálních příjmů a tedy také klíčový zdroj pro další financování vojenské agrese vůči Ukrajině. Ačkoli má tedy další tlak na odklon od ruských surovin pro spotřebitele nepříjemné dopady, je třeba tyto kroky chápat jako žádoucí opatření vedoucí k urychlení ukončení páchání ruských válečných zločinů.
MICHAEL FANTA, analytik CETA, výzkumný pracovník UJEP
Foto: Pixabay
Zdroj: Michael Fanta