Rod: Marže a zisk nejsou synonyma

Ačkoliv marže a zisk spolu souvisí, tak neoznačují stejnou věc. Marže je rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou – koupím ve velkoobchodu za 1000 korun a prodám zákazníkovi za 1500 korun, moje marže je 500 korun.
Zisk je pak rozdíl mezi tržbami a náklady. Náklady zahrnují nejen nákupní cenu, ale i ostatní náklady spojené s prodejem zboží. Pokud jsem v našem modelovém příkladu prodal jediný kus zboží, doprava mě stála 100 Kč a ostatní náklady spojené s prodejem 50 Kč, můj hrubý zisk je marže minus celkové náklady, tedy 500-150 = 350 Kč. Pokud jsem plátce jakékoliv daně, musím dále odečítat. Až pak mám čistý zisk.
Hlídat marži tak nedává pražádný smysl, pokud nehlídáme ostatní náklady. A z podstaty věci mají maloobchodníci s prodejem zboží náklady jako naprosto zásadní faktor samotného prodeje – nájem či nákup obchodních prostor, mzdy, energie, zabezpečení, doprava zboží atd. Pro zisk není marže jediným důležitým prvkem – máme obchody prodávající vysoce-obrátkové zboží s nízkou marží (např. pečivo), anebo prodejce pracující s vysokou marží a nízkými počty transakcí (prodejce supersportovních automobilů). Každý nabízí to, za co je zákazník ochoten zaplatit, ale vydělávají na tom.
Z pohledu ekonomiky podniku je přitom logické, že se marže hýbe s provozními náklady. Když rostou provozní náklady (a tím je tedy myšleno všechny náklady, nejen nákupní velkoobchodní cena), musí prodejce kompenzovat jejich růst zvyšováním marže. Jinak by měl sice konstantní marži, ale nepřežil by. Nedivme se tak tomu, že si v době růstu mezd, energií, potravin a materiálů, tedy vstupů všeho druhu zvyšují marže. Je to nepříjemné, ale zcela pochopitelné.
ALEŠ ROD, ekonom a univerzitní pedagog, působí jako ředitel výzkumu v Centru ekonomických a tržních analýz (CETA).
Foto: Pixabay
Zdroj: Aleš Rod