Daň z prázdných bytů Piráti už nenavrhují. Zatím. V roce 2017, když kandidovali ve sněmovních volbách samostatně, v programu ji měli. V roce 2021 už se jednalo o šíření lží a dezinformací, stejně jako myšlenka inspirovat se Berlínem, kde obyvatelé v referendu odsouhlasili vyvlastňování bytů velkých pronajímatelů.
Autor: Zastupitelstvo hl. města Prahy
Stanovisko vlády: nesouhlas
Hodnocení EM: 20%
Prudký předvolební nárůst hoaxů a dalších nepravdivých příspěvků o Pirátech byl údajně odrazem jejich zvýšené popularity, současně ale ukázal, že ke zvýšení dezinformačního potenciálu jakéhokoli šprochu dochází také v okamžiku, když je na něm pravdy trochu.
Nápady na zdanění prázdných bytů nebo rovnou jejich znárodňování má svůj původ v nedostatku bytů či přímo v bytové nouzi, o níž se mluví už několik let. Po skončení ekonomické krize, někdy v roce 2015, začala rychle stoupat poptávka po bytech nejen v Praze, ale ve většině českých měst. Zdlouhavé povolovací procesy a nepružné územní plánování v kombinaci s levnými hypotékami rozevřelo nůžky mezi vývojem poptávky a nabídky, která teprve obíhala úřady a sháněla razítka. Logickým důsledkem byl růst cen pozemků, stavebních materiálů i stavebních prací.
Nedostatek bytů je problém a na každý problém musí existovat jednoduché řešení. Obvykle sice bývá úplně špatné, ale to politikům nevadí, protože politik, který voličům říká, že věci jsou složité, nebývá politikem dlouho. Komunální politici, zejména ti pražští, takové řešení našli v omezení krátkodobých pronájmů. Podle nich mohou za vysoké ceny pronájmů i jejich nedostatek. Ve skutečnosti bylo na začátku roku 2020, těsně před vypuknutím pandemie Covid 19, v Praze na platformě Airbnb registrováno 13 116 aktivních bytů, což není nijak ohromující číslo.
Prvním krokem k regulaci krátkodobých pronájmů se stala loňská novela zákona o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu. Zasazovala se o ni Praha, ve sněmovně ji tlačili Piráti. Nakonec návrh předložila vláda v režimu legislativní nouze s poněkud úsměvným odůvodněním, že jde o protiepidemické opatření, jehož cílem je trasovat ubytované cizince. Zákon uložil ubytovacím platformám, jako je Airbnb, sdílet s živnostenským úřadem (na vyžádání) počet uzavřených smluv o službě cestovního ruchu, celkovou cenu za služby a hlavně adresu místa, na němž jsou poskytovány.
A nebyl to první zákon, kterým si zákonodárce posvítil na služby typu Airbnb. Už od roku 2020 jsou poskytovatelé ubytování v soukromí povinni platit poplatek z ubytování. Podle nedávného rozhodnutí Městského soudu v Praze navíc krátkodobý pronájem spadá do podnikání, protože neuspokojuje potřebu bydlení, nýbrž potřebu ubytování. Oproti pronajímatelům musí podnikatel platit sociální a zdravotní pojištění, což doposud většinou nečinili, pokud vůbec platili alespoň daně. Zákon nyní živnostenským úřadům umožňuje takové hříšníky vyhledat a finanční správa jim daně doměří.
Novela živnostenského zákona, předkládaná Prahou, na výše uvedený zákon volně navazuje. Cíl návrhu by se dal volně parafrázovat jako zregulovat nebo rovnou zakázat, případně obojí. Obec má mít podle návrhu právo stanovit nařízením období, kdy je poskytování ubytovacích služeb v bytových domech, rodinných domech nebo ve stavbách pro rodinnou rekreaci zakázáno, což může být i celý rok. Druhou možností obce je stanovit v uvedených nemovitostech maximální počet současně ubytovaných osob nebo maximální počet přenocování v jednom kalendářním roce. Opět bez omezení.
Na první pohled je zřejmé, že zákon nařízením obce omezuje ústavní práva podnikat a nakládat se svým majetkem. Podle předkladatelů je to nutné, protože krátkodobé ubytování zprostředkované internetovými platformami se stalo výnosným byznysem (sic!) bez toho, aby příslušné prostory byly kolaudovány jako ubytovací zařízení. Kromě nerovných podmínek v tom autoři vidí snížení dostupnosti bydlení pro občany. Dalším argumentem je změna charakteru obytných zón určených tradičně pro dlouhodobé ubytování či bezpečností rizika spočívající ve zneužití osobami páchajícími trestnou činnost.
Ponechme stranou, že požadovat kolaudaci pro ubytovací zařízení mohou stavební úřady už dnes a není jasné, jak by tomu navržená regulace zákazem mohla pomoci. I kdyby ale pomoci mohla, podstatné je, že návrh je nejspíš protiústavní. V odmítavém stanovisku na to upozorňuje i vláda. Podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností může stanovit pouze zákon, nikoli bezbřehá pravomoc obce. Zbývá upozornit, že návrh pro pražskou koalici připravila Hana Marvanová a je skutečně s podivem, kam až se bojovnice za deregulaci nájemného z devadesátých let od té doby posunula.
Foto: Pixabay
Zdroj: Redakce e-news